Tři roky se Petr Nečas spolu se svým kabinetem označoval za „vládu rozpočtové odpovědnosti“. Po jeho pondělní demisi do rukou prezidenta Miloše Zemana se proto lze ohlédnout za tím, jaká byla hospodářská politika během jeho premiérování, co se koalici pravicových stran na tomto poli povedlo a naopak kde sáhla úplně vedle.
„Za pozitivní považuji to, že se Nečasova vláda pustila do něčeho takového, jako je penzijní reforma, konsolidace veřejných rozpočtů i zlepšení nastavení státní správy. Z toho, co bylo třeba zavést, je třeba zmínit finanční ústavu České republiky, byť se nedotáhla do konce. Pochvala jí tedy patří především za to, co předchozí vlády neměly odvahu provést nebo spustit, i když to bylo nevyhnutelné,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Sklenář, hlavní ekonom finanční skupiny ATLANTIK, která je členem skupiny J&T FINANCE.
Hospodářská politika Nečasovy vlády působila nekoncepčně
„Ocenil bych, že v době, kdy byla celosvětová finanční krize, to Česká republika ustála na úrovni viditelných faktorů, které s finanční krizí souvisejí, jako je nezaměstnanost, snížení životní úrovně a podobně. Když se podíváme na to, jak se lidé mají, jak si užívají, jak si kupují dovolené a podobně, tak si myslím, že jsme tou finanční krizí prošli nebo procházíme celkem dobře,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz ekonom Patrik Nacher, majitel portálu bankovnipoplatky.com.
Psali jsme:
Jedním z negativ hospodářské politiky Nečasovy vlády byla její nekoncepčnost. „Řada kroků se dělala ad hoc, až to vypadalo výrazně nepromyšleně. Jako příklad lze uvést, že loni se ještě po Vánocích nevědělo, jaké sazby DPH budou platit od 1. ledna. Takže těch změn potom bylo naráz příliš mnoho, přinášelo to velkou nejistotu a nervozitu do ekonomiky. To také byla jedna z příčin velké opatrnosti českých domácností i firem,“ vysvětluje Petr Sklenář.
Zvyšování spotřebních daní mělo nejméně negativní dopad
„Dalším negativem bylo, že minimálně v té poslední fázi se konsolidace veřejných rozpočtů soustředila jenom na to, o kolik se zvedne DPH. Ekonomicky správnější by bylo, kdyby se prováděla systematická reforma na straně výdajů. Na druhou stranu pozitivní je, že se zvyšovaly hlavně spotřební daně, DPH, což má vzhledem k povaze té daně nejmenší negativní dopad na ekonomickou aktivitu,“ poznamenává hlavní ekonom finanční skupiny ATLANTIK.
A dává to do souvislosti s avizovanými plány sociální demokracie. „Kdyby se výrazně víc, čímž hrozí ČSSD, zvyšovaly veškeré přímé daně, to znamená daně z příjmu firem, fyzických osob, nebo by se dokonce zaváděly nějaké speciální daně pro různá odvětví, tak to má na ekonomickou aktivitu jako celek dlouhodoběji větší negativní dopad, než je jenom to zvyšování DPH,“ upozorňuje Petr Sklenář.
U pravicové vlády by člověk zvyšování daně a byrokracie nečekal
„Nelíbilo se mi a považuji za neúspěch, že pravicová vláda, která slibovala snižování daní i administrativy, udělala přesný opak. O zvýšení daní se ví, ale mám pocit, že vznikly čtyři nebo pět nových úřadů oproti těm, co tu dosud působily. To je pro mě dvojnásobné zklamání, protože když je levicová vláda, tak s tím člověk dopředu počítá. Ale když je pravicová vláda, tak naopak počítá s tím, že se sníží daně i byrokracie,“ říká pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher.
Poukazuje na to, že Nečasova vláda končí v momentě, kdy ji kritizuje levice, že zbytečně moc škrtala, a pravicově smýšlející občan ji zase kritizuje za to, že zvyšovala daně a vůbec se nedržela pravicových témat. „Pro mě je největší ta škoda do budoucna, že se některými kroky pravicová politika zprofanovala. Dnes říct pravice, pravicový volič či pravicová politika je asi tak podobné, jako když se v 90. letech říkalo podnikatel a dával se tomu pejorativní význam. To považuji za škodu, která je nad rámec volebního období,“ všímá si Patrik Nacher.
V zaměstnanosti si Česko vede z celého regionu nejlépe
Nečasovu éru ale neprovázela nijak velká nezaměstnanost. „Z hlediska ukazatele růstu HDP je na tom česká ekonomika nejhůř z celého regionu, ale vůbec to není vidět v těch ostatních ukazatelích, jako je třeba nezaměstnanost. Nejenže je nejnižší v regionu, výrazně nižší než v Polsku, na Slovensku nebo v Maďarsku, ale její nárůst za poslední rok a půl je výrazně nejnižší v celém regionu. Jinak řečeno, i přes nízký růst tady nedocházelo k nárůstu nezaměstnanosti,“ poznamenává Petr Sklenář.
To v Polsku nebo na Slovensku mají sice vyšší ekonomický růst, ale nárůst nezaměstnanosti v těchto dvou zemích byl dvojnásobně větší než u nás. „V tomto bodě byla hospodářská politika úspěšná. A vracím se k tomu, co jsem už říkal, že se šlo cestou zvyšování daní spotřebních, nikoli příjmových, protože ty by zatěžovaly podniky a zdražovaly by cenu práce. Z tohoto hlediska můžeme říci, že alespoň tenhle dílčí příspěvek je pozitivní, že nezaměstnanost rostla méně, než kolik by odpovídalo vzhledem k poklesu HDP,“ hodnotí Petr Sklenář.
Nedůvěryhodní politici ovlivňují horší reakci spotřebitelů
Podle Patrika Nachera se vláda nevymanila z politiky primitivních škrtů či zvyšování daní, nic neudělala proti zbytečnému vyhazování státních peněz, realizaci zbytečných projektů, předraženým zakázkám. „A pak tu máme důsledky, že už celý rok spotřebitelé méně utrácejí. Lidé jsou prostě vystrašení, protože každou chvíli slyší, co se škrtne nebo že se zvýší daně. Akceptovali by to, kdyby se zároveň řeklo, že se propustilo x procent úředníků, protože se to elektronizuje atd. Ale protože se tohle neděje, tak reagují přirozeně, pohledem do své vlastní peněženky,“ tvrdí ekonom.
A svou roli v ekonomice sehrávají i očekávání. „Když jsou politici nedůvěryhodní, tak ta očekávání nejsou pozitivní, tudíž ti lidé šetří možná víc, než jaká je reálná situace celé ekonomiky nebo jejich vlastní. Já si troufám říct, že za to nesou velký díl viny právě politici. Protože tím, že jsou nedůvěryhodní, že jim lidé nevěří, tak jejich reakce jako spotřebitelů je horší, než jaká je jejich reálná situace,“ dodává Patrik Nacher.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
