Hrozilo, že skončí na ulici. Pak zasáhl ombudsman

11.07.2013 4:44

Veřejný ochránce práv řeší každým měsícem celou řadu záležitostí a podnětů, se kterými se na něj a jeho kancelář lidé z celého Česka obrací. Některé příběhy pak mají dobrý konec, a tak není důvod se s nimi nepochlubit. Dva z nich ParlamentníListy.cz ve spolupráci s kanceláří ombudsmana přinášejí - týkají se bydlení.

Hrozilo, že skončí na ulici. Pak zasáhl ombudsman
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bezdomovec v Praze
reklama

Pan M. V. z Varnsdorfu pobíral doplatek na bydlení na ubytovně 6000 korun. Pokrýval mu tedy kompletní náklady spojené s tím „mít střechu nad hlavou“. Jaké však bylo jeho překvapení, když mu jednoho dne přišlo úřední oznámení, že mu bude snížen na 4200 korun – tedy, že úřad bude nadále zohledňovat náklady na jeho bydlení jen ve výši 70 procent skutečných nákladů.

„Byl to velký problém, protože šanci na to si nějak přivydělat nemám. Znamenalo by to tedy, že bych se stal dlužníkem a následně velmi brzy bezdomovcem,“ posteskl si nad úředním rozhodnutím pan M. V. Jelikož však bylo jasné, že rozhodnutí nelze jen tak lehce zvrátit, obrátil se v květnu na veřejného ochránce práv se žádostí o prověření správnosti verdiktu.

Čekala by ho rychlá cesta na ulici, ale řešení se našlo

„Stěžovatel nám napsal žádost o prověření postupu Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ústí nad Labem, kontaktního pracoviště Varnsdorf. Ten se skutečně týkal snížení doplatku na bydlení z částky 6000 Kč na 4200 Kč a odůvodnění, že úřad nadále bude zohledňovat náklady na bydlení stěžovatele pouze ve výši 70 procent skutečných nákladů. A to i když skutečné náklady na bydlení činily 6000 korun,“ popsala ParlamentnímListům.cz jeden z případů, kterým se kancelář ombudsmana letos v květnu zabývala, Iva Hrazdílková.

V rámci šetření se pak ukázalo, že nová částka 4200 korun byla stanovena jako částka vyjadřující výši úhrady, která je v místě obvyklá jako nájemné ve srovnatelných bytech ve vlastnictví města.

Úřad pochybil

„Veřejný ochránce práv přesto dospěl k závěru, že úřad pochybil při stanovení výše doplatku na bydlení. V případě takzvaném ‚jiné než nájemní formy bydlení‘, pod které je třeba bydlení na základě smlouvy o ubytování v ubytovně podřadit, uvádí zákon o pomoci v hmotné nouzi výčet nákladů, které se započítávají do tzv. odůvodněných nákladů na bydlení pro účely doplatku na bydlení. S odkazem na náklady uvedené pro nájemní, vlastnickou či družstevní formu bydlení  - tedy na nájemné, úhradu služeb, úhradu nezbytných spotřeb energií. Z povahy věci plyne, že v případě ubytovny jde o náklady obdobné, neboť cena za ubytování je povětšinou stanovena jednou částkou prostřednictvím sazeb za den. Pro jednotlivé formy bydlení však zákon o pomoci v hmotné nouzi zvlášť stanoví maximální hranice, v nichž je možné náklady na bydlení zohlednit. V případě již zmiňované ‚jiné než nájemní formy bydlení‘ je stanoven limit prostřednictvím normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,“ vysvětlila kancelář ombudsmana.

Ukázalo se tedy, že výši „ubytovného“, kterou úřad při výpočtu doplatku na bydlení zohlední, tak nelze stanovit s využitím srovnání s výší obvyklého nájemného, navíc nájemného v bytech ve vlastnictví města. Z jazykového výkladu ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi toto dvojí „stropování“ nákladů na bydlení v případě jiné formy bydlení prostřednictvím nákladů obvyklých a prostřednictvím normativních nákladů nelze dovodit.

I když bydlí na ubytovně, doplatek se mu nakonec nesnížil. Proč?

„Na základě výsledku šetření ochránce bylo tedy rozhodnutí úřadu v rámci zkráceného přezkumného řízení zrušeno. Novým rozhodnutím úřadu byl přiznán doplatek na bydlení ve výši 6000 korun a stěžovateli byl vyplacen doplatek na dávce,“ prozradila dobrý konec jednoho příběhu Iva Hrazdílková z kanceláře veřejného ochránce práv.  K vyřešení problémů však ombudsman pomohl jen v měsíci květnu vícekrát. Často se zastal lidí, kteří se na něj obraceli kvůli možným pochybením státní správy, zasahoval i v oblasti školství, a to v případě, kdy bylo odmítnuto předškolní dítě k přijetí do mateřské školy. Zabývá se však i případy, kdy se na něj obrací lidé se stížnostmi na diskriminaci v zaměstnání či vzdělávání, s výkladem cizineckého práva či potížemi při výkladu zákonů kolem daní, poplatků a cel. V neposlední řadě přistává někdy na stole ombudsmana i příběh ohledně staveb a plánování územního rozvoje.

Vzhledem k prvnímu popsanému příběhu však stojí za to se zmínit ještě o jiném, který se však také týká bydlení.

Na veřejného ochránce práv se totiž obrátil také pan F. Z. (dále také „stěžovatel“, jehož jméno zákon na ochranu osobních údajů nedovoluje ani ombudsmanovi zveřejnit). I jeho žádost se vztahovala k prošetření postupu Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, kontaktního pracoviště Třeboň, při výpočtu výše doplatku na bydlení.

Doplatek na bydlení se snížil, peníze dramaticky chyběly

Pan F. Z. uvedl, že mu byl přiznán doplatek na bydlení ve výši 5668 korun od 1. 1. 2012. Jeho náklady na bydlení však činí 7000 korun nájemné a 840 korun měsíční záloha na spotřebu elektrické energie. „Popsal nám, že nemá příjem, pobírá pouze příspěvek na živobytí, z něhož musí náklady na bydlení částečně hradit,“ uvedla Hrazdílková.

Kancelář ochránce veřejných práv pak v rámci šetření dospěla k závěru, že Úřad práce ČR postupoval chybně při stanovení výše odůvodněných nákladů na bydlení pro účely výpočtu doplatku na bydlení. Nesprávně totiž interpretoval neurčitý právní pojem, a to (opět) takzvané obvyklé nájemné.

I zde úřad práce při snížení doplatku chyboval

„Úřad práce ČR zohlednil při výpočtu výše doplatku na bydlení obvyklé nájemné, které získal zprůměrováním pěti údajů o výši nájemného v obecních bytech ve městě Třeboň (v rámci realizace sociální politiky obce se jednalo o zvýhodněné nájemné) a jednoho údaje o průměrné výši tržního nájemného. Nezabýval se tím, kolik bytů k pronájmu ve vlastnictví obce a ve vlastnictví soukromých subjektů je fakticky ve městě nabízeno a zda má stěžovatel reálnou šanci uzavřít nájemní smlouvu, jejímž předmětem bude užívání bytu ve vlastnictví města. A pan stěžovatel takovou šanci opravdu neměl, vzhledem k podmínkám k uzavírání těchto smluv. Výši v místě a čase obvyklého nájemného stanovil Úřad práce ČR na základě své vlastní úvahy, kterou ani nevtělil do odůvodnění oznámení o přiznání dávky, přestože dle metodického vedení Ministerstva práce a sociálních věcí měl vycházet z mapy nájemného zveřejněné na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Ta ke dni žádosti stěžovatele o doplatek na bydlení obsahovala údaj o výši nájemného ve městě Třeboň,“ vysvětlila dále Hrazdílková.

A dodala, že vzhledem k tomu, že zákon o pomoci v hmotné nouzi definici pojmu místně a časově obvyklého nájemného neobsahuje, je třeba nahlédnout do jiných právních předpisů, a sice do zákona o oceňování majetku, na jehož použití odkazuje důvodová zpráva k občanskému zákoníku, který jako základní soukromoprávní předpis obvyklé nájemné rovněž nedefinuje. Ze zákona o oceňování majetku lze dovodit, že místně obvyklé nájemné je nájemné, za které by bylo možné pronajmout byt v daném místě, stavu a čase. Tento údaj je zohledněn v mapě nájemného, která vychází z odhadu obvyklého nájemného posudkem soudního znalce.

Šťastný konec

Jak už bylo předesláno, i tento příběh skončil šťastně. Na základě výsledku šetření kanceláře ombudsmana, Úřad práce ČR přistoupil k přepočtení výše doplatku na bydlení s využitím údaje o obvyklém nájemném z mapy nájemného a v rámci řízení o neprávem odepřené dávce byl stěžovateli přiznán doplatek k dávce doplatku na bydlení ve výši 25 840 korun.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Alena Hechtová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…