Jak skončíte na ulici, je z vás vzduch i pro některé neziskovky. Miliony lidí po Evropě bloumají a přebírají popelnice

11.11.2014 18:13

Jakmile se člověk ocitne bez domova, stává se neviditelným. K jeho smůle i pro úřady i některé instituce – mnohdy i neziskového sektoru. Na ulici totiž přijde velice často o doklady, o poslední majetek, a tak mu nezbývá než bezcílně bloumat ulicemi, spoléhat na to, co na nich (a v popelnicích) najde, co mu případně někdo milosrdně dá. A v noci se pak uchýlit někam, kde se dá alespoň trochu bezpečně přespat.

Jak skončíte na ulici, je z vás vzduch i pro některé neziskovky. Miliony lidí po Evropě bloumají a přebírají popelnice
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bezdomovec v Praze
reklama

Něco vám na tom nesedí? Chcete namítnout, že na ulici nikdo končit nemusí, poněvadž existují například azylové domy? Namítáte sice správně, ale nepřesně. Azylový dům sice azyl poskytne, ale má řadu podmínek. A především – neposkytne pomoc téměř nikdy někomu ze dne na den.

Na ulici přivádí lidi nejčastěji dluhy

Cesta na ulici vede pro každého člověka, jemuž se stane nakonec jediným „domovem“, různě. Obecně sociální pracovníci však zmiňují, že vede nejčastěji přes dluhy. Ty vznikají po ztrátě zaměstnání, ale někdy jsou i důvodem ztráty práce – člověk upadne do exekuce a zaměstnavatel se s ním rozloučí. Anebo se mu nevyplatí pracovat, když minimum, které je mu ponecháno, nezaplatí ani nejbídnější bydlení. Ztráta bydlení pak s sebou nese i ztrátu všeho, co připadá lidem v naší kotlině normální pro život. Člověk na ulici si nemůže odskočit, když potřebuje na WC, nemá možnost se převléci do čistého, pohybuje se celé dny v jednom oblečení a v jedněch botách, často i v jednom prádle. A najít místo, kde se dá osprchovat (navíc ideálně zadarmo), je i v Praze nadlidský úkol…

Ano, jsou mezi nimi určitě lidé, kteří se pohybovali na hraně i za hranou zákona, budou tam různí zkrachovalci, lidé závislí na alkoholu (byli ale i před tím, než skončili na ulici?). Ale ani to by nemělo být pokládáno v 21. stol. uprostřed Evropy za normální.

ParlamentníListy.cz proto udělaly sondu, ve které se pokusí nastínit to, jak se lze dostat alespoň někam do míst, kde je možné složit hlavu. V Praze většinu z nich má pod palcem Centrum sociálních služeb. Jsou rozdělená do několika kategorií (noclehárny, azylové domy pro muže, pro ženy i pro matky s dětmi).  

Noclehárna – loď Hermes

Nejlevněji a s minimem podmínek se dá v hlavním městě vyspat na lodi Hermes – ta patří do kategorie noclehárny. Noc tam stráví člověk bez domova za 20 korun. K tomu dostane i možnost osobní hygieny. Přespat tam mohou muži i ženy v sociální a bytové nouzi. Podmínkou je, aby jim bylo více než 18 let, měli platný doklad totožnosti (což je už v řadě případů překážka), přišli požádat o nocleh ve střízlivém stavu, byli zdravotně soběstační.

Provozní doba je od sedmé hodiny večerní do sedmé ráno, každý den. Lidé bez domova ale musí večer přijít na loď v době 19:30 - 20:30 hodin, případný pozdější příchod je třeba předem domluvit s personálem lodi. Ráno je budíček v 6:00 hodin a do 6:30 hodin musí všichni loď opustit. Problém, který se nikde neprezentuje, je v tomto případě to, že dochází mezi lidmi zde ubytovanými ke krádežím, jelikož svůj skromný majetek (někdy pár korun a doklady) nemají jak chránit.

Azylový dům pro muže

Pokud muž bez domova nebude chtít skončit na ulici, má možnost ucházet se o to, aby dostal ubytování v některém z azylových domů. Ovšem zde jsou již podmínky podstatně náročnější. A rozhodně nefunguje systém tak, že by člověk jeden den ztratil domov a večer už mohl v azylovém domě přespat – tedy pokud to neřešil s předstihem a doufal, že na ulici neskončí.

Nezbytností doklady a zdraví. A také finanční hotovost

Podmínkou k ubytování je to, aby šlo o občana EU, přednost dostávají občané ČR, ideálně ještě ti, co mají trvalý pobyt hlášený na území Prahy. Musí však být schopni se prokázat platným dokladem totožnosti. Do azylového domu musí přijít na základě doporučení sociálního kurátora, sociálního pracovníka, případně organizace, s níž spolupracují na řešení své nepříznivé sociální nebo životní situace. Podmínkou, která je též zdůrazněna na stránkách Centra sociálních služeb, je to, že takový žadatel nepotřebuje z důvodu zhoršeného zdravotního stavu trvalou pomoc jiné fyzické osoby a také to, že netrpí infekčním onemocněním. Na vyžádání musí být schopen doložit lékařskou zprávou. Nesmí též trpět duševním onemocněním nebo psychickou poruchou, která by vyžadovala pobyt ve zdravotnickém zařízení. Pokud vše toto splní, při podepsání smlouvy, která mu na nějaký čas zajistí ubytování, musí složit zálohu 200 korun a zároveň uhradit prvních 5 nocí pobytu – to je dalších 400 korun. I do budoucna musí být zárukou, že bude schopný řádně hradit poplatky za ubytování.

Kapacita je například v azylovém domě v pražské ulici Skloněná 54 lůžek, ubytovaní mají možnost si i vyprat za poplatek 20 korun (musí mít však svůj prací prostředek).

„Nabízíme pomoc stejně mužům i ženám, a to jak těm s dětmi, tak bezdětným. Pokud se na sociální odbor obrátí s prosbou o pomoc při řešení jejich situace, pomáháme bez ohledu na pohlaví. A nutno dodat, že vzhledem k zákonu o sociálních službách jsme schopni a povinni pomoci nejen lidem majícím trvalé bydliště na území Prahy, ale i těm, co pocházejí ze zemí Evropské unie. Ovšem ti lidé musí sami vyvinout úsilí, které my jim pomáháme nasměrovat,“ řekla ParlamentnímListům.cz Ludmila Tomešová, zástupkyně ředitele Centra sociálních služeb v Praze. Stupňů pomoci je přitom několik. V praxi to proto znamená, že člověk, který přijde o domov a požádá o pomoc, prochází několika etapami.

Azylový dům pro ženy? Na měsíc – i tak je maximálně vytížený

Azylový dům pro ženy v Praze - Modřanech má podmínky velice obdobné, jen kapacitu nižší – ubytovat se v něm může pouze 25 žen. Podobné podmínky pak musí splnit i matka s dětmi, která bude hledat ubytování v azylovém domě. Není tajemstvím to, že se na ubytování v azylových zařízeních dělají i pořadníky, čeká se na ně. A nutno též doplnit, že pobyt v nich je též omezený pouze určitou dobou.

„V azylovém domě pro ženy je kapacita 25 lůžek, ale v zimě je vyšší zájem. Vždy je tedy plně vytížený. Bydlet v azylovém domě mohou pouze měsíc, na žádost jim může být tento pobyt prodloužen ještě maximálně dvakrát. Poté přecházejí ty, co mají zájem řešit svoji situaci, do dalších návazných služeb – tedy do azylového domu vyššího stupně, v kterém mohou žít až jeden rok. To je ale podmíněno tím, že skutečně aktivně problémy, které je dohnaly k tomu, že se ocitly bez domova, řeší. Většina těchto lidí si musí vyřídit doklady, hledat práci, řešit dluhy a exekuce, které jsou na ně uvaleny. Mnozí to přitom považují za zbytečné a vůbec nechápou, že bez toho normálním životem fungovat nelze,“ vysvětlila dál Tomešová. Přesná čísla toho, kolika lidem se podařil z těchto zařízení návrat do normálního života, uvést ale nechtěla.

Dluhy mohou stáhnout na ulici i opakovaně

Právě dluhy, které lidi na ulici přivedou, mají tu vlastnost, že tak mají moc stahovat takové jedince i opakovaně, i když se snaží maximálně s nepřízní osudu bojovat. Jakmile si totiž najdou práci, ubytování a začnou fungovat, je většinou jen otázkou několika měsíců než si toho, že na své jméno mají vedený účet, všimnou exekutoři a na vydělané peníze jim sáhnou. Sílu k tomu dostat se po opětovném pádu zase nahoru, už mají jen extra silní jedinci. Přitom za dluhy, které je i po čase stáhnou zpět, nemusí stát nepromyšlená zadluženost z minula, ale: Při pobytu na ulici si žádný z těchto lidí neplatí zdravotní pojištění. Je rád, že sežene peníze na jídlo, příp. na přespání na jednu noc. Pokud tedy není registrovaný někde na úřadech, dluh mu každým měsícem narůstá, nemluvě pak o penále.

Pokud člověk bez domova používá ve velkých městech k přesunům, ale i ohřátí, městskou dopravu, čas od času je odchycen revizorem. Má-li doklady, v tomto případě je to pro něj přitěžující okolnost, poněvadž dluhy na něj počkají – pro případ, že by se chtěl z pádu na dno někdy zmátořit. Ani v jednom z uvedených případů nejde o dluhy v řádech stokorun, ale spíše desetitisíců a mnohdy i statisíců. Netřeba tedy podezírat ubožáka bez domova z toho, že si třeba bral neuvážené půjčky na auto či plazmovou televizi… (i když možná i tací jsou).

Nepoměr prázdných bytů a počtu bezdomovců v Evropě

Poněkud paradoxně v těchto souvislostech vyznívá informace britského deníku The Guardian, který před časem přinesl zjištění, že v celé Evropské unii je prý více než 11 milionů prázdných domů a bytů. „Více než 11 milionů prázdných domů a bytů se vyskytuje v Evropské unii. Je to tolik prázdných bytů, že by v nich bylo možno všech 4,1 milionu bezdomovců v Evropě ubytovat dvakrát. Ve Španělsku jsou více než 3,4 miliony prázdných bytů, ve Francii více než 2 miliony a v Itálii také více než 2 miliony, v Německu je 1,8 milionu prázdných bytů a v Británii je prázdných bytů 700 000. Totéž platí i o Irsku, Řecku, Portugalsku a o několika dalších zemích,“ uvedl zmiňovaný deník. České údaje sice zahrnuty nebyly, přesto je jasné, že i v ČR je řada bytů prázdných, zatímco tisíce lidí živoří na ulicích.

A stejně jako ve zbytku Evropy, i u nás je často velký počet bytových komplexů zbourán jen proto, aby se tak zajistila vysoká cena dostavěných objektů nebo plánovaných objektů. A tak se v ČR vede diskuze o ghettech a ubytovnách pro chudé, na kterých získávali od státu výhodné zisky zase nikoli ti, co spadli na dno, ale ti, co uměli využít chyb v legislativě. I když se tomuto byznysu zřejmě podaří už „utnout tipec", otázkou je, kam všichni ti lidé, kteří jen díky němu byli ubytováni, v budoucnu půjdou.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Alena Hechtová
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…