Je velká lež, že přímo volený prezident má vyšší legitimitu, říká profesor Přibáň. Zjistili jsme víc

Jen tak lze podle něj znovuoživit ústavní parlamentarismus, k jehož těžkému úpadku u nás v posledních letech došlo. Ale s mnoha závěry Jiřího Přibáně politologové Zdeněk Zbořil a Petr Sokol nesouhlasí.

Zemanův krok byl chytrý, ale škodlivý

Profesor Přibáň se vrací k jmenování vlády Jiřího Rusnoka, kdy podle něj Miloš Zeman využil politické krize a premiérovy demise ke konfrontaci s Parlamentem. „Očekával, že po tomto kroku nastanou mezi parlamentními stranami vzájemné spory, v nichž nakonec i takto sestavená vláda paradoxně získá důvěru. Politicky jde o hodně chytrý krok, ale z ústavního hlediska jednoznačně škodlivý,“ píše ve svém komentáři.

Prezident podle Přibáně nejednal protiústavně, naopak využil pravomoc, kterou mu Ústava výslovně poskytuje. Jeho postup však ukazuje, že ne každý krok, který je v souladu s textem Ústavy, je také z hlediska demokratické ústavnosti správný. Jde podle něj o nebezpečný precedens, který bezprostředně ohrožuje nejen tradici českého parlamentarismu, ale i současný systém ústavních brzd a rovnováh.

Prezident vyvažuje moc vlády

Politolog Zdeněk Zbořil ParlamentnímListům.cz řekl, že profesora Přibáně zná jako vynikajícího filozofa ústavního práva, ale zatím se mu zdá, že když hodnotí českou politiku, vždycky se mýlí. „I tohle je úplný nesmysl,“ reagoval na jeho komentář. „Každý prezident, který má pravomoci, které mu poskytuje naše Ústava, má možnost s Ústavou zacházet tak, aby vyvažoval v bloku moci výkonné moc vlády. Jedno z jeho práv je jmenování vlády. To není jen povinnost, to je také právo prezidenta,“ vysvětlil Zbořil. A toto právo prezident uplatňuje podle své vůle a v termínech, které si sám určí. Ústava mu žádné lhůty nepředepisuje proto, aby nebyl omezen mocí výkonnou. Stejně podle něj postupovali Zemanovi předchůdci Václav Havel a Václav Klaus. „Všichni tři nějakým způsobem Ústavu vykládali, ale ústavnost neporušili, Ústava nějaké zásady definuje, ty se dodržují, ale nepočítá s každou situací. Útoky, že Zeman Ústavu dezinpretuje, nejsou hodné lidí, kteří se zabývali studiem práva a nezvládli jeho aplikaci na konkrétní české poměry,“ obul se Zbořil do profesora Přibáně. „Já si ho velmi vážím, ale beru to jako jeden z možných názorů. Já mám zcela odlišný,“ vysvětlil.

Je velká lež, že přímo volený prezident má vyšší legitimitu

Uznávaný právník ve svém komentáři nesouhlasí s argumentem, že přímo volený prezident má vyšší legitimitu, proto může být mnohem aktivističtější ve výkonu svých pravomocí a interpretovat si je široce a po svém. Označil to dokonce za „velkou lež“. „O legitimitě totiž v ústavní demokracii nerozhoduje politická vůle, ale ústavní normy. Naopak v populistické demokracii se vše ospravedlňuje politickou vůlí a zájmy lidu reprezentovaného politickými vůdci. Myslím, že právě prožíváme krizi, ve které si konkrétní politická vůle snaží uzurpovat mocenské pole,“ uvádí Jiří Přibáň. Podle Zbořila je v našem systému výkonná moc rozdělena mezi prezidenta a vládu, prezident je součástí moci výkonné. „To jsou nesmysly, když někdo píše, že směřujeme k poloprezidentskému systému, protože my ho máme, i když v trochu jiné podobě než Rakousko, Francie nebo Německo,“ poznamenal Zbořil.

Teď o hlavě státu rozhodují kuloáry zvětšené o masu dezinformovaných občanů

Podle Zbořila udělali politici chybu v okamžiku, kdy Ústavu torpédovali přímou volbou prezidenta. „Za to Miloš Zeman nemůže. Osmdesát procent lidí si přálo přímou volbu, protože byli přesvědčeni, že naposledy rozhodovaly o volbě Václava Klause kuloáry. Teď rozhodují kuloáry zvětšené o masu dezinformovaných nebo médii špatně informovaných občanů, kteří už ani Ústavu neznají, ani ji nečtou,“ tvrdí politolog. A dodává, že Zeman zkouší, co mu Ústava a její výklady dovolí. „Legitimita jeho vládnutí se ověřuje každým dnem a každým činem. Domnívali se, že u nás prezident bude mít funkci jako v Rakousku, a ne jako ve Francii. A ono se ukazuje, že může mít úplně jinou. Architektura Ústavy se přímou volbou porušila a dalším krokem byl zákon o seberozpuštění sněmovny, který to dorazil. Poslanci se rozpouštěli proto, jak říkal Miroslav Kalousek, 'aby zamezili Milošovi vládnout',a ukázalo se, že mu poslanci větší podíl na vládnutí přinesli přímo na stříbrném talíři pod nos. On se toho jen chopil,“ zastává se Zbořil hlavy státu.

Krize byla tak vážná, že Parlament mohl přesunout pravomoci na nějaký orgán, třeba ruský Lukoil

V dnešních dnech jsme podle profesora Přibáně svědky toho, jak krize stranické demokracie způsobila krizi ústavního parlamentarismu. „Krize parlamentarismu a parlamentních stran oslabených prezidentovým politickým a ústavním manévrováním je tak vážná, že by mohla vést k legislativní sebevraždě Parlamentu. Jde o extrémní případ, kdy Parlament by sám sebe úplně zničil tím, že by zákonem prohlásil své pravomoci za ukončené a zrušil by i volební zákony umožňující volby do všech budoucích Parlamentů. Parlament by potom mohl všechny své pravomoci přesunout na nějaký jiný orgán, třeba úřednickou vládu nebo správní orgány nějaké korporace, jako je třeba ČEZ nebo dokonce ruský Lukoil,“ obává se Přibáň.

Politolog Sokol si nemyslí, že by se Parlament vzdal svých pravomocí

Politolog Petr Sokol poukázal na to, že v závěru volebního období už neexistovala v dolní komoře žádná většina, takže by těžko bylo možné, aby Parlament přijal nějaký zmocňovací zákon a předal své pravomoci někomu jinému. „Ale nebylo to na pořadu dne. To, co dělal prezident Miloš Zeman, bylo obcházení toho, jak Ústava dosud fungovala, ale nemyslím, že by hrozilo, aby Parlament skončil tím, že by se vzdal svých pravomocí,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Ono by to bylo podle něj v našem systému i dost složité, protože by záleželo na složení Ústavního soudu. A kdyby v něm neseděly úplné prezidentovy loutky, pak by bezpochyby nic takového neschválil. „Ale myslím, že tak daleko politická krize nedospěla, ani jsem neviděl náznaky toho, že by Parlament o něčem takovém vůbec přemýšlel,“ nesouhlasí Sokol s profesorem Přibáněm, protože to považuje za dnešních časů za dost nepravděpodobné. Nic takového se v současné Evropě, alespoň její západní a střední části, neděje.

Rozpuštění sněmovny byla záchranná brzda před dlouhým vládnutím Rusnokova kabinetu

Přibáň svůj komentář končí závěrem, že když Poslanecká sněmovna nakonec odmítla dát důvěru prezidentově vládě, pomyslnou sebevraždu odložila, ale zůstávala na jednotce intenzivní péče. „Záchranným krokem k uzdravení bylo rozpuštění sněmovny. Z předčasných voleb, které se konají 25. a 26. října 2013, musí vzejít nový zákonodárce, jehož vůli bude prezident respektovat. Jen tak lze znovu oživit ústavní parlamentarismus, k jehož těžkému úpadku u nás v posledních letech došlo,“ shrnuje renomovaný profesor právní filozofie své argumenty.

Politolog Petr Sokol s ním souhlasí, že rozpuštění sněmovny byl určitě pozitivní krok v rámci současné Ústavy a situace, kdy hrozilo, že víc než rok bude vládnout vláda bez důvěry, nepostavená na žádné politické straně zvolené do Parlamentu. „Byla to záchranná brzda před obcházením Ústavy,“ dává za pravdu Jiřímu Přibáňovi. Při absenci jakékoli reálné většiny v závěru volebního období by podle něj hrozilo, že by Rusnokova vláda v demisi vládla až do řádných voleb v květnu příštího roku.

Poslanci si ze svých kanceláří udělali komerční agentury

Naopak Zdeněk Zbořil považuje možnost rozpuštění sněmovny za „další zločin“, kterého se politici kromě přímé volby prezidenta dopustili. „Cesta, o níž Přibáň mluví, je možná, pokud se do Parlamentu dostanou stejní ignoranti, jací v něm seděli. To byli lidé, kteří se o žádnou demokracii a žádný parlamentarismus nezajímali, i když pak o tom mluvili. To byli lidi, kterým šlo o soukromé kšefty a kteří si udělali z poslaneckých kanceláří komerční agentury. Tam to skutečně hrozilo, tam měl troubit na poplach. Doufejme, že nový Parlament bude mít vyšší míru odpovědnosti, když si ale na kandidátkách přečtu jména lékařů, lidí bez právního vzdělání, tak se mi tomu nechce věřit. Může k tomu tedy nakonec dojít,“ připustil uskutečnění Přibáňových obav, že krize parlamentarismu může vést k převedení pravomocí Parlamentu na jiný orgán. „Koneckonců si i komunisté odhlasovali svůj vlastní zánik volbou Václava Havla prezidentem, přímo odhlasovali konec svého režimu, o kterém se ještě krátce předtím domnívali, že je věčný,“ řekl s tím, že je tedy možné, že i tento režim si po dvaceti letech neblahého působení odhlasuje svůj konec.

Byl by zázrak, kdyby nový Parlament byl jiný než předchozí

Poslanecká sněmovna, která vznikne po říjnových předčasných volbách, může být podle politologa Zdeňka Zbořila lepší, ale může být stejná i horší, protože pokleslost občanské kultury a občanské odpovědnosti je tak hluboká, že by byl zázrak, kdyby byl nový Parlament jiný. „Proto lidé spěchají volit Andreje Babiše, protože ostatním už nevěří. Jak chtějí s poslancem ODS Markem Bendou zachraňovat parlamentní demokracii? Sněmovna bude taková, jakou ji lidi zvolí,“ podotkl politolog. Nový Parlament se pak může rozhodnout znovu změnit Ústavu, ale pokud prý v něm „budou takoví borci jako v minulých volebních obdobích, tak z toho vznikne takový paskvil, jako byla přímá volba prezidenta a zákon o rozpuštění sněmovny“. „A možná, že se Poslanecká sněmovna skutečně rozpustí a zákonodárci předají dobrovolně moc Andreji Babišovi,“ říká s nadsázkou politolog.