Kalouskovi se prý křivdí. Kdyby nebyl tvrdý, dopadne to s námi blbě

30. 12. 2011 10:33

ROZHOVOR Bořivoj Šarapatka je poslanec Parlamentu ČR za TOP 09, ekolog a vysokoškolský profesor. Přednáší na katedře ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Je také místopředsedou sněmovního výboru pro životní prostředí. Hrozí podle něj, že bude česká půda jednoho dne natolik neúrodná, že na ní zemědělci nic nevypěstují? Poškodil podle něj kapitalismus krajinu výstavbou? A co si myslí o Kalouskovi nebo Drábkovi? I o tom hovoří v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz

Kalouskovi se prý křivdí. Kdyby nebyl tvrdý, dopadne to s námi blbě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr financí Miroslav Kalousek
reklama

V čem vidíte největší problémy v oblasti ochrany životního prostředí v Olomouckém kraji?

Teď se začíná kupříkladu diskutovat o Jeseníkách, které jsou CHKO, jestli je vyhlásit jako národní park, nebo ne. Přírodovědná obec se přiklání spíše k tomu, že by se mohly vyhlásit. Někteří starostové a lesníci jsou ale proti tomu. Dále samozřejmě vodní hospodářství, protipovodňová ochrana, zvýšení kapacity řeky Moravy v Olomouci. Já se zabývám také zemědělskou půdou, vodní erozí, odpady. Z mého pohledu je největším problémem v kraji ochrana půdy a dostat do krajiny v některých územích krajinnou zeleň. Za první republiky bylo v průměru 2,5 procenta rostlinné zeleně. Teď máme asi 0,7 procenta.

Co je příčinou snižování kvality půdy v ČR?

Na půdu dnes působí celá řada degradačních faktorů. Někde ubývá organická hmota v půdě a tím pádem se mění vlastnosti i výnos plodin. Skoro polovinu ploch zemědělské půdy máme ohroženu vodní erozí, což je hodně vážný problém. My to monitorujeme zejména na jižní Moravě v černozemních oblastech, kde je terén hodně zvlněný. Toto je eroze vyvolaná člověkem.

Co s tím?

Probíhají pozemkové úpravy, které to částečně vyřeší. Dalo by se také pomoct dotačními tituly a taky je potřeba nastavit nějaký mechanismus diskuse mezi starosty a vlastníky půdy. Dělali jsme například v jedné dědině projekt protierozní ochrany. Starosta této obce už byl zoufalý z toho, že mu po každém lijáku vlétlo bahno do dědiny. My jsme udělali jednoduchý projekt, ve kterém nebyla nějaká přísná opatření, ale družstvo odmítalo jednat. Takže by bylo dobré najít nějaké právní nástroje.

Hrozí podle vás, že bude naše půda jednoho dne natolik neúrodná, že už na ní zemědělci nic nevypěstují?

V některých oblastech to hrozí. Existuje třeba studie týkající se Ždánického lesa, kde za první republiky bylo kolem deseti procent degradovaných ploch. Teď už jich tam je kolem sedmdesáti procent. Jestli v těchto oblastech budeme ještě ze dvacet let přešlapovat, tak to může dopadnout docela špatně. Tato situace může nastat i třeba na Přerovsku, kde jsou svažité a nezatravněné lokality.

Poškodil kapitalismus krajinu výstavbou?

Nevím, jestli za to může kapitalismus. V každém případě je to celoevropský trend a je to obrovský problém.V Rakousku mají nejúrodnější černozemě zastavěné letištěm ve Schwechatu. Na Slovensku postavili automobilku u Trnavy na tu nejúrodnější půdu. U nás jsou tyto tendence také. Proto se zhruba před rokem přitvrdil zákon na ochranu zemědělského půdního fondu, kdy se platí zvýšené poplatky za odnětí v těchto úrodných oblastech, nebo tam, kde je chráněné území nebo chráněná akumulace vod.

Jak se díváte na to, že EU finančně podporuje to, když se některá půda nechává ležet ladem nebo se na ní pase dobytek?

Na jedné straně je to zakonzervování a chrání to půdu. Je nutné rozlišovat, jestli se tam pase skot nebo ovce, a to, když půda zůstane ležet úplně ladem. Ten první případ je to, co máme v horských a podhorských oblastech, kde se dá jen velmi těžko konkurovat zemědělství, které je v nížinných oblastech. Nová společná zemědělská politika, která má začít platit v roce 2013, určí, že sedm procent ploch má být nějak ozeleněných nebo se mají nechat v klidu. Je ale velice těžké paušálně říct, že zrovna tolik a tolik procent má platit na celém území republiky. To, co se lehce splní v podhorských oblastech, kde už to je v podstatě dnes, je nepředstavitelné třeba pro Hanou. Kdyby se nechalo na Hané ležet ladem sedm procent ploch, to si nedokážu moc dobře představit.

Jak vnímáte návrh novely zákona o ochraně životního prostředí, která má dát úředníkům pravomoc kontrolovat, čím lidé topí?

To, co jsem viděl v televizi, kdy ministr Chalupa ukazoval PET-láhev naplněnou pilinami, což je prý běžný jev na Ostravsku nebo i na Olomoucku někde na vesnicích, tak je vidět, že jeden člověk dokáže znepříjemnit život půlce vesnice. Já myslím, že by tuto pravomoc měli mít. Tato problematika se bude ještě projednávat ve výboru pro ŽP až ministerstvo přijde s konkrétním návrhem. Počítám, že k tomu dojde v lednu, nejpozději v únoru.

Co považujete za efektivní způsob boje proti smogu?

Doprava je velkým znečišťovatelem, takže mělo by se uvažovat o posílení nebo zvýhodnění veřejné dopravy a aby vůbec ta veřejná doprava fungovala. Třeba ve Švýcarsku je výborně řešena páteřní síť. Víte, kam přestoupit. To u nás mnohdy nefunguje. Další možností je určitě vysazování zeleně v obydlených oblastech. To souvisí se zákonem o pozemních komunikacích, kde se teď má uvolnit kácení dřevin tak, aby měli volnější ruce správci komunikací.Začalo se to projednávat v Poslanecké sněmovně, ale my jsme si vyžádali, aby se to mohlo projednat i v rámci sněmovního výboru pro životní prostředí. Chceme vědět, jestli budou nějaké náhradní výsadby, aby to nezáleželo jen na tom správci komunikací, kterému se nemusí chtít uklízet listí a větve pod stromy a může je proto pokácet.

Co by měl podle vás každý z nás dělat, aby zmírnil negativní dopady vlivu člověka na životní prostředí?

Lidé by se měli chovat podle určitých pravidel, jak v odpadovém hospodářství, tak by se měli zapojit do programů na vysazování dřevin – určitě každý má tu možnost, jak se do toho zapojit. Důležitá je výchova mladé generace, je nutné to do těch lidí dostat ekologickou výchovou. Lidé by také neměli, jak už jsme se bavili, topit čím se nemá.

Jaké má podle vás Karel Schwarzenberg šance stát se příštím prezidentem?

Pokud bude přímá volba prezidenta, tak si myslíme, že by nějaké šance mohl mít, a proto jsme ho tam navrhli. Je uznávaný, což bylo vidět na preferencích, které získal v Praze v parlamentních volbách. Osobnost to určitě je. Záleží, jací budou jeho protikandidáti. Já osobně Karla Schwarzenberga preferuji jako kandidáta na prezidenta. Jeho názory na svět a různé otázky jsou podle mě rozumné.

Nemyslíte, že reformní kroky, které prosazuje Vaše strana, jsou pro občany příliš tvrdé?

Podle mě jsou reformy úměrné a spravedlivé. Když zůstanu u zdravotnictví, myslím, že se udělal určitý systém a pořádek, takže podle mě to tvrdé není. Samozřejmě standard musí být na úrovni poznatků velmi dobré medicíny, ne že by to byl nějaký aušus. Obávám se ale trochu toho, jaký bude rozjezd změn na úřadech práce, jaká bude kooperace úřadů práce a měst v souvislosti s veřejnou službou a tak dále. Rád bych, aby se to uvedlo v život okamžitě a změny byly hned plně funkční, aby nedocházelo ke zbytečným zmatkům. Může nějakou dobu trvat, než se systém zaběhne a v začátcích může pokulhávat, ale věřím, že odpovědní lidé to budou schopni zajistit.

Odpovídají podle Vás mediální obrazy Vašich ministrů skutečnosti, nebo jsou tito lidé zbytečně démonizováni? Mám na mysli třeba ministra Kalouska, Drábka nebo Hegera.

Na ministra Kalouska jsou lidé naštvaní, že je odpovědný za některé reformy. Vyčítají mu i různé věci z minulosti, které nemají ničím podloženy, takže mně to připadá až trochu přehnané. Kalousek je v nezáviděníhodné roli. Já bych na jeho místě být nechtěl. Myslím, že určité tvrdé jednání to chce. Kdyby tvrdý nebyl, dopadne to s námi blbě. U ministra Hegera obdivuji jeho trpělivost, se kterou vysvětluje všechny reformní kroky. Přitom řada jednání třeba s Českou lékařskou komorou není až tak jednoduchá. Proti Drábkovi já osobně nic nemám. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Petr Kupka

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…