„Nerad lidem říkám, že opravdová krize nás teprve čeká. Krize z roku 2008 byla jen malou předehrou. Krize může pominout jen v tom případě, že odstraníte její příčinu. Ani jednu z příčin se nepodařilo odstranit, a proto nemůže být řeč o konci krize,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz například ekonom Petr Kaššák.
A dává i investiční radu: „Investujte do orné půdy, trvalých travních porostů a lesů. Primární výroba bude důležitější, než je dnes. Co se peněžních prostředků týče, neměl bych u sebe větší hotovost, žádný ze spořicích účtů nepokryje ani inflaci, takže o nějakém zhodnocování úspor nemůže být ani řeč.“
Základ: půda a potraviny, pitná voda a energie
S tím, že s postupující ekonomickou a finanční krizí bude čím dál více důležitější primární výroba, suroviny, paliva a potraviny, obecně řečeno pro život nezbytné komodity, souhlasí i vedoucí Katedry politických, společenských věd a ekonomie na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze Ilona Švihlíková.
Podle Švihlíkové krize už nyní odhaluje, že finanční sektor a sektor služeb jsou předimenzovány a finanční bublina, která umožňovala vzestup těchto odvětví, nyní splaskává.
„Rok 2008 byl jedním z prvních fází krize, která toto začala odhalovat. Ta úvaha preferovat reálné hmatatelné statky oproti penězům a finančním aktivům je velice rozumná. Teď je otázka, na jaké hmotné statky vsadit. Ten výběr není vždy úplně snadný. Když se hovoří o půdě a zajištění pitné vody a základního přístupu k energiím, tak se to často bere jako panikaření a hysterická nálada. Ale já si naopak myslím, že je poměrně rozumná myšlenka si tyto věci zajistit,“ řekla ParlamentnímListům.cz Švihlíková.
Ekonomická stavba se bez základů zhroutí
Podle ní je chyba, že stát nevede debatu o tom, jak zajistit základní ekonomický základ, jako jsou potraviny, zpracování odpadů a energetiku: „Na tomto základu stojí každá ekonomika a potom můžete pokračovat v něčem dalším. Pokud nefungují základy a nemáte pevné stabilní přízemí, tak nemůžete stavět výše a celá budova se vám může zhroutit. Například automobilový průmysl je velmi závislý na ekonomických cyklech.“
Podle Švihlíkové je možné, že pokud zkolabuje finanční systém, ochromí to mezinárodní obchod a vzniknou menší regionální trhy s potravinami a lidé a obecně česká ekonomika budou muset přistoupit k tomu, aby se zde opět začaly více pěstovat komodity nutné pro výrobu potravin pro pokrytí výživy českých občanů.
Někteří ekonomové doporučují investovat do zlata. To Švihlíková ale tolik nedoporučuje, protože pokud budou ochromeny mezinárodní transakce, je zlato na nic a nakonec zlata se lidé nenají ani si jím nemohou zatopit.
Psali jsme:
Zlatem se nenajíte
„To je takový zlatý fetišismus. Zlato je vám platné jenom tehdy, když funguje mezinárodní finanční trh. Zlato samo o sobě, pokud neděláte zlaté zuby nebo ho nevyužíváte v chemickém průmyslu, není zdaleka tak užitečné, jak se o něm tvrdí. To už je užitečnější kobalt, například na výrobu mobilů. Zlato je do určité míry symbol, ale je vám skutečně platné pouze tehdy, pokud funguje mezinárodní finanční trh. Jinak vám k ničemu nebude,“ vysvětluje Švihlíková.
Připomíná, že v krizích je úplně normální, že funguje barterový obchod bez používání financí, tedy směňování určitého zboží či komodity za jiné zboží či komoditu: „V době ekonomických krizí to bývá běžné. To známe z historie. Koneckonců i argentinská krize na počátku jednadvacátého století byla typická tím, že lidé směňovali zboží za zboží. To je logická reakce a signál toho, že peníze neplní roli, kterou by měly. Ona to není tragédie sama o sobě. Tragédií mohou potom být samozřejmě ty negativní sociální jevy, které to provázejí.“
Lze čekat hyperinflaci, která vám sežere úspory v bankách
Podobně i ekonom a představitel libertariánského serveru Reformy.cz Vít Jedlička varuje před rizikem papírových peněz, které podle něho v době prohlubující se finanční a ekonomické krize mohou ztrácet na hodnotě. Proto doporučuje se zajistit komoditami, které mají hodnotu samy o sobě a nejsou závislé na politice státu či centrálních bank. Státní peníze totiž nejsou ničím kryté a jsou založeny pouze na důvěře.
Vít Jedlička očekává, že hospodářská krize bude čím dál více zneužívaná k politické integraci EU a náklady krize zaplatí daňoví poplatníci, ať již ve formě zvýšených daní či inflace formou monetizace státního dluhu prostřednictvím tištění peněz.
„Je očividný fakt, že krizi řídí bankéři. V Itálii i Řecku se dostali k moci lidé, kteří jsou spojeni s globální bankovní společností Goldman Sachs či neformální globalistickou organizací s názvem Trilaterální komise. Jsou to lidi, kteří mají za úkol finančně konsolidovat státy, tedy zvýšit výběr daní a snížit výdaje států, ale na ne úkor bank či korporátního socialismu. Zaplatí to zase daňoví poplatníci. Výrazně se sníží komfort lidí. Zvýší se věk odchodu do důchodu. Ale nebudou to banky ani korporace přisáté na státu, které by měly ztráty způsobené krizí zaplatit,“ řekl ParlamentímListům.cz Vít Jedlička.
Psali jsme:
Bublina splaskne
Jedlička si myslí, že zlato je dobrá pojistka proti inflaci. Současně to může přispět k tomu, že i další lidé začnou odcházet od peněz, které tiskne stát. Lidé pak mohou ztratit důvěru v celý systém bankovnictví založeného na virtuálních penězích.
„Je to bublina, do které když se píchne, tak praskne. Pak může přijít hyperinflace. Protože když se natisknou další peníze, tak už jim nikdo nebude věřit a nebude důvěřovat v jejich hodnotu. Myslím si, že Německo je tak silný hráč, že to třeba ustojí a nepovede to k absolutnímu finančnímu kolapsu, i když scénář úplného kolapsu nelze zcela vyloučit,“ dodává Jedlička.
Energie, půda a zbraně
Investice do komodit ropy či uhlí může být podle Jedličky též správnou cestou, ale této oblasti musí již investor lépe rozumět.
Podle Jedličky se vyplatí také investovat do zemědělské půdy, mít zásoby trvanlivých potravin a zlato. „Svým přátelům doporučuji, aby investovali do půdy, připravili si zásoby potravin do sklepa, kamarád má třeba paletu rýže. Náklady jsou minimální a riziko existuje. Existovalo vždy. Před druhou světovou válkou nikdo netušil, co se stane. Stejně tak nyní existuje riziko, že přijde něco neočekávaného a finanční systém zkrachuje podstatně dříve a vztahy ve společnosti se zpřetrhají do té míry, že nebude možné nakoupit ani jídlo. Náklady na zajištění proti takovému riziku jsou relativně nízké, čili je rozumné tak učinit,“ míní Jedlička.
Podle něho je dobré investovat i do vlastní bezpečnosti – tedy pořídit si i zbraň, protože s prohlubováním krize nebude stát schopen plnit své funkce, společně s nezaměstnaností poroste napětí ve společnosti i kriminalita.
Čím jsou kryté peníze? Vůbec ničím!
Někteří ekonomové zase upozornili, že bezprecedentní vyvlastnění vkladů na Kypru obecně ohrozilo důvěryhodnost bankovního systému, a to nejenom v eurozóně.
„Je otázkou času a základního ekonomického povědomí, kdy si i střadatelé ve zdravých ekonomikách dají dohromady jedna a jedna: Při současných nižších než minimálních úrokových sazbách neexistuje kromě pohodlí při placení kartou jediný důvod mít peníze jinde než doma ve stole. A už jen o krok dál je další logická úvaha: Má smysl dnes jakkoliv spořit? Není lepší teď a tady utrácet? A čímže jsou dnes kryté naše peníze? Poprvé v historii už vůbec ničím, jen důvěrou v jejich emitenta. Tedy ve stát. Na Kypru platí: v Brusel,“ napsal před časem ekonom Ladislav Tajovský z VŠE.
Psali jsme:
autor: Lukáš Petřík
