Podle Klimeše se církvím vrací příliš mnoho. Vychází z poměru, že zatímco v roce 1950 zastupovaly církve 95 procent populace, přičemž katolíků bylo 77 procent, dnes je katolíků mezi Čechy asi desetina. "Myslím, že by církev měla dostat z bývalého majetku poměrnou část, tedy v návrhu má připadat 75 miliard na katolíky, z toho poměrná část je 10 miliard korun," navrhuje Klimeš. jako psycholog se obává, že restituce posílí averzi většiny národa k církvím.
"Nevím, jestli by bylo moudré dělat nějaké propočty, to mi jako věřícímu přijde podivné. Mně na vyrovnání s církvemi, na tom zákonu, vadí, že vůbec nemyslí na budoucnost," odmítá myšlenku stanovit výši restitucí podle počtu věřících poslanec ČSSD František Bublan. Někdejší katolický disident v zákoně zcela postrádá vyrovnání morální.
"Místo něj je ze zákona cítit snaha postavit církve do pozice podnikatelských subjektů, které dostanou majetek a mohou si s ním nakládat, jak chtějí. Tedy se buď samy uživit, nebo zkrachovat, po případě se nechat vytunelovat. To je špatně. Vztah mezi státem a církvemi by se bořit neměl. Ve většině evropských zemí církve dostávají dotace, stát platí duchovní a přispívá na činnost. Toto zmizí a naši následovníci stejně budou řešit daňové asignace. Tedy že věřící odvedou část svých daní nikoliv státu, ale církvi, pokud se proto člověk rozhodne," předpovídá Bublan.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Ivánek