Národe, tihle poslanci odmítají spláchnout 250 miliard do Řecka

20.09.2011 6:14

V Poslanecké sněmovně by se na schůzi, která začíná v úterý, mohlo hlasovat o tom, zda Česká republika v budoucnu, v okamžiku přijetí eura, poskytne 10 miliard eur, tedy zhruba 250 miliard korun, do evropského finančního záchranného mechanismu (ESM). Ten má pomoci krachujícím státům eurozóny typu Řecka. Řada poslanců má však s takovým závazkem problém. Tito zákonodárci jsou především z ODS.

Národe, tihle poslanci odmítají spláchnout 250 miliard do Řecka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Paroubek ve sněmovně

O co jde? Vláda předložila oběma komorám parlamentu ke schválení souhlas s ratifikací Rozhodnutí Evropské Rady z 25. března 2011, kterým se mění Smlouva o fungování EU (článek 136). Necelý rok po složitém dojednání tzv. Lisabonské smlouvy se mají pravidla fungování EU opět měnit, konkrétně v souvislosti s dluhovou krizí v eurozóně.

Více: Miloslav Bednář: Proč máme v září parlament


Závěry Evropské rady z 25. března 2011

Změna smlouvy má EU umožnit zřízení mechanismu pro dotování a úvěrování států eurozóny neschopných hradit své závazky (takzvaný ESM, Evropský mechanismus stability). Podle závěrů Evropské rady má být účast v tomto mechanismu povinná pro všechny budoucí členy eurozóny včetně České republiky, čímž by byl náš stát zavázán přispět do systému zhruba 250 miliardami korun. Navíc o vstupu do eurozóny nerozhoduje Česká republika, nýbrž orgány Bruselu a dle primárního práva EU náš stát euro přijmout musí.

Podrobně zde: Česku hrozí ztráta 250 miliard. Senátoři chtějí zablokovat Lisabon


V Závěrech Evropské rady z 25.3.2011 se mimo jiné píše: „Stát, který se stane členem eurozóny, se v důsledku stane členem Evropského mechanismu se všemi právy a povinnostmi."

Před tímto závazkem varoval české politiky i předseda slovenského parlamentu Richard Sulík, který je proti tomu, aby se Slovensko podílelo na dalších záchranných mechanismech eurozóny a ručilo tak prostředky ze svého rozpočtu.

Varování ze Slovenska. Pochyby v českém Senátu

„Česko nemá dohodnutou trvalou výjimku z eura, čili musí počítat s tím, že když bude souhlasit s touto novelou Lisabonské smlouvy, automaticky se v okamžiku povinného přijetí eura stane členem ESM. A pro Českou republiku by to bylo mnoho peněz. Lze říci, že by Česko vyhodilo zhruba 10 miliard eur z okna," varuje Sulík české zákonodárce ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz. Slovensko bude podle Sulíka o změně Lisabonu a ESM hlasovat nejdříve příští rok.

Čtěte více: Šéf slovenského parlamentu: Češi, vaši poslanci vyhodí 250 miliard


Se schválením novely Lisabonu nemá problém pouze eurorealistická ODS, jejíž senátoři přijali usnesení, že senátní klub ODS navrhne odročení projednávání novely Lisabonské smlouvy do 30. června 2012 do vyjasnění situace v eurozóně. Nebude-li tento návrh přijat, senátní klub ODS ratifikaci nepodpoří.

Čtěte také: Spláchne Nečas 250 miliard do Bruselu? Tihle senátoři jsou pro


Pochybnosti o dokumentu má například ale i senátor ČSSD Vladimír Dryml, Jiří Čunek z KDU-ČSL či členka senátorského klubu TOP 09 Jana Juřenčáková, která bude hlasovat proti smlouvě. Kvůli obavám z nedostatku hlasů bylo hlasování v Senátu odloženo na podzimní schůzi.

Bruselské pitominy

I v Poslanecké sněmovně se najde pochybnost mezi poslanci v tradičně „proevropské" ČSSD. „Skvělý nápad! Záchrana eurozóny, církve, ekotendry a tak dále. Nebude nám stačit ani sto procent HDP. Pro bruselské pitominy hlasovat nemíním," sdělil ParlamentnímListům.cz poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

ParlamentníListy.cz exkluzivně:


Jasně proti je i několik poslanců ODS, pro se nevyjádřil žádný. „Jsem proti. Další a další půjčování krachující části eurozóny považuji za absolutní politický hazard. S ohledem na skutečnost, že většina soudných ekonomů a politiků ví, že se jedná o virtuální politickou realitu, neboť například Řecko a nejspíše některé další státy nebudou tyto dluhy schopny zaplatit nikdy, lze říci s mírnou nadsázkou, že se jedná o podvod na občanech EU. Jsou to totiž oni, kdo peníze půjčují. Nikoli premiéři či prezidenti Německa a Francie. Je to spolehlivá cesta od prosperity k ekonomické bídě," řekl serveru ParlamentníListy.cz poslanec Pavel Bém.

"Nehlasoval jsem pro Lisabonskou smlouvu a nebudu hlasovat ani pro tento souhlas s ratifikací rozhodnutí Evropské rady, které by poškodilo Českou republiku," uvedl poslanec Radim Fiala.

Raději odložit

Proti návrhu bude hlasovat místopředseda Rozpočtového výboru Michal Doktor i poslankyně Jana Černochová a Zdeňka Horníková. „Nedůvěřuji euru, ani eurozóně a ještě platit? To podpořit neumím," vysvětlila Horníková. „Při současném přístupu EU k problémům eurozóny, například v případě Řecka, říkám ne," prozradil Pavel Svoboda.

Více:


Šéf výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer z ODS míní, že rozhodně není kam spěchat. „Pokud usilujeme o výhodnou vyjednávací pozici pro ČR a já takto skutečně uvažuji, pak se nabízí otázka stažení tohoto bodu z programu schůze. Valí se na nás trosky měnové unie, je nutné analyzovat rozhodnutí ústavního soudu v Německu. Na ratifikaci je relativně dost času. Je to na diskusi s koaličními partnery. Rozhodující slovo bude mít logicky pan premiér," řekl redakci Bauer.

„Osobně mám s tím návrhem problém, ale budu respektovat stanovisko klubu," reagoval poslanec ODS Jiří Papež. „Já obecně nepodporuji přijetí eura jako naší národní měny, takže nepodporuji ani nějaké přípravné kroky, které možné přijetí eura jakoby předjímají," sdělil poslanec Aleš Rádl.

Čtěte také: Proč máme platit za nezodpovědné Iry, zní hlasy z ODS


KSČM spíše proti

Spíše proti jsou poslanci KSČM. „Nepočítám s tím, že bych takový návrh podpořil," prozradil ParlamentnímListům.cz předseda KSČM Vojtěch Filip. „Budeme to projednávat na klubu. Můj osobní názor je to nepodpořit," uvedl poslanec Stanislav Grospič. Stejný názor má i Josef Šenfeld.

„Probereme to na klubu, ale euro není pro ČR aktuální a nějaký záchranný systém v budoucnu bude třeba," míní poslanec Jiří Dolejš.

Zaorálek a Andrýsová pro

„Budu hlasovat pro. Nejbližší teoretickou možnost vstupu do eurozóny vidím až někdy v roce 2016. Do té doby musí být všechny problémy eurozóny vyřešeny a podle toho se rozhodneme ke vstupu. Nynější hlasování o ESM nechává stále možnosti pro ČR otevřené," sdělil ParlamentímListům.cz místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD.

K tématu: Změny „Lisabonu" by schvalovalo referendum, říká Nečas


Pro návrh bude hlasovat místopředsedkyně zahraničního výboru Lenka Andrýsová z Věcí veřejných. „Jsem si ale vědoma, že zřízení ESM neřeší příčiny aktuálních problémů eurozóny. Přesto pokud stát vstupuje do eurozóny, je třeba, aby přispěl minimálně garancí na řešení mimořádných okolností ohrožujících společnou měnu, kterým ovšem nešlo předejít. Do ESM také budou směřovat sankce za nedodržování pravidel eurozóny vyplývající z Paktu stability a růstu. Velkou pojistkou je, že pokud bude existovat záměr využít financí z ESM, musí panovat shoda všech států eurozóny," argumentuje Andrýsová.

Čtěte také: Češi nemají přijmout euro? Ten Klaus je ale provokatér, říkají politici


Rozpočtově odpovědná TOP 09 spíše pro

Poslanci ČSSD Hana Orgoníková a Václav Votava uvedli, že se bude o věci diskutovat na klubu a dle výsledku jednání se rozhodnou. Podobně reagovali i Boris Šťastný z ODS a Martin Gregora z TOP 09. Rom Kostřica ze stejného klubu není ještě rozhodnut. Poslanci Věcí veřejných Otto Chaloupka a Jiří Štětina se k věci ještě nevyjádřili s tím, že nemají o věci zatím dostatek informací. Nezařazený poslanec Jaroslav Škárka bude hlasovat proti návrhu.

Čtěte také: Euroskeptici jsou na koni. Unie ztrácí podporu Čechů


Nejvíce svolní k financování Řecka a dalších států jsou poslanci rozpočtově odpovědné TOP 09. „Je to samozřejmě těžké a nepopulární hlasování. Domnívám se však, že musíme být v EU aktivní, protože státy mimo EU, které nyní určují ekonomický směr, jsou velmi silné," říká Jitka Chalánková. „Nechám si to vysvětlit. Ono to ovšem není vůbec aktuální. Až bude, tak holt platí, že chceme-li být v nějaké partě, musíme respektovat její pravidla," uvádí pro ParlamentníListy.cz poslanec TOP 09 Daniel Korte.

"Není nutné, aby Česká republika jako nečlen eurozóny tento krok blokovala, ačkoli se domníváme, že současný mechanismus nepřináší řešení současných problémů. Důležitý je fakt, že ČR není nucena vstoupit do eurozóny, a tím má možnost v budoucnosti rozhodnout se, zda tyhle závazky přijme společně se zavedením eura," argumentuje poslanec topky Jaroslav Eček.

Psali jsme: Přečtěte si, jak Brusel reguluje celý váš den minutu po minutě


Potřeba 120 poslanců

„Návrh nemám důvod nepodpořit, když si jej schválily i země eurozóny a týká se eura. Ovšem v případě, že by ČR jednoznačně chtěla vstoupit do eurozóny, hlasoval bych proti přijetí takového závazku," říká místopředseda TOP 09 Pavol Lukša.

„ČR bude i tuto otázku zvažovat v okamžiku přijetí eura. Do té doby je otázkou, jak bude vůbec záchranný mechanismus vypadat," reagoval člen poslaneckého klubu TO 09 Stanislav Polčák.

"Česká republika není členem eurozóny. Není tedy nutné, aby tento akt blokovala. Zcela zásadní je ale fakt, že nemusíme do eurozóny nyní vstupovat a o těchto opatřeních lze diskutovat v okamžiku přijetí eura. Termín přijetí eura je v současnosti zcela nejasný a v době jeho eventuálního přijetí může být situace zcela odlišná. Je otázkou, co bude v dané době hlavním bodem diskuse," argumentuje poslanec TOP 09 Jiří Skalický.

Psali jsme: Nečekaný zvrat. Kvůli EU jsou ohroženy Temelín a Dukovany


Pro přijetí návrhu na vyjádření souhlasu s ratifikací novely Lisabonské smlouvy je ve sněmovně nutná třípětinová většina všech poslanců, tedy 120. Avšak výhrady k tomuto návrhu jsou mezi koaličními i opozičními poslanci.


Ilustrační foto: Hans Štembera


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru 
ZDE

reklama

autor: Lukáš Petřík

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…