Málokdo by se po jmenování do prestižní funkce zabýval intenzívně myšlenkou na zrušení úřadu, do jehož čela usedl. Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová se však už před svým nástupem netajila tím, že je naladěna na stejnou notu jako exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, kteří požadují zrušení vrchních státních zastupitelství a naopak zřízení Úřadu pro boj s korupcí.

Novela zákona o státních zastupitelstvích, která obsahovala zrušení vrchního stupně a naopak zřízení Úřadu pro boj s korupcí, se od odvolání Jiřího Pospíšila z funkce ministra spravedlnosti na jednání vlády dodnes nedostala. Že o ni není příliš velký zájem, potvrzují i slova náměstka ministra spravedlnosti pro legislativu Františka Korbela. Na mezinárodním semináři o speciálních prokuraturách pro boj s korupcí navrhl jako možné řešení nerušit vrchní stupně a udělat z nich Úřad pro boj s korupcí.

Státní zastupitelství musí kopírovat soustavu soudů

„To je pro mě nejhorší model,“ zareagovala okamžitě Lenka Bradáčová. „Proč to takhle striktně odmítá, tomu nerozumím. Vrchní státní zastupitelství už dnes vykonávají dozor nad závažnou hospodářskou kriminalitou, takže v zásadě by se jejich působnost rozšířila jen nepatrně a požadavky na vyšší počty lidí nebo materiální nároky by nebyly tak razantní,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Koudelka, docent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Sám bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně není zrušení vrchního stupně ani trochu nakloněn. „Jsem toho názoru, že by vrchní státní zastupitelství měla existovat, protože kdyby byly zrušeny a zůstaly vrchní soudy, tak jsme evropskou raritou. Pak by totiž státní zastupitelství nekopírovalo soudní soustavu, ale podřizovalo by se organizaci policii, což není nikde v Evropě,“ upozorňuje Zdeněk Koudelka.