Politici i kmotříci dostali strach. Ukázala se pravda o jejich motivacích, míní bojovník s korupcí

Pane Kuchaři, máme letní, prázdninový čas a ještě k tomu se láme víkend. Co děláváte v tomto období v sobotu o půlnoci?
Jsem noční pták, i ve všední den chodím spát po půlnoci. Pokud netrávím čas u sklenky vína s manželkou či přáteli, nejčastěji si čtu. Půlnoc pro mne bývá okamžikem, kdy se přestávám věnovat okolnímu světu a začínám se věnovat vnitřnímu.

Půlnoc je dobou velmi blízkou snění - máte i Vy nějaký opakovaný sen, který byste mohl odtajnit?
Mám sen… Aby každý člověk aspoň jednou denně přijal s otevřeným vnímáním úsměv dítěte. Nebo ještě lépe, aby byl schopen takový dětský úsměv věnovat aspoň jednomu dalšímu člověku.

Jak jsem už předeslala, je tu léto, prázdniny a doba - zejména pro média - nazývaná okurkovou sezonou. Letošek je však jiný a zdá se, že nedostatek témat trápit média ani čtenáře nemusí. Co Vám osobně připadá v posledních týdnech nejdůležitější?
Za nejdůležitější považuji to, že se více zviditelnila pravda o kvalitách a motivacích těch, kteří by nám měli jít příkladem.

Jeden mikropříběh, který by si zasloužil nominaci na Oscara: Jistý pán, bývalý šéf tajné služby pracující pro nadační fond bojující proti korupci zveřejní nehorázné odměny pro pravou ruku premiéra. Ten reaguje jako býk na červený hadr, podá trestní oznámení, posléze i obvinění, i když úřady mají povinnost zveřejňovat platy svých úředníků. Střih. Ukáže se, že pravá ruka premiéra je jeho milenkou, možná jí přispíval z peněz daňových poplatníků na společnou domácnost? Ukáže se také, že ona milenka úkolovala šéfa Vojenského zpravodajství, aby špehovali premiérovu manželku. Mohlo by se hodit, kdyby se něco podařilo vyšťourat pro rozvodové řízení, že? Šéf Vojenského zpravodajství odstupuje z funkce a přiznává své pochybení. Premiér po nechutném zdržování podá demisi. Milenka je ve vazbě. Střih. Bývalý pan premiér ale nechodí kanály. Svolá tiskovou konferenci a dští oheň a síru na státní zástupce a policii, že nemístně zasahují do politiky a přivedli zemi do politické krize. Koná se soud s bývalým šéfem tajné služby, kde „poškozená“ je přivedena v poutech. A bývalý pan premiér se omluví a k soudu nepřijde. Rozsudek je nejistý. Podstatná část politické reprezentace se přidá na stranu bývalého premiéra a pořádá hon na státního zástupce, který údajně překročil své pravomoci.

Zdá se, že 'pánbůh' vyslyšel moji modlitbu.

Vím, že jste se v rámci iniciativy Vraťte nám stát angažoval v protestech proti vládě a do určité míry i proti systému, kterému iniciativa vyčítá širokou korupci. Jak se díváte na to, co se od poloviny června událo, včetně pádu Nečasovy vlády, postavení nové vlády Jiřího Rusnoka a debaty kolem předčasných voleb? Cítil jste třeba při pádu vlády Petra Nečase nějakou satisfakci?
Začnu tím, že systémová korupce dosáhla takového rozsahu, že není slučitelná s dlouhodobým fungováním státu a udržením demokracie.

Přímé náklady korupce jsou kolem 150 - 200 miliard korun ročně (v průměru o třetinu předražené veřejné zakázky - zdroj TIC), další nepřímé náklady (korupce, která neprojde účetnictvím státní správy a samosprávy - například kšefty s územním plánem, zbytečné projekty, právní a poradenské služby, dluhová služba…) minimálně dalších 150 miliard korun. K tomu si připočtěte neefektivitu státního aparátu a politických rozhodnutí, kde absentuje dlouhodobá koncepce (zářný příklad je Ministerstvo obrany) a podobné věci.

Ta korupce ale nevznikla sama o sobě, je podmíněna řadou příčin... '
Nikdy by nedosáhla takového rozsahu, kdyby nevznikl mocenský kartel zahrnující všechny etablované sněmovní strany, který si zajistil faktickou beztrestnost aktérů a neprůstřelnost mocenských pozic díky:

- zajištění nepropustnosti stranických hierarchií včetně plné kontroly nominace na kandidátky,
- vytváření bariér vstupu pro nové politické subjekty skrze pětiprocentní klauzuli a nastavení parametrů financování politických stran
- efektivnímu ovládnutí represivního aparátu (policie, justice)
- rozsáhlému „ovládnutí“ či dosažení kritické schopnosti manipulovat médii včetně veřejnoprávních

Další Půlnoční rozhovory ParlamentníchListů.cz čtěte ZDE

Takto byla úplně rozpojena zpětná vazba mezi občany a politiky. Jít k volbám ztratilo smysl, není koho volit. Dva základní atributy demokracie, svobodné volby a rovnost před zákonem jsou disfunkční.

Dobře, co pro Vás znamenal pád Nečasovy vlády konkrétně?
Pád vlády je pro mne symptomem, že se tento mocenský kartel začíná rozpadat. Jednak se díky médiím a různým občanským iniciativám změnilo klima ve společnosti, jednak se objevili odvážní zevnitř systému (Libor Michálek, Věra Jourová, Jakub Klouzal…) a hlavně několik odvážných policistů a státních zástupců. To vše vnímám jako jistou podobu imunitní reakce organismu společnosti. V druhé rovině Otesánek tak nabobtnal, že se hroutí vlastní vahou.

A jak se Vám líbí vláda Rusnokova?
Instalaci Rusnokovy vlády považuji za věc, která nás bohužel pozitivním směrem neposune (i když nevylučuji nějaké dílčí plusy v oblasti běžných agend), a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že demokracie je založená na pravidlech a jejich dodržování. Dodržování pravidel musí být nadřazeno politickým cílům. Pokud někdo nadřadí cíl nad pravidla, odklání se od demokracie směrem k totalitě. A to Zeman tímto udělal.

Druhým důvodem je, že nevěřím čistým cílům a úmyslům hradní party. Podle všech indicií se jen střetly dvě mafiánské party a jde zde především o Temelín a energetiku vůbec.

Myslíte, že by předčasné volby pomohly situaci?
Lze na to nazírat z několika úhlů. Z hlediska výše uvedené nadřazenosti pravidel by to bylo jediné správné řešení. Z pohledu občanů ale volby nemají smysl, pokud nebudou splněny dvě podmínky:

1) Občané musí vědět, kdo je kdo a kdo za kým stojí, aby věděli, koho jdou volit. Proto naše iniciativa Vraťte nám stát dlouhodobě prosazuje ustavení parlamentní vyšetřovací komise, kde ale nebudou poslanci, nýbrž důvěryhodné osobnosti.

2) Občané budou mít ve volbách na výběr i reálné alternativy, chcete-li novou generaci politiků.

Sdružení Vraťte nám stát se poté, co byli poslanci obvinění z toho, že přijali úplatky v podobě "trafik", propuštěni z vazby a začínaly se objevovat hlasy o potrestání státních zástupců, důrazně ohradilo. Nejvyšší soud rozhodl tak, že to prý lze považovat za exces. Můžete upřesnit, co k takovému vyjádření iniciativu vedlo?
Nejvyšší soud vyňal bývalé poslance z pravomoci orgánů činných v trestním řízení na základě toho, že v době spáchání požívali imunity. Obecné mantinely imunity jsou obsaženy v důvodové zprávě ke změně Ústavy omezující imunitu na dobu výkonu mandátu: „Imunita má chránit fungování komor Parlamentu, jejichž členové mají mít možnost v souladu se svým slibem svobodně a nerušeně vykonávat svůj mandát. V žádném případě nemá a nemělo jít o zakotvení neodpovědnosti jakožto osobního privilegia, stavějícího poslance a senátory do nadřazeného postavení ve srovnání s ostatními občany České republiky.“

Z kontextu plyne (což se nakonec potvrdilo zveřejněním odůvodnění), že tak mohl NS učinit na základě odstavce 2 čl. 27 Ústavy, který říká: Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.

Hodně lidí se pozastavovalo nad tím, co vše může být považováno dle Nejvyššího soudu za projev. Jak to vnímáte Vy?
NS považuje za „projev“ nejenom vystoupení na mikrofon, nebo písemná vyjádření a podobně (což je definičně zakotveno v Listině základních práv a svobod), ale i různé politické dohody, kompromisy či politická rozhodnutí včetně vzdání se mandátu. To je samo o sobě velmi pochybné až hanebné (kdybych chtěl být korektní, řeknu příliš extenzívní).

No budiž. Přijměme to, ale: Dohody, kompromisy a rozhodnutí mohou být i špinavé, motivovány nekalými úmysly. A právě to by mělo být na výlučném posouzení orgánů činných v trestním řízení, prostřednictvím standardních procedur podle trestního řádu. To byla podstata naší výtky, protože v konečném důsledku by hrozilo, že jakákoli trestná činnost spáchaná na půdě Parlamentu nemůže být stíhána.

Chystají se třeba nějaké kroky proti tomu, aby se situace zvrátila?
Podle právníků, s kterými jsme to konzultovali, neexistují žádné opravné prostředky. Ani u Ústavního soudu, ani u mezinárodních institucí. Marie Benešová ale prohlásila, že bude hledat cesty, jak výrok NS zvrátit. Předpokládám, že nebude tvrdit, že jediným ústavně konformním řešením je využít čl. 23 Listiny základních práv a svobod (úsměv).

Relativně dlouho se již mluví o tom, jak potlačit korupci v Česku. Ale... Myslíte si, že události, kterých jsme svědky v posledních týdnech, jsou náznakem obratu k lepšímu? Tedy k tomu, že se zřejmě velmi širokou korupci v nejvyšších patrech politiky podaří nějak potlačit?
Je jisté, že mnoho politiků i kmotříků dostalo strach. Na strach můžete reagovat útěkem nebo agresí. Ti, kteří překročili Rubikon, nemají cestu zpět. Mám spíš neblahý pocit, že namočení politici, úředníci, tzv. lobbisté a spolupracující právní kanceláře budou požadovat vyšší rizikovou přirážku. Možná klesne počet případů, ale vzroste jejich celková hodnota.

Bylo by zásadní chybou domnívat se, že korupci odstraní police a justice. Ty mohou řešit jednotlivé případy. Systémová korupce není selháním jednotlivců ani jednotlivých institucí. Je důsledkem absence demokracie, a tu si mohou vynutit jen občané. Je to naše odpovědnost.