Ani několika desítkám vietnamských obchodníků, kteří tu zůstali, nenastaly zlaté časy. Občas nějaký Němec přijede pro cigarety, nevzhledné barvami zářící trpaslíky a skleněné koule, případně pro olbřímí krmítka, která jsou snad pro supy a ne zpěvné ptactvo. Řada místních podnikatelů si stěžuje, že město nemá koncepci na cestovní ruch, a že iniciativu kromě nedaleké bavorské Železné Rudy (Bayerische Eisenstein) převzaly například Kašperské Hory.

Velké nájmy a bezcitnost majitelů

„Akcí se tu pořádá zase ne až tak úplně málo, ale jsou na nich většinou jen stále stejní lidé a povětšinou místní,“ řekl nám jeden z občanů města, který nechtěl být jmenován. Představte si, že si sousední Bavoráci v jejich Rudě prosadili v objektu nádraží, které sousedí s Alžbětínem, evropské muzeum netopýrů! Možná šílenost, ale nějaké turisty to zas přiláká.“

Nebýt  Špičáku, které je nejen zimní středisko, ale v létě také adrenalinové místo pro bikery, byla by tu nuda k uzoufání. „Pořád vymýšlíme nějaké novinky a klienti se nám rádi vracejí. I v té velké konkurenci sousedního  Velkého Javoru,“ říká Vladimír Kasík, šéf Špičáku. O majetkových poměrech tady ve městě nechtějí lidé moc mluvit. Veřejným tajemstvím je, že mnozí rádobypodnikatelé nakoupili pár pozemků a nyní drží v šachu ty menší provozovatele lyžařských vleků a sjezdovek.