V prvním případě nechápe, proč měnit zákony kvůli pár poslancům LIDEM, ve druhém pochybuje, že by v čele strany měl být tím pravým Jiří Pospíšil, a u třetího se obává, že jde jen o morální přikrytí něčeho, co souvisí se stavbou za tři čtvrtě miliardy korun. 

Pátečním projednáváním novely jednacího řádu sněmovny začíná ohlédnutí za uplynulým týdnem mediální odborník Petr Žantovský. „Je to další ze zákonů, jenž se vytváří na míru politické elity, která je v tomto případě dána stranou LIDEM paní Peakeové. Přijde mi poměrně zbytečné vytvářet zákon kvůli straně, která se de facto nezúčastnila voleb,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský k novele předložené šéfem poslanců ODS Markem Bendou, která má snížit potřebný počet členů pro založení poslaneckého klubu z deseti na šest.

Připomíná přitom, že od rozpadu Věcí veřejných je česká vláda nelegitimní a z pohledu řady ústavních právníků je postavena na nezákonných základech. „V podstatě by neměla existovat a měl by být anulován celý proces, který se odehrává od rozpadu Věcí veřejných, protože tahle vláda skutečně jako by nebyla. Dokonce nemá ani koaliční smlouvu. Vůbec se nedivím opozičním politikům, že tuto vládu považují za nesvéprávnou. Opravdu nevidím jediný důvod, proč bychom měli kvůli šesti členům strany paní Peakeové měnit zákon. To je typický příklad pokrytectví české legislativy posledních let,“ tvrdí Petr Žantovský o novele jednacího řádu, kterou koalice beze studu schválila.

Spasitel ODS odstartoval kariéru u konkurence

Často probíraným tématem sdělovacích prostředků v uplynulých dnech byly třenice uvnitř ODS. „Na jedné straně bojuje Boris Šťastný s Mirkou Němcovou a na druhé straně se objevují hlasy, které vyzývají k přemístění Jiřího Pospíšila do čela ODS. To je velmi zajímavá myšlenka, že by spasitelem této dnes v podstatě mrtvé strany měl být právě Jiří Pospíšil,“ říká Petr Žantovský v souvislosti s tím, jak se možný budoucí volební lídr ODS projevoval v politice. Už když mu bylo devatenáct let, tak vstoupil do Občanské demokratické aliance. „To bylo v roce 1994, kdy ODA byla členem vlády, takže to zřejmě nebylo náhodou,“ poznamenává Petr Žantovský.