Václav Klaus opět rozvířil debatu o milosti jako o oprávněném prezidentském privilegiu, když v poslední době prominul trest několika kontroverzním osobám potrestaným za finanční delikty. V minulém roce osvobodil mimo jiné podnikatele Jiřího Kotíka odsouzeného za půlmiliardový podvod. V poslední době asi nejvíc emocí vyvolalo omilostnění rektorky MPU Anny Benešové odsouzené za porušování povinností při správě cizího majetku a v neposlední řadě prominutí zbytku trestu bývalému spolupracovníku kmotra Mrázka Tomáši Malinovi, který si měl pobýt za mřížemi za stamilionový podvod s pohonnými hmotami. Posledně zmiňovanou milost navíc prověřuje policie.
Analýza prezidentských milostí ukazuje podle Dvořákové na hodnotový systém daného prezidenta z hlediska toho, za které trestné činy byly omilostněné osoby odsouzeny. „I když vždy se bere v úvahu konkrétní životní situace odsouzeného, větší podíl milostí udělovaných osobám odsouzeným za daňové úniky, hospodářské podvody a korupci brání účinnějšímu boji proti kriminalitě tzv. bílých límečků a vysílá špatný signál veřejnosti,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Dvořáková.
U prezidenta našel zastání v roce 2008 také jihlavský podnikatel a sponzor ODS Zdeněk Kratochvíl, který se s Klausem potkával například na jazzových koncertech. Podle lékařů trpěl tak vážnou duševní chorobou, že nemohl chodit k soudu kvůli obžalobě z hospodářských deliktů. Na druhou stranu zvládal jako generální ředitel vést velkou firmu nebo řídit sportovní auto.
Infobox
Sponzor ODS
Wulff je hadr
Na milost Benešové reagovala včera pohotově opozice. „Problémy českého prezidenta s milostmi jsou větší než byly problémy Christiana Wulffa v Německu. Politická kultura sousedů by nám měla být příkladem,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Zaorálek (ČSSD) a následně spolu s předsedou strany Sobotkou vyzvali Klause k rezignaci. S milostí pro Benešovou nesouhlasilo ani státní zastupitelství „Tato milost znevažuje čtyři roky práce policie, státního zastupitelství a soudu,“ ohodnotil krok pražský státní zástupce Marek Bodlák. Na jeho slova dnes také reagoval vicekancléř prezidenta republiky Petr Hájek a obecně konstatoval, že v podstatě každá milost vždycky zmaří práci policie.
Vždy počkat na soud
Dvořáková soudí, že skutečnost, že je tu možnost udělit milost, není obecně špatná. „Jsou situace, kdy právo a spravedlnost nejsou úplně totožné, či kdy trest odpovídající přečinu má výrazně negativní vedlejší účiny jak na trestaného (těžká nemoc), či nevinné okolí (děti, péče o rodiče),“ konstatuje Dvořáková, podle ní by ale milost nikdy neměla být dávána před ukončením soudního procesu. „Je nutné znát rozhodnutí nezávislého soudu o vině a nevině, většinou je nelogická v případě podmíněného trestu, protože dotyčný se pohybuje na svobodě.“ soudí politoložka.
Milosti, které dává jednotlivcům prezident, jsou určitým pozůstatkem pravomocí panovníka. „Na rozdíl od amnestií, které osvobozují určitou skupinu vězňů podle určitých kritérií (třeba nedbalostní trestní činy), je milost zaměřena na konkrétního jednotlivce. Zatímco amnestii nemůže prezident sám vyhlásit, o milostech rozhoduje sám a nemusí mít souhlas žádné další osoby (premiéra, či ministra spravedlnosti),“ vysvětluje redakci profesorka.
Havel taky pofidérní
Z milostí udělených zesnulým prezidentem Václavem Havlem připomeňme jen dvě nejkontroverznější. V první byl zbytek trestu prominut československému reprezentantu v cyklokrosu Radomíru Šimůnkovi, který zavinil v roce 1992 dopravní nehodu, při níž přišli o život tři lidé. V druhém případě se rovněž jednalo o autonehodu. Lékař Živojin Dupač způsobil v roce 2000 v silné opilosti dopravní nehodu, při níž zahynul šestasedmdesátiletý důchodce. Tři dny předtím paradoxně Dupačovi policie zadržela řidičský průkaz za jinou nehodu, kterou způsobil.
V USA i guvernér
Hmotně právní úprava tohoto institutu se nachází v čl. 62 Ústavy České republiky, který mj. říká: „Prezident republiky: odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení.“ Trestní řád pak v §366 a následujících tuto úpravu zpřesňuje a zároveň dává prezidentovi ČR možnost, aby svým rozhodnutím přenesl některé dílčí pravomoci na ministra spravedlnosti. V různých zemích je úprava různá. V demokratických zemích to může být pouze prezident, který o milosti rozhoduje (v USA dokonce i guvernér).
Psali jsme:
K věci:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Kozdera
