Protivládní drsňáci řinčí zbraněmi a vítají Zemana: Teď to začne, panstvo

04.02.2013 14:08

JINÝMA OČIMA Josef Hörl, jeden z lidí spojovaných v minulosti s protivládní Holešovskou výzvou a dnes spíše s tzv. Čtvrtým odbojem, chtěl vybírat nového prezidenta volbou mezi zlem a dobrem – nikoli mezi dvěma zly. Zlo přitom pro něj představoval jak Karel Schwarzenberg (TOP 09), tak původně i Miloš Zeman (SPOZ). I přesto nakonec začíná přicházet nově zvolenému prezidentovi na chuť. Proč? To prozradil ParlamentnímListům.cz stejně jako jeden z původních zakladatelů Holešovské výzvy, Slávek Popelka.

Protivládní drsňáci řinčí zbraněmi a vítají Zemana: Teď to začne, panstvo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Aktéři Holešovské výzvy svolali do Prahy sněm. Hlavním tématem bylo svržení vlády Petra Nečase

Anketa

Má Zeman jako první prezident v dějinách odvolat o své vůli vládu?

87%
13%
hlasovalo: 14127 lidí

Josef Hörl, známý též jako Pepa z Depa, stál skoro na počátku Holešovské výzvy – vloni se zúčastnil její megakonference, letos i lednového takzvaného Velkého sněmu v Národním domě na Vinohradech (ten se uskutečnil za podpory Víta Bárty). Přiznal ale, že měl trochu potíž s tím, aby tam byl vpuštěn a nepodařilo se mu dostat ani k řečnickému pultu.

„Nevadí, vím, že mě ale lidé potřebují, abych jim zvedal sebevědomí a zvyšoval taktéž právní vědomí. Proto mě nic neodradí. Vždycky jsem si myslel, kolik toho špatného vím, ale nyní zjišťuji, že nejsem sám, že ještě víc toho vědí i další tisíce Čechů. Vědí, ale bojí se – i proto je potřeba, abych se nenechal odradit,“ řekl na úvod „bojovník za svobodu“ ParlamentnímListům.cz Hörl.  Pro úplnost je třeba dodat, že tento doktor práv dnes ve výslužbě v minulém režimu působil jako šéf Ochranné služby ústavních činitelů. Mimo jiné spolu s dalšími právníky připravil trestní oznámení na české prezidenty a vlády působící od roku 1990.  Oznámením se má podle jeho slov zabývat sám předseda Evropské komise Chosé Emanuel Barosso, který přislíbil i to, že do Česka pošle inspektory, kteří prozkoumají podezření a hlavně se budou zabývat zneužíváním veřejných zakázek.

Nechtěl volit mezi dvěma zly

„Víte, když už se blížila přímá volba prezidenta do finále, telefonovali mně někteří známí a přesvědčovali mě, abych volil Miloše Zemana – tedy toho, kdo představoval v jejich očích menší zlo. Já jim na to ale odpověděl, že mi nevyhovuje ani jeden kandidát a že mezi dvěma zly odmítám volit. Řekl jsem, že budu volit Tomia Okamuru. A oni na to odvětili, že to není možné, že to bude jen škoda neplatného hlasu,“ svěřil se Josef Hörl.

Jak se ukázalo, zřejmě věděl, co dělá. Na jeho webových stránkách bylo totiž možné si stáhnout volební lístek se jménem Okamury (kandidáta, který byl ministerstvem vnitra nakonec ze souboje o Hrad vyřazen ještě před prvním kolem kvůli neplatnému počtu podpisů), ten po vytištění mohl být vhozen do volební urny. „Samozřejmě, že bylo jasné, že se tím ten hlas stane neplatným, podobně, jako když někdo ten lístek třeba přetrhl, nebo na něj místo jména Tomia Okamury napsal třeba své jméno nebo jméno kohokoli, koho by rád na Hradě viděl. O to ale šlo – i tak se dal vyjádřit názor. Zarazilo mě však, že se nakonec psalo jen o jediném takovém případu – a to v Plzni. Přitom lehkým výpočtem mezi počty voličů a platnými hlasy bylo možné zjistit, že v 1. kole volby bylo takovýchto neplatných hlasů asi 200 tisíc, ve druhém pak podstatně méně, ale přesto opět 25 tisíc,“ prozradil ParlamentnímListům.cz své závěry Hörl.

Kterak si Zeman začal získávat přízeň

A i když výše přiznal, že „jeho“ kandidátem na hlavu státu nebyl původně ani jeden z mužů, kteří o Hrad zabojovali, nakonec Josef Hörl, jak říká, začíná Zemanovi přicházet na chuť. A to hned z několika důvodů.

„Víte, líbilo se mi, jak uvedl, že chce být prezidentem všech deseti milionů občanů – tedy ne jen několika tisíců. Také se mi líbilo, že avízoval to, že až příjde z Vysočiny, přijde s ním zákon. Nemám totiž důvod tomu nevěřit a myslím, že si to nyní mnozí začali uvědomovat a mají z něj asi strach.  On totiž skutečně asi bude hledat možnost, která se zatím zdá reálná, aby sesadil premiéra, odvolal vládu i možná rozpustil parlament. A pokud ji najde a já jsem přesvědčený o tom, že zřejmě ví, jak na to, tak to asi i udělá. I proto se možná u něj hned po jasném výsledku voleb objevil Miroslav Šlouf. Možná to bylo proto, aby si toho média všimla a mohla rozehrát pochybovačnou kampaň, podezírající ho z kdo ví čeho. Přitom vím z minulosti od lidí z jeho okolí o tom, že když za Zemanem kdysi přišel Mrázek i Šlouf s nějakými piklemi, odmítl je prý s tím, aby ho neotravovali. Že to nemá zapotřebí, že mu k životu bude vždycky stačit rohlík s máslem nebo sádlem a že víc nepotřebuje. To je pro mě signál, že nebude podléhat nějakým vlivům a ten zákon se pokusí nastolit,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz Hörl.   

Popelka: Panstvo hrozně riskuje – jsem rád, že se Zemanem máme společný zájem

Velké očekávání od nového prezidenta Miloše Zemana má i Slávek Popelka – jeden z původních vůdců Holešovské výzvy a také jeden z těch, kteří zpočátku oznámili to, že by se také o Hrad chtěli ucházet. Jak česká veřejnost ví, do finálních fází přímé volby prezidenta se nedostal.

„Jsme skutečně raději, že volbu vyhrál nakonec Zeman a ne jeho protikandidát. Zeman má s námi navíc i mnoho společného, protože i on chce shodit vládu, proto bychom se s ním rádi sešli. Zatím jsme sice konkrétní kroky v tom nepodnikli, ale věřím, že ten čas nastane. Ví o nás, nedávno jsem se zastavil i ve vesnici, kde žije, můj tchán se s ním také znal, takže čekám s nadějí, že se něco změní,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz k nastávajícímu novému prezidentovi Slávek Popelka.

To, že se něco musí změnit, pokládá již delší čas Popelka za nutnost. I proto se začal aktivně angažovat v Holešovské výzvě, kterou v posledních týdnech podpořil například i Vít Bárta (VV) či senátor Tomio Okamura.

„To naše panstvo totiž hrozně riskuje, když nechce vnímat to, jak mnozí lidé tady v Česku žijí. Snad se včas obranné síly národa zmobilizují,“ uzavřel Popelka.

Holešovská výzva v loňském roce zburcovala do ulic po celém Česku několik desítek tisíc lidí. Později však začala upadat jak kvůli nedostatku financí, tak hlavně kvůli neshodám uvnitř jejího vedení. Velkým pomyslným hřebíkem k potlačení jejich iniciativ bylo i to, že si název Holešovská výzva nechala zaregistrovat Dělnická strana sociální spravedlnosti. (DSSS).

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Alena Hechtová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…