Radek John se zpovídá: Politika je nejhorší období mého života

Dříve novinář, nyní politik a staronový předseda Věcí Veřejných Radek John říká, že vstup strany Věci veřejné do vládní koalice byla sebevražedná mise. Přesto nelituje. „Šel jsem do politiky proto, aby se konečně začala trestat korupce a rozkrádání. A to se povedlo,“ prohlásil v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz. Ale přiznává, že prochází v politice nejhorším obdobím svého života.

Proč jste se rozhodl znovu kandidovat do čela Věcí veřejných?

Já nechtěl znovu kandidovat, kdyby Věci veřejné zůstaly v koalici. Protože ta smyčka, kterou kolem nás utahovaly ODS a TOP 09, mně nevyhovovala. Já jsem jako jediný ministr sám požádal o odchod z vlády, protože jsem nechtěl sedět s lidmi, kteří v ní byli. To, že jsme odešli do konstruktivní opozice, byla věc, která mi dodala energii znovu kandidovat. Dnešní pozice je mnohem lepší. Nejsme nuceni hlasovat pro věci, se kterými nesouhlasíme. Byť jsme vyjednávali kompromisy, některé výstřelky vlády byly pro nás neskousnutelné.

Ale také jste něco prosadili, co se zase nelíbilo koaličním partnerům?

Povedlo se mi na ministerstvu vnitra zrušit opatření, že policie musí vkládat do informačního systému a hlásit na ústředí všechna vyšetřování korupčních kauz. To bylo opatření policejního prezidenta Martinů, aby se věci zametaly pod koberec. Protože když někdo začal něco vyšetřovat a dostalo se to do systému, tak někdo pošeptal vyšetřovanému, aby si dal pozor. Proto jsme vybojovali změnu nového policejního prezidenta, protože Martinů by to nezměnil, a Lessy to zrušil. Právníci Davida Ratha si na mandátovém výboru stěžovali, jak je možné, že tři policisté nikomu neřekli, že vyšetřují, a já jsem jim s radostí sdělil: ano, to je moje opatření, je to možné a nutné. A dneska, doufám, po celé republice vyšetřují malé týmy policie věci, které nemusí hlásit. A s výsledky budeme časem seznámeni. Věřím, že zatčení Ratha je jen začátek a že se tu konečně začne stíhat korupce.

Věříte, že policie bude v této snaze pokračovat?

Vím to, protože kromě Ratha byl zatčen ředitel pražské městské policie s úplatkem v ruce, za korupci jsou vyšetřováni nebo souzeni lidé z radnic ve Znojmě, Žatci, Kolíně, Vyškově, senátor Lajtoch z Olomouce, zástupce primátora ze Zlína, jsou zavřeni manažeři z Ředitelství silnic a dálnic, jsou obviněni lidé z kauzy MUS, teď Vlasta Parkanová. Rozjelo se to, bohužel pro mne o rok později, ale ukázalo se, že zvolená strategie je dobrá. Je až neuvěřitelné, jak se to rozhýbalo. Když jsem přišel do politiky v roce 2010, policie vyšetřovala skutky, kde škoda pro stát byla asi 1,5 miliardy. V roce 2011 už to bylo 8 miliard a letos za pět měsíců už policisté vyšetřují skutky se škodou státu 9,5 miliard.

Ale na druhé straně se policie ocitá pod silným tlakem vlivných politiků. Neodradí jí to?

Výroky, že tady nebude o vládě rozhodovat parta policejních plukovníků, nebo že jde o útok policie na parlamentní demokracii, jsou velkým tlakem. A už vidím signály policistů, kteří chtějí zatlačit zpátky džina do lahve. To byly důvody, proč jsem znovu kandidoval na předsedu, abych ohlídal, co jsme prosadili. A opoziční pozice je mnohem čitelnější a lepší.

Ale kdybyste nebyli ve vládní koalici a vy na ministerstvu vnitra, tak byste přece neprosadil opatření, která nastartovala změnu ve vyšetřování korupčních kauz?

To je věčné dilema. My jsme spočítali, že jsme v koalici prosadili 54 konkrétních věcí z programu, a pravda je, že kdybychom byli v opozici, tak bychom neprosadili vůbec nic. Vyjednali jsme, že budou zrušeny anonymní akcie, snad se to povede, chceme rozšířit pravomoci NKÚ nejen na kraje a obce, ale i na polostátní podniky jako Lesy ČR. Jsou to přece jen mediální věci, a když po tom opozice silně volá, tak se vláda nemůže chovat jako škůdce národa. Ale prosadí se mnohem méně než v koalici. Jenže naše koalice byla velmi nerovná, dva zbylí partneři nás válcovali čím dál víc. My jsme se pak už vůbec nescházeli, i když jsme volali, aby se sešla koalice na problémy ministra Drábka a celé nezvládnutí vyplácení sociálních dávek, nebo kvůli NKÚ, půl roku se nestalo nic. Oni se snažili, abychom nic neprosadili. Pak už je jedno, jestli jste v koalici nebo opozici. Princip koalice je obecně děsivý. Koalice sváže všechny jednotně hlasovat i pro věci, které jsou kompromisně vyjednané a záleží na tom jiné straně.

To často vede k rozkolu v politických stranách, které jsou součástí vládní koalice, protože část poslanců se s některými kompromisy není schopna ztotožnit. U vás to bylo také tak, ne?

To byl náš problém například v církevních restitucích, které jsou zpackané. Záleží na tom ministru financí Kalouskovi. Nám se návrh dramaticky nelíbil, ale přesto jsme do toho byli tlačeni. Teď otevřeně říkám, že zpackané vyrovnání v žádném případě nepodpoříme a udělám vše pro to, aby tak špatné vyrovnání s církvemi neprošlo. Místo nápravy jedněch křivd by to způsobilo nové křivdy.

Litujete po zkušenostech, že jste do vládní koalice vstoupili? Některé věci jste prosadili, ale jako stranu vás účast ve vládě a s tím spojený střet ve straně určitě hodně poškodily.

To teď říká spousta lidí. Dokonce mne nějací lidé napadli: jak to, že jste ke vstupu do koalice neudělali referendum, když jste ta strana referend? Lidi zapomněli, že my jsme to tehdy udělali. Když jsme ujednali koaliční smlouvu, vyvěsili jsme ji na webové stránky a bylo třídenní referendum, jestli máme vstoupit do koalice. V nadšení a slepé důvěře, že partneři budou seriózní a nebudou se nás od začátku snažit zničit, referendum rozhodlo, že do toho půjdeme.

Dobře, rozhodlo referendum. Ale jak to dnes vidíte vy sám?

Byla to sebevražedná mise. Já jsem šel do politiky proto, aby se tady začalo konečně trestat rozkrádání, aby tady nebyla beztrestná třída politiků, která si může dělat cokoli. Ty ukradené sumy se zvyšovaly. Začátek se povedl, a nebyl by se povedl, kdybychom v koalici nebyli. Ale je pravda, že nás koalice jako stranu zničila a že nám padají volební preference. Já však upozorňuji, že všichni se starají o preference a ne o to, co udělají pro lidi. Musíme si uvědomit, že bylo třeba udělat spoustu věcí, třeba zavést trestní odpovědnost firem, což se povedlo, bylo třeba znovu zavést odposlechy na korupční kauzy, což zrušila Topolánkova vláda, znovu zavést možnost nahlížení policistů do daňového řízení, znovu dostat do trestního zákoníku účinnou lítost. Bylo potřeba tohle prosadit, proto toho nelituji. Ale že nás to zničí, to je skoro jisté.

Léta jste pracoval jako novinář, který věci v politice sleduje, odhaluje, komentuje, pak jste přešel na druhou stranu – mezi politiky. Jste rád, že jste viděl i rub politiky „na vlastní oči“?

Když jsme dělali televizní pořad Na vlastní oči, byli jsme populární, lidi nás milovali. Vysílali jsme věci velmi natvrdo - a nezměnili jsme vůbec nic. Odvysílalo se to, vyletělo to komínem, do tří dnů se na to zapomnělo a nic se nezměnilo. To je ta hrůza. V politice je to tak, že vás nenávidí většina národa, je to odporné, pohybujete se mezi lidmi, s nimiž byste nikdy nebyli, ale navolili vám je voliči a vy s nimi musíte sedět u stolu. Politika je nejhorší období mého života, ve kterém jsem ale změnil nejvíc věcí ve svém životě. Když srovnám třicet let novinařiny, povedly se dvě, tři věci. V politice se povedlo prosadit 54 věcí. Proto jsem i tak rád, že jsem do toho šel. Ale že bych toužil nějak dramaticky dlouho pobývat v politice, to ne. Je to velice ošklivá společnost, dějí se tady mnohem větší podrazy než v jiných společnostech, každý vám tu podává ruku a směje se na vás, přitom za zády má nůž, a když se otočíte, bodne vás do ledvin.

Nebyl jste na různé intriky zvyklý z televizního prostředí?

Já jsem si říkal, že z televize jsem zvyklý na leccos, takže mne to nemůže překvapit. Ale pozor! Intriky v televizi jsou proti tomuhle mateřská školka.

Takže teď jste prošel vysokou školou…

Teď jsem prodělal školu nenávisti, podrazů a křiváctví.

Nebude to aspoň skvělá inspirace pro napsání knížky, až v politice skončíte?

Až ukončím tuhle misi, až ohlídám, aby policie nebyla natlačena do rohu, pak napíšu knížku, jak vypadá politika. A bude to velmi smutné čtení. Zatím mi to vychází v žánru thrilleru.

Jako novinář jste jistě viděl ze života i jeho rub. Byl jste v politice něčím hodně překvapen?

Jsem překvapen tou absolutní přetvářkou, kdy i ti největší zločinci se tváří jako slušní lidé, kdy ti, kteří se smrtelně nenávidí, se na sebe usmívají a podávají si ruce, a současně chystají udání a trestní oznámení. To vše se děje pod maskami slušných lidí. A bojuje se tu na život a na smrt, protože ti politici, jak nic neumějí, tak chtějí v politice za každou cenu zůstat. A neštítí se vůbec ničeho. Je tu koncentrovaná touha přežít místo snahy udělat něco pro lidi.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.