„Myslím si, že Klaus Česku velmi škodí. Česko totiž není žádným ostrovem někde v mlhách na kraji Evropy, ale je jejím srdcem. Proto je v zájmu vaší země spolupracovat silně na evropské integraci, ovlivňovat ji a neprovozovat nějaký izolacionismus. To si mohou dovolit lidé žijící na vzdálených ostrovech,“ vysvětluje mluvčí sudetoněmecké národnostní skupiny Bernd Posselt. S prezidentem Václavem Klausem má zcela rozdílné názory. Jejich vzájemné slovní přestřelky se přitom střídají v pravidelných intervalech.

Pronárodní proudy mu nejsou sympatické

Ostatně Posselt se v exkluzivním rozhovoru  pro ParlamentníListy.cz vyjádřil v tom smyslu, že Klausův euroskepticismus a neschopnost debaty nad Benešovými dekrety jsou spojenými nádobami. „Ano, to si myslím. Pro něho je totiž národ nejvyšší kategorií. Pro mě osobně jsou etické kategorie daleko důležitější než kategorie jazyka. A s představou etnicky homogenního národního státu nevím jak naložit. Sice jsem se zde narodil, ale jsem utvářen historií naší společné otčiny. A tam byly vždy dva proudy. Jeden nadnárodní, co kladl důraz na pospolitost. Druhý viděl vždy jen vlastní jazykovou skupinu, byl tvrdě pronárodní. Oba proudy měli jak Češi, tak i Němci. Mě je sympatičtější společná, středoevropská, tradice,“ soudí.

Naposled se slovní přestřelka mezi představiteli sudetských Němců a českým prezidentem Václavem Klausem strhla u příležitosti sudetoněmeckého sjezdu v Augsburgu v polovině roku. Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany chtěl po Klausovi omluvu za poválečný odsun Němců. Ten mu vzkázal, že žádat takovou omluvu ve dnech výročí lidické tragédie je výrazem mimořádné lidské necitlivosti a nepoučitelnosti. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt se na to konto vyjádřil, že Klausovo jednání připomíná dobu před rokem 1989. „Řekl jsem, že některé z jeho reflexí jsou jako z dob komunismu. Hlavně co se týká Němců a sudetských Němců. Měli jsme tady po desetiletí trvající propagandu a některé stereotypy z ní působí ještě dnes,“ doplňuje Posselt.