Šéf seniorů naložil vládě: Největší arogance moci za posledních 22 let

08.03.2012 21:27

Podle výsledků loňského sčítání lidu žilo v Česku 1,67 milionu lidí nad 65 let - bezmála milion žen a 680 tisíc mužů. To je 16 procent celé populace. Ti všichni nyní musí hledat nějaké cesty, jak přežít, pokud by přece jen došlo k zmrazení již tak u mnohých nízkých důchodů. Pokud je senior schopný ještě pracovat, a pokud má šanci vůbec práci někde získat, má totiž naději, že ho přeci jen nemusejí čekat krušné roky. Jenomže…

Šéf seniorů naložil vládě: Největší arogance moci za posledních 22 let
Foto: Martin Kovář
Popisek: Zdeněk Pernes

Důchodci jsou u nás již delší čas jednou z ekonomicky nejslabších vrstev obyvatelstva. Důchod, který v Česku dosahuje průměrně 10 tisíc korun, je pro bezmála dvě třetiny seniorů nedostižnou metou. A tak je každá zpráva o tom, že by se jim mohly příjmy ještě snížit, z kategorie katastrofických. Není proto divu, že mnozí z nich uvažují – pokud jim to zdravotní stav dovolí, o tom, že si najdou nějakou brigádu či přivýdělek. Přitom zaměstnanost seniorů u nás dosahuje prý jednu z nejvyšších pozic na světě, pokud to potvrdí úterní mezinárodní schůzka, údajně zaujímá zaměstnanost důchodců u nás druhou příčku ve světě.

„To, pokud budou u nás senioři nuceni pracovat, aby mohli ekonomicky fungovat, by byla ostuda společnosti a politiky v zemi. Připravujeme proto konkrétní kroky, kterými se budeme chtít bránit proti podobným snahám. Vždyť ti lidé si přece zaslouží důstojné stáří, pokud za sebou mají dlouhá desetiletí práce,“ říká pro ParlamentníListy.cz předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes.

Největší arogance moci za posledních 22 let

Podle něj je situace u nás opravdu velmi vážná. „To, že si vláda vůbec dovolí zveřejnit to, že zmrazí důchody, byť tomu třeba nakonec tak snad nebude, svědčí o největší aroganci politiků za posledních 22 let,“ myslí si Pernes.

Jenomže situace je taková, že mnozí důchodci se opravdu po nějaké práci či brigádách začínají poohlížet více, než kdy jindy. Alespoň ti, kterým v tom podle aktuálních čísel ČSÚ nebrání zdravotní stav. Dvě pětiny seniorů prý nemají podle zjištění statistiků žádný dlouhodobý zdravotní problém. Dalších 12 procent sice zdravotní potíže má, ale neomezují je. Co však může být překážkou při hledání práce u seniorů, je věk.

Přesto i podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové by lidé ve vyšším věku měli mít šanci pracovat, pokud chtějí. "Víme, že věková diskriminace je problém. Už člověk nad 50 let velmi těžko hledá zaměstnání," říká Šimůnková.

A tak by podle ní měl stát zaměstnávání starších osob podporovat. Měl by zavést i určitá zvýhodnění pro firmy, které seniory zaměstnávají.

Podle expertů se český trh práce bez starších pracovníků přitom neobejde.

"Jsme v takové demografické situaci, že mladé ročníky okolo dvaceti let jsou vlastně o třetinu méně početné než ročníky okolo šedesáti let. Potřebujeme, aby senioři vydrželi pracovat déle, aby se náš trh práce nezmenšoval," uvedl statistik Holý. V současnosti u nás před šedesátkou pracuje 70 procent mužů a 30 procent žen, po pětašedesáti letech každý dvanáctý senior či seniorka.

Pracovní uplatnění v důchodu shánějí lépe kvalifikovaní senioři

I zde platí, že na pracovní aktivitě v důchodu se odráží vzdělání. Mezi penzisty se základní školou pracuje totiž jen každý padesátý, mezi vysokoškoláky každý pátý. Zhruba 60 tisíc starobních důchodců se uplatňuje ve vysoce kvalifikovaných profesích. „V některých odvětvích se stávají senioři doslova nepostradatelnými", říká dále Holý. Ve školství, ve zdravotní a sociální péči představují lidé v důchodovém věku zhruba pět procent zaměstnanců. Ve vědě a podobných odvětvích je ve starobním důchodu každý dvanáctý pracovník.

V České republice pracovalo v prvních třech čtvrtletích loňského roku v průměru 248 900 důchodců, nejvíce jich pracuje v Praze – 29 tisíc. To je zhruba každý desátý penzista. Jejich počty ale i nadále celorepublikově rostou a dá se odhadovat, že porostou. Rok předtím jich totiž v Česku pracovalo o 11 100 méně.

"Prakticky každý druhý starobní důchodce pracuje na částečný úvazek," konstatovali statistici. To je více než podíl částečných úvazků ve skupině všech zaměstnaných osob. Ten dosahuje šesti procent. V ČR, která se vyznačuje jedním z nejnižších podílů částečných úvazků v rámci celé Evropské unie, je tak téměř polovina z nich obsazena důchodci.

Důchodci by pracovali i více, kdyby to šlo, pomáhají aspoň svým dětem

Sami důchodci by však zřejmě daleko radši pracovali ještě více. "Při analýze reakcí na vystavené pracovní pozice se ukazuje, že senioři mají častěji zájem o práci na plný úvazek," uvedl Tomáš Ervín Dombrovský, mluvčí společnosti LMC provozující pracovní portály Jobs.cz a Prace.cz. U zaměstnání na plný úvazek reagují oproti průměru až o polovinu častěji, zatímco u pozic na zkrácený úvazek je počet jejich reakcí naopak lehce pod průměrem.

„Zapomíná se také na to, že důchodci odevzdávají často velký kus práce i v domácnostech svých dětí. Nakupují, uklízejí, starají se o vnoučata. Dělají to rádi, ale společnost to mnohdy bere jako samozřejmost, a neuvědomuje si, že i toto je velkým přínosem,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz dále šéf seniorů Pernes.

V České republice žije nyní skoro na 3 miliony důchodců. Dominantním sektorem pro pracovní uplatnění starobních důchodců jsou služby, ve kterých pracují tři čtvrtiny z nich. Tento podíl je podstatně vyšší než podíl zaměstnanosti v tomto sektoru ve skupině osob v produktivním věku. Téměř dvě třetiny pracujících seniorů je zaměstnáno ve vysoce kvalifikovaných profesích, zařazených do hlavní třídy specialisté nebo do široké skupiny technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků. Relativně často senioři pracují ale i jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

Hnát důchodce do práce je sprostota, říká levicová ekonomka

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové jsou však snahy o to, aby důchodci vyrazili do práce – i když pocházejí třeba z jejich vlastních hlav, poněvadž mají potíže z penzí vyžít, sprostotou.

„Opět se objevuje snaha o roztočení kol mezigenerační nenávisti. To se nedá snad ani komentovat slušně, když mají doplácet na to, co se nedaří, důchodci – jako nejslabší článek společnosti. Vždyť oni si celý život vydělávali na to, aby mohli spokojeně žít a jak se mají nyní bránit?“ komentuje pro ParlamentníListy.cz nepříznivý současný stav ekonomka.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

reklama

autor: Alena Hechtová

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…