Lukáš Línek, autor studie „Kam se ztratili voliči?“ se účastí ve volbách zabývá douhodobě. Je přesvědčen, že účast  předčasných volbách do sněmovny nepřesáhne 65%, že se bude pohybovat jako v r. 2002 okolo 58%. V porovnání s rokem 1998, kdy se tehdejších předčasných voleb účastnilo 75% oprávněných voličů, jde sice o pokles, avšak ne v souvislosti s předčasnými volbami. „Jde o dlouhodobý trend,“ uvedl Línek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce s tím, že si dovede představit předčasné volby, které povedou k mobilizaci voličstva, ale nemusí se tak stát a priori. Letošní volby takové podle něj rozhodně nebudou.

Sociolog Línek upozorňuje, že „voliči nejsou homogenní skupina". Každý má jiné hlavní důvody neochoty přijít k volbám. Aby se občan volebního aktu účastnil, potřebuje především pozitivní motivaci, tedy v prvé řadě program, se kterým zásadně souhlasí, a navíc od strany, které důvěřuje. Dále musí cítit smysl voleb, že jeho hlasem bude možno dosáhnout změny, či naopak podpory programu.

Mobilizovat k volbám může i atmosféra

I když však pozitivní motivaci nemá, může k volbám přesto dorazit, může být například zmobilizován celkovou atmosférou, kampaní či může být k účasti dotlačen prostředím, zejména rodinným. V této souvislosti vynikne podle Lukáše Línka nejlépe rozdíl mezi současností a 90. léty. 2% z poklesu volební účasti totiž přičítá právě trendu rozkladu rodiny. 10% až 12 % pak ztrátě výše zmíněné pozitivní motivace a v neposlední řadě pokles vlivu odborů a církví, které tradičně apelovali na své členy, aby se voleb účastnili.

Podle socioložky Ivety Radičové je na Slovensku situace obdobná. Nestabilní politické scény ve střední a východní Evropě jsou stále ve stádiu vývoje, vznikají zde novotvary, namísto standardních stabilních politických stran. Přesto je v našich zemích vyšší volební účast než v mnoha stabilních „starých“ demokraciích, možná že i právě kvůli deziluzi a dynamickému vývoji politiky.