Absolon vede spor se společností PPF. Ta mu údajně dluží 19 milionů korun za pomoc při získání podílu v TV Nova od Petera Kršáka. Kauza v současnosti leží u rozhodčího soudu, uvádí Týden. Autor stížnosti se rozhodl obrátit i na radní. Ve stížnosti radním připomíná Dvořákovu roli při převodu peněz za Kršákův podíl přes nastrčenou firmu Telfin. Obává se, že současný ředitel ČT jako člověk vyškolený tzv. lovci peněz stále pracuje ve prospěch těchto lidí a mohl by veřejnoprávní televizi poškodit.
Nejpodivnější stížnost radním je ta Absolonova
Podle šéfa Rady ČT Milana Uhdeho je Absolonova stížnost zatím nejpodivnějším podáním k Radě po dobu působení nového ředitele televize. "Zabývá se tam minulostí pana Dvořáka ještě předtím, než nastoupil do funkce generálního ředitele. To je jako by si nějaká paní stěžovala, že pan Dvořák byl v devadesátých letech jejím sousedem a rušil pravidelně noční klid," hodnotí šéf radních Absolonovu stížnost. Obvinění ze strany údajného poškozeného ale nechce nijak relativizovat. "Mám pocit, že pan Absolon je slušný člověk. Nicméně jeho podání je zatím nejbizarnější, které jsme tu měli," dodává radní. I kdyby chtěl, ze zákona nemá právo, ani možnost pátrat po skutcích Dvořáka, které se staly před několika lety. V momentě, kdy bude existovat nějaký rozsudek, to začne být pro Radu aktuální.
Psali jsme:
Ač by se to s ohledem na průběh Dvořákovy kandidatury na funkci dalo předpokládat, nezaznamenali radní dosud zvýšený počet stížností na osobu generálního ředitele Dvořáka v porovnání s jeho předchůdcem Jiřím Janečkem. "Stížností máme několik desítek, asi čtyřicet, ale je nutno poznamenat, že Rada bere každou stížnost na program televize jako stížnost na generálního ředitele. Jde podle mého o správný postup, neboť když si někdo stěžuje, že ČT má být ohleduplná k určitým menšinám, a není, má to směřovat na vedení a nikoliv na konkrétního redaktora," konstatuje Uhde.
Dvořákovi lidé věří, nad Janečkem prý lámali hůl
Přesto je prý v oblasti stížností Radě na vedení ČT vidět určitá změna. V dobách generálního ředitele Janečka totiž většina stížností začínala nebo končila konstatováním, že autor stížnost vlastně nepodává, neboť to nemá pražádnou cenu. "Nový šéf ČT ale vyvolává v lidech důvěru. Obracejí se na něj s tím, že se jejich problémem zabývat bude. Je to dáno jak jeho slibem, že do ČT přinese změnu, tak i prohlášením Rady, že chce zavést nový způsob komunikace s diváky," říká Uhde.
Nemálo stížností je podle předsedy Rady motivováno politicky. Za znepokojující považuje zvýšený poměr dopisů od lidí, kteří se evidentně dosud nesmířili s polistopadovými změnami. "Argumentují nejčastěji tím, že zatímco v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byla tehdejší Československá televize mnohem kultivovanější, pořady byly ušlechtilejší a čistší, nastal po Listopadu úpadek a televizní zábava i informativní činnost značně poklesla. Mezi další kategorie nezvyklých podání bych zařadil apely na to, abychom více informovali o Číně, nebo neútočili mediálně na severokorejský režim, který je ve skutečnosti mírový a jeho občané žijí v blahobytu," popisuje Uhde. Asi pět nebo šest stížností Radě se pak obává bulvarizace ČT díky osobě Dvořáka, bývalého šéfa Novy.
Dvořákova práce se projeví až za rok
Rada prý také očekává příliv dotazů, kdeže jsou Dvořákem avizované změny ve vysílání. V této souvislosti by Uhde rád upozornil diváky, že ačkoliv je nový generální ředitel už pár měsíců ve funkci, výsledky jeho práce se projeví mnohem později. "Musíme si uvědomit, jak dlouho trvá výroba televizního pořadu. V ČT, ani v jiné televizi není možné udělat tlustou čáru za minulostí a začít vše nanovo, jak si to řada lidí s příchodem pana Dvořáka slibovala. Jím avizovaná zlepšení se ve vysílání projeví nejdříve v druhé polovině roku 2012 a skutečně hodnotit výsledky jeho práce bude možné až v roce 2013, kdy teprve poběží na obrazovkách program, který vznikl pod Dvořákovým vedením. Do té doby to bude mezi Radou a ředitelem ČT pouze o elementární důvěře," dodává Uhde.
Rada ČT je ze zákona kontrolním orgánem zaměřeným speciálně na činnost veřejnoprávní televize, narozdíl od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, působící v obecné rovině vůči všem českým audiovozuálním médiím. Její členy vybírají podle daných pravidel poslanci. Radní by měli podle zákona reprezentovat většinu názorových proudů v české společnosti. Člen Rady nesmí být politicky aktivním člověkem a nesmí být například spojen se žádným z médií, ani nesmí mít příjmy z podnikání v oblasti médií. Rada má 14 členů.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Ivánek
