Strach ze zdražování, chudoby, výpovědi, nemoci a politických otřesů doléhá na obyvatele Česka čím dál větší měrou. Průzkum MF Dnes ukázal, že zdražení zboží a služeb se bojí v novém roce 87,2 procent dotázaných (v roce 2009 to bylo jen 11,9 procenta), snížení životní úrovně 85,4 procenta (18,7 procenta), ztráty zaměstnání 65,1 procenta (23 procent), zhoršení zdraví 61,9 procenta (13,8 procenta) a politických otřesů 55 procent (v roce 2009 jen 11,9 procenta).
Alarmující je, že se obavy zvětšily u všech pěti kategorií v dotazníku ve srovnání se třemi předchozími roky. Při zkoumání dat narazil analytik z agentury Median Daniel Prokop na jednu zajímavou a také vážnou okolnost. „Zhoršení životní úrovně se obává 80 procent vysokopříjmových domácností,“ komentoval Prokop průzkum MF Dnes, podle něhož strach roste i v domácnostech s vysokými příjmy (nad 40 tisíc korun čistého měsíčně).
Krize více dolehne na dysfunkční rodiny
Dopady strachu ve společnosti, pokud se hospodářská krize zhorší, mohou být vážné. Hrozí především zvýšení sociálního napětí. To už Česko zažilo v minulém roce na Šluknovsku, které je postiženo zhruba patnáctiprocentní nezaměstnaností a kde stovky lidí opakovaně demonstrovaly proti místní romské komunitě. Podobných ghett je u nás kolem sto šedesáti.
Psali jsme:
„Stabilní rodiny krize nijak zvlášť neovlivní, naopak může vést k větší soudržnosti. Dysfunkční vztahy a rodiny může dorazit. Stejně tak prohloubení krize výrazně zvýší riziko sociálních nepokojů, jaké jsme zažili na Šluknovsku,“ prohlásil pro MF Dnes psycholog Slavomil Hubálek. Ten upozornil na princip hledání obětního beránka, a to, že nejsnazším terčem se mohou stát ti nejchudší – často Romové.
Zloba se může obrátit i vůči důchodcům
Pro ParlamentníListy.cz s nadsázkou uvedl, že skutečný lék na skepsi a šířící se beznaděj ve společnosti ale neexistuje. „Tady je každá rada dobrá, pokud bych věděl, jak na to, tak bych dostal velmi pravděpodobně Nobelovu cenu," řekl. Pak však vážně dodal, že by si lidé měli uvědomovat hlavně to, že není na místě panikařit. „Když se smíří s tím, že bude prostě třeba se uskromnit, věřím, že to půjde zvládnout i duševně," doplnil pro Parlamentnílisty.cz Hubálek.
Analytik Prokop ale varuje, že se může sociální napětí vyhrotit, pokud se naplní horší ekonomické scénáře a ke zhoršení životní úrovně skutečně dojde. „A nemusí to být jen vůči nižší třídě, ale mohou růst i antipatie k důchodcům, kterým stát vyplácí penze,“ domnívá se Prokop. Podle něj se mohou problémy ještě prohloubit, pokud větší část obyvatelstva spadne do dluhové pasti.
Drábek i Nečas věří svým reformám
Rostoucí obavy se snaží mírnit politici vládních stran. Pro ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka jsou lékem na strach z událostí nového roku nové sociální reformy. „Dokážou snížit sociální napětí. Zejména zavedení povinné veřejné služby a zpřísnění podmínek pro sociální dávky,“ jmenoval Drábek pro MF Dnes nově zavedená protiopatření.
Psali jsme:
Přidal se i premiér Petr Nečas, i když si je vědom, že ekonomická situace kolem nás není jednoduchá a výhledy České republiky nevypadají tak optimisticky jako před rokem. „I proto se strachu lidí v průzkumu nedivím. Že by to mohlo vést k větším sociálním konfliktům, nelze vyloučit, ale osobně si to nemyslím,“ zůstal optimistou i předseda vlády.
Dobrou zprávou je, že budeme ze všech sil šetřit
Ministr financí Miroslav Kalousek si myslí, že politická reprezentace přece jen veřejnosti dobrou zprávu přináší. „Dobrá zpráva pro nový rok je, že budeme ze všech sil šetřit, abychom nezbankrotovali. Jsem přesvědčen, že je to mnohem lepší zpráva, než kdybychom slibovali, že budeme vydávat peníze, které nemáme,“ uvedl Kalousek pro deník Blesk.
I v novoročním projevu prezidenta Václava Klause byla patrná snaha zklidnit rozjitřenou atmosféru ve společnosti. „Ztrácet klid, elán a odhodlání však nesmíme. Naše republika je politicky i ekonomicky v základních parametrech stabilní. Nežijeme v zemi, která je v bankrotu, či těsně před ním. Nežijeme v zemi, kde jsou demonstranty zapalovány tisíce aut a demolovány stovky výloh obchodů,“ pochvalovala si hlava státu.
Extrémně hrozivou situaci expremiér Zeman nečeká
Prezident také ocenil, že u nás nekrachují banky a stát je nemusí zachraňovat za peníze nás všech. „Naše míra nezaměstnanosti je pod průměrem zemí Evropské unie. Naše zadlužení bylo v loňském roce šesté nejnižší v Evropě. I když nemalé sociální problémy u nás existují a já je nepodceňuji, jsou menší než ve většině sousedních zemí,“ vyzdvihl v projevu Klaus.
Přehnaným obavám nepropadá ani jeden z těch, kdo by ho v příštím roce mohli v čele státu nahradit. „Očekávám mírný pokles životní úrovně a mírný nárůst nezaměstnanosti, ale protože příroda a ani ekonomická příroda nemilují skoky, nepředpokládám, že by byla situace extrémně hrozivá,“ řekl v rozhovoru pro časopis Týden bývalý premiér Miloš Zeman.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
