Chcete, aby této zemi vládl Andrej Babiš?Anketa
První ranění přistáli na pražském letišti 27. února, další pak 6. března. Celkem jich bylo 41 – dva totiž byli nezletilí chlapci ve věku 13 a 16 let – ty doprovázely na cestě za uzdravením v České republice jejich matky.
„Jejich zranění byla vážná, jeden z pacientů přišel o nohu, jiný o zrak. Péče o ně byla proto náročná. I proto někteří z této skupiny požádali v Česku o politický azyl. A před několika dny jim bylo vyhověno,“ prozradila ParlamentnímListům.cz Svitlana Porche, vedoucí střediska migrace Arcidiecézní charity Praha, která funguje v rámci projektu MEDEVAC (více o něm níže, pozn. red.).
A o kolik lidí tedy celkem šlo, kteří azyl v České republice získali? Jak ParlamentníListy.cz zjistily, celkem se jedná o osm osob. Ve dvou případech o osoby, kterým pražský magistrát udělil i nájemní byty, jiní Ukrajinci jsou prý ubytováni v rámci integračního řízení například na severu Moravy. „Jde o normální nájemní byty, s poměrně vysokým nájmem, poskytly je obce, které tu možnost měly. Vyhověly tak žádosti hned několika organizací, které se na pomoci raněným Ukrajincům podílely,“ uvedla na pravou míru vedoucí střediska migrace Porche.
Psali jsme:
Po několika měsících je jasno - přibylo několik azylantů
„Domnívám se, že si každý dokáže představit, jak moc náročným obdobím ti lidé prošli, kolik měsíců pak i to azylové řízení trvalo. Ovšem oni byli jednoznačně poškozeni na zdraví, někteří zase pocházejí z východu Ukrajiny, takže se prakticky neměli kam vrátit – ty humanitární důvody k tomu, aby zde zůstali, tedy byly uznány,“ uvedla dále Svitlana Porche. Jak dodala, samozřejmě nelze vyloučit to, že ještě někteří další Ukrajinci, kteří sem byli přivezeni na léčbu, o azyl budou žádat.
„Byli mezi nimi však tací, kteří ihned poté, co se uzdravili, chtěli zpět do své vlasti, aby tam pomohli opět bojovat. Každý ten osud je prostě jiný,“ podotkla Porche.
V souvislosti s udělením azylu Ukrajincům z Majdanu pak dostala naše redakce také tip na to, že údajně novým azylantům byly byty zařízeny, stejně jako poskytnuta určitá – blíže však nespecifikovaná - finanční částka. Informovali jsme se tedy na Ministerstvu vnitra, to náš však odkázalo zpátky na Arcidiecézní charitu.
Ano, byty azylanti dostali, ale...
„Víte, ony ty informace jsou mix pravdy a mix spíše asi dohadů,“ vysvětlila dál vedoucí střediska migrace Svitlana Porche. Připomněla, že na podporu pacientů, kteří k nám byli dovezeni po nepokojích v Kyjevě, bylo v Praze zorganizováno hned několik benefičních koncertů, také několik sbírek. „Jak už jsem řekla, podílelo se na té, pokud možno kompletní pomoci a nyní i co nejlepší integraci Ukrajinců na život v Česku, více charitativních organizací. A právě ty pak poskytly těm Ukrajincům, co se rozhodli tu zůstat, pomoc. Peníze z toho šly na zařízení těch bytů, na nějaké potřeby azylantů. Vždyť si vezměte, že tu nemají práci, budou muset teprve nějakou hledat. Některé peníze, které se tímto způsobem získaly, šly též na Ukrajinu,“ uvedla dál pro ParlamentníListy.cz Svitlana Porche.
Psali jsme:
Ta v samém počátku toho, kdy se rozhodovalo o pomoci České republiky raněným z Ukrajiny, médiím přiznala i to, že o příjezdu pacientů informovala ještě dříve, než byl projekt vládou vůbec schválen. „Masa lidí byla ale hned připravena pomoci. Ukrajinská komunita je jedna z nejpočetnějších v Čechách a navíc Praha pojme nejvíc cizinců ze všech regionů. V nemocnicích přece pracují ukrajinští lékaři, zdravotní sestry, nižší zdravotnický personál i uklízečky. V podstatě od první chvíle začaly k pacientům chodit proudy návštěv. Zapojila se spousta aktérů, kteří někdy navzájem spolupracovali, někdy o sobě věděli, jindy ne. Všichni mají dobré úmysly. Nikdo se ale nezamýšlí nad tím, že může narušit chod nemocnice, návštěvní hodiny, klid zraněných a klid ostatních pacientů. Naší úlohou bylo tedy i to, tlumit ohně. Snažit se vysvětlovat všem navzájem, že není záměrem nikoho ze zúčastněných porušovat pravidla. Společná myšlenka je zkrátka tak velká a tak silná, že v tuto chvíli ukázala velkou soudržnost a solidaritu všech aktérů,“ popsala koncem února v rozhovoru, který je zveřejněn i na stránkách Arcidiecézní charity, Svitlana Porche.
Pomoci chtěla uklízečka i vědec
Jak dodala, ti, co byli připraveni okamžitě pomoci, byli jak z ukrajinských, tak i českých organizací, stejně tak i jednotlivci. „Šlo o lidi z různých společenských vrstev, byla mezi nimi uklízečka i vědecký pracovník. Každý chtěl něčím přispět. Někdo se chtěl dotknout hrdinů a poděkovat jim za to, že tam na místě zastávali myšlenku, kterou oni tady mají v srdci. Někdo chce vyjádřit soucit s raněnými. Někdo chce pomoci konkrétním způsobem. Takovou obrovskou pomoc – fyzickou, duchovní, materiální jsem nezažila v žádném MEDEVACu,“ přiznala vedoucí střediska migrace.
Co je MEDEVAC?
Vláda letos v únoru schválila návrh na pokračování programu humanitárních evakuací MEDEVAC pro státní příslušníky Ukrajiny. Na jeho realizaci vyčlenila částku 10 mil. Kč.
Výběr pacientů zajišťuje Zastupitelský úřad ČR v Kyjevě ve spolupráci s neziskovou organizací Člověk v tísni. Vybrána byla dvacítka pacientů, které není možné v současné době z různých důvodů léčit v místních podmínkách. Jedná se o oběti násilných střetů s policejními pořádkovými silami, které trpí různými středně těžkými až těžkými zraněními, jako jsou střelná zranění hrudníku, hlavy, zranění vnitřních orgánů apod.
Psali jsme:
„Smyslem programu MEDEVAC je pomáhat nemocným a zraněným v případech, kdy v domovské zemi není z různých důvodů možné pacientům adekvátní zdravotní péči poskytnout. Jsme proto rádi, že MEDEVAC může pomoci také občanům Ukrajiny zraněným při střetech mezi demonstranty a ukrajinskými bezpečnostními složkami,“ uvedl první náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost Jan Sixta.
Na léčbu do Česka přivezlo Ukrajince z Kyjeva dopravní letadlo Armády České republiky celkem dvakrát. Pacienti byli léčeni ve Fakultní nemocnici Motol a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na Karlově náměstí.
Program MEDEVAC zajišťuje Ministerstvo vnitra v úzké spolupráci s ministerstvy zdravotnictví, zahraničních věcí a obrany. Je primárně určen pro vážně nemocné děti z válkou postižených či jinak ohrožených oblastí, pro které neexistuje za stávajících okolností možnost léčby v místních podmínkách. Během tzv. arabského jara, a především v souvislosti s vypuknutím konfliktu v Sýrii, byl program MEDEVAC rozšířen na dospělé pacienty, kteří utrpěli vážná zranění v bojích.
Od roku 1993 bylo v rámci programu MEDEVAC léčeno celkem 168 pacientů (převážně dětí) z Bosny a Hercegoviny (17), Kosova (40), Ruské federace (1), Iráku (42), Pákistánu (10), Afghánistánu (14), Kambodže (10), Libye (20) a Sýrie (14). Jednalo se o pacienty s vrozenými vadami, se zraněními válečného původu a s postiženími pohybového aparátu. (Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
