Co v první řadě očekáváte od evropských, tedy svých státníků?Anketa
„Dosáhli jsme vzájemného porozumění ohledně kroků, které zajistí nastolení míru,“ oznámila před několika dny kancelář ukrajinského prezidenta Petra Porošenka po telefonickém rozhovoru mezi ukrajinským a ruským prezidentem. Uvedla též, že oba státníci se dohodli na „trvalém příměří“. To byla dobrá zpráva, kterou poněkud pokazil fakt, že mluvčí Vladimira Putina tuto informaci nepotvrdil. Byl to též mluvčí ruského prezidenta, kdo uvedl, že Putin a Porošenko skutečně hovořili o krocích, které by napomohly k příměří mezi milicemi a ukrajinskými silami. „Rusko ale nemůže odsouhlasit příměří, protože se tohoto konfliktu neúčastní,“ uvedl Dmitrij Peskov s tím, že podle něj se názory obou politiků do značné míry shodují.
Příměří je velice křehké
Lze se tedy těšit z toho, že příměří nastane a bude pokračovat až do pozvolného uklidnění celého konfliktu?
„Ono je to příměří samozřejmě velice křehké. Putin se totiž s Porošenkem skutečně na podstatných záležitostech dohodl, ale situaci pevně v rukou nemají. Na Porošenkovi teď bude záležet, jak ukáže, že umí krotit přivržence Dmitrije Jaroše. Je totiž jisté a domnívám se, že to tak chápou i chytří představitelé Evropy, že Porošenko má zájem udržet mír. Moc dobře ví, že když se problém bude táhnout dlouhou dobu, velice pravděpodobně by skončil jako jeho předchůdce Janukovyč,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Jan Petránek.
Psali jsme:
Zamyslel se i nad tím, kdo je onou médii i mnohými politiky tolik opakovanou „stranou války“.
„V posledních dnech na toto téma publikoval v zahraničních médiích své myšlenky věhlasný profesor chicagské univerzity i jeden známý profesor z Ottawy. Pokud se má mluvit o straně války – není to ani Rusko, ani Ukrajina, ale jsou jí ty dvě republiky, které se nyní nazývají Novorusko. Uvnitř Ukrajiny jde samozřejmě o vnitrostátní boj o to, jakým směrem bude tato země orientovaná. A jelikož je celá Ukrajina značně roztříštěná, půjde ještě o těžké boje – i když tak lze chápat i boje hospodářské, diplomatické a celkově vnitřní. Je totiž třeba mít na zřeteli fakt, že západní část Ukrajiny je rozdělená, žije v ní 22 milionů ruskomluvících Ukrajinců – což představuje značný podíl z celkové populace tohoto regionu. Roztříštěná je ovšem i východní část Ukrajiny, i když tam za roztříštěností stojí ještě další vlivy. Najít cestu ke sjednocení se zdá téměř nemožné. Přesto Vladimir Putin a Petro Porošenko cesty jasně hledají – i když o vyhrocenosti sporu hovoří již jen například místo, které pro svá jednání zvolili – tedy běloruské město Minsk. Tato veliká rozehraná strategická partie tak ještě může připravit mnohá překvapení a zvraty,“ domnívá se komentátor a dlouholetý zkušený novinář Jan Petránek.
Kterak Obama prohrává demokratům všechny pozice...
Podle něj bude záležet též na tom, zda budou Spojené státy pokračovat ve svých sankcích vůči Rusku. „Víte, také i v zahraničních médiích řeší, zda vlastně krize na Ukrajině není spíše rusko-americkým konfliktem. Pokud Obama bude dál pokračovat v tomto stylu, jaký dosud zaujímal, ten konflikt se opravdu promítne do dalších sfér, v kterých se bude projevovat. Opět se dá očekávat dopad na ekonomiku, diplomatické vztahy i vnitřní záležitosti zainteresovaných států. Barack Obama tak dle mého mínění svým dosavadním postojem prohrává americkým demokratům všechny pozice,“ pokračoval dál Petránek ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Připomněl pak ještě jeden moment. „Po pádu Sovětského svazu zůstalo na území Ukrajiny šest míst, ve kterých byly ukryty zbraně. Pokud čtyři z těchto míst ovládli povstalci a zbraně z nich mohli do svých rukou získat, také to ukazuje, jaká tam panuje situace. Moc by mne zajímalo, kolik bojovníků na obou stranách tam válčí, i když jsou ze zcela jiných zemí,“ přiznal zkušený novinář. Vycházel tak z informací, které pronikly na veřejnost teprve o víkendu, že na Ukrajině zemřeli dva čeští muži, kteří tam bojovali na straně proruských separatistů.
Bojuje v tomto konfliktu více než dvacet národností? Proč?
„Jak sleduji zahraniční média, vyplývá z nich, že skutečně na obou válčících stranách jsou cizinci – údajně jde o bojovníky až 20 národností. Jaké mají pohnutky, k tomu, aby tam šli bojovat a třeba i zemřít, nevím. Dost jich tam je zřejmě ze strany Srbů, což se částečně dá vysvětlit tím, že neodpustili ruské straně a Jelcinovi chování v minulosti v jejich konfliktech. Ovšem jakkoli ty pohnutky hned tak nezjistíme, velice by mne zajímalo, jestli jednou odhalí nějaký investigativní žurnalista to, co ty muže přivedlo do bojů, odkud byli, proč a za co tam ty své životy riskovali. Nejsem si však jistý, zda o to bude mít nějaká strana zájem a zda vůbec bude existovat šance to vše časem rozkrýt,“ uzavřel Jan Petránek.
Ví se o dvou Češích, bojuje jich na horkém území prý ale víc
Připomeňme, že v řadách proruských separatistů, bojujících na východě Ukrajiny proti vládním vojákům a polovojenským praporům, padli dle dostupných informací skutečně dva Češi. Frýdecko-místečtí komunisté, odvolávající se na web Rusvesna.su, uvedli, že oba muži zahynuli u vesnice Mijusinck.
Podle stránky OV KSČM Frýdek-Místek padli prý již 12. srpna. Zprávy o jejich smrti se začaly šířit až v posledních dnech, Češi byli prý na místě pohřbeni. Nebyli však jedinými Čechy, kteří na Ukrajině bojují v řadách proruských separatistů. Zpravodajské služby odhadují počet krajanů zapojených do konfliktu na třicet, může jich být ale mnohem více. Ověřování je značně složité.
Zbýval jen kousek k opravdové válce? Pomůže příměři k zastavení napětí?
Značně vyhrocená situace se tedy hned tak nezklidní. Ovšem příměří je krokem k tomu, aby se napětí začalo zmírňovat. Ještě koncem srpna – tedy před pár dny, totiž i ruská média informovala v duchu: Rusko je už jen půl kroku od opravdové války s Ukrajinou. Předposlední den srpna na to upozornil ruský opoziční list Novaja gazeta ve svém komentáři k vývoji bojů na východní Ukrajině. Podle Kyjeva tam v těch dnech separatisté s podporou ruských vojáků přešli do protiofenzivy, aby zvrátili předchozí úspěchy vládních vojsk při potlačování proruského povstání.
Psali jsme:
„Pokud se nepodaří Ukrajince zatlačit zpět, vypukne skutečná válka,“ varovala Novaja gazeta s tím, že rozhodnutí padne nejspíš před podzimním povoláváním nových vojáků do armády.
I proto se jasným strategickým cílem Moskvy jeví stabilní příměří. A k němu je nutné nastolit rovnováhu sil na bojišti - odrazit Ukrajince od Doněcku a Luhansku. Podle zmiňovaného opozičního ruského listu by se hlavní boj měl svádět o přístav Mariupol.
„Pokud se nepovede vrhnout Ukrajince zpět, vypukne opravdová válka, včetně letecké války po celém území Ukrajiny. Tehdy tam vpadnou desetitisíce ruských vojáků. Budou se snažit získat vzdušnou převahu a vystrnadit Ukrajince, a to možná nejen z území okolo Doněcku a Luhansku. Nezbývá mnoho času. Přichází podzim. Krátký den a nízká oblaka zkomplikují práci letectva. Kromě toho od 1. října začnou nové odvody branců a demobilizace vojáků, kteří nyní stojí na hranicích. Právě proto je nutné problém rozhodnout teď,“ lze najít v Nové gazetě z 29. srpna letošního roku.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Alena Hechtová
