Zoufalá samoživitelka čeká na peníze: Páni politici, tohle mi děti nenakrmí

16.01.2013 9:40

PŘÍBĚH Každé druhé manželství končí rozvodem. Konec nevydařeného vztahu může znamenat vysvobození, ale také finanční past. Situace osamělých rodičů v Česku totiž není zrovna růžová. Alimenty někdy dosahují směšných částek, nebo taky nechodí vůbec. Rodič se tak často dostává do těžko řešitelné situace. Své o tom ví i osmatřicetiletá Blažena R. z Prahy 9. Zklamaná je i z novinky státu, která neplatičům výživného může zabavit řidičský průkaz.

Zoufalá samoživitelka čeká na peníze: Páni politici, tohle mi děti nenakrmí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Děti - ilustrační foto

Paní Blažena si přála zůstat částečně v anonymitě. Nechce prohlubovat již tak dost hlubokou krizi ve vztahu s otcem svých dvou dětí, které má v péči, nechce se stát terčem „zlých řečí“ okolí, stejně tak chce ochránit i své děti.

„I tak to mají dost těžké, protože bezmála každý den slyší, že jim nemůžu to či ono koupit. Bohužel, je pro něj již nedostupné dokonce i to, aby jezdily do školy v přírodě či na výlety. To je ve škole a ve školce, kam chodí mladší dcera, dost vyčleňuje,“ stěžuje si paní Blažena na situaci, která je skutečně nezáviděníhodná.

Další příběhy ParlamentníchListů.cz čtěte ZDE

Paní Blažena totiž nemá vlastní byt, žije v podnájmu. A to rozhodně není levná záležitost, vydělat jen na nájem a poplatky s bydlením spojené, vyžaduje hodně úsilí a energie. „Na to, abych dostávala příspěvky na bydlení, nesplňuji požadavky, v podnájmu nemáme trvalé bydliště, poněvadž si to majitel nepřeje. To mám tak u matky na jihozápadě Čech. Tam však není práce a do její bytovky bychom se všichni nevešli. Navíc je již třetím rokem v důchodu, nijak pomoci mi také nemůže – spíš by potřebovala i ona nějakou oporu,“ pokračuje v neveselém vyprávění pro ParlamentníListy.cz Blažena.

Chtěla zabránit katastrofě, přitom se jiné přiblížila

Její problémy nastaly poté, co se rozvedla s manželem, který si rád přihnul něčeho ostřejšího a postupně začal po všech stránkách Blaženu i syna s dcerou ohrožovat. „Raději jsem odešla z bytu, který stejně patřil jemu, nerada bych se dočkala toho, že by to u nás skončilo nějakou katastrofou,“ říká Blažena. Rozvod po jistých komplikacích proběhl, exmanželovi bylo stanoveno výživné na obě děti pět tisíc korun.

„Pár měsíců platil a vše vypadalo, že se bude jen v dobré obracet – vlastně pro nás všechny. Pak si však exmanžel našel přítelkyni a začalo peklo. Děti si přestal úplně brát, takže na mně zůstávala péče o ně všechny víkendy v měsíci, všechny dny o prázdninách. Jen ten, kdo se v podobné situaci ocitl, ví, jak je to náročné – a to i po finanční stránce. Co však bylo ještě horší, alimenty začal platit jen jak se mu chtělo – někdy začátkem měsíce, jindy v půlce a jindy na konci. Bohužel, o stanovenou částku pěti tisíc se taky nejednalo,“ postěžovala si dál Blažena. Jednou to prý zdůvodnil tím, že přišel o práci, jindy měl nenadálé výdaje. A Blažena stále doufala, že vše časem doplatí. Marně.

Ano, i zastavárny a bazary...

„Pak začal útočit na to, abych přistoupila na snížení výživného, protože jeho nová přítelkyně otěhotněla. V té době už mi dlužil slušných pár tisíc a já se pomalu začala topit v problémech, i když jsem pracovala a neměla úplně minimální výplatu. Jenže zaplatit nájem deset tisíc (za byt 2+1, to přitom v Praze není nijak předražené), poplatky za plyn, elektřinu, telefon apod. dalších pět, k tomu školku, kupóny na MHD, jídlo, oblečení, bylo pomalu nad mé síly. Abych se udržela v práci a neměla zbytečné absence, odkládala jsem návštěvy úřadů v domnění, že se to přece jen srovná. Nesrovnalo. Nakonec jsem stejně úřady i soud o pomoc požádat musela. Jenže – všechno se to táhne hrozně dlouho a vy musíte – ať už to dopadne jakkoli – každý den mít peníze alespoň na to nejzákladnější. Kde je vezmete, vlastně nikoho nezajímá. Můžete si najít další práci, ale kdo se vám o ty děti postará, přece vás potřebují? Přiznám se dokonce, že jsem často musela navštívit i zastavárnu. Co nezbytně nepotřebujeme, jsem prodala v bazaru. To, že s velkou ztrátou, asi rozebírat nemusím," popisuje neradostný život samoživitelky Blažena. Jak přiznává, hodně si slibovala od změn v exekučním řádu i trestním zákoníku. Přece jen se domnívala, že se nějakým způsobem najde řešení toho, aby peníze na děti dostávala. Když se však dozvěděla o tom, že ta změna prakticky přichází v tom, že jejímu exmanželovi zabaví exekutoři řidičský průkaz, skoro se prý rozplakala.

„Ano, řidičák on má, má samozřejmě i auto, ale když se nenašla cesta dosud ho nějak donutit, aby nám pravidelně platil, hrozby zabavení řidičáku se dle mého zas tolik bát nebude. Nebál se ani rizika toho, že by mohl jít do vězení, tohle by si určitě taky nějak pojistil či eventuálně oželel. Peníze tak z něj zřejmě budu tahat další ještě poměrně dlouhé roky,“ povzdechla si Blažena. Nutno dodat, že podobné osudy prožívají po celém Česku i další ženy s dětmi.        

Desetina vězňů „seděla“ za neplacení alimentů

Zde je třeba uvést několik čísel. Celá desetina z třiadvaceti tisíc lidí za mřížemi (tedy ještě před amnestií prezidenta Václava Klause) si odpykávala trest kvůli zanedbávání povinné výživy. V Česku je v současné době zhruba 400 tisíc dětí s nárokem na výživné, na 160 tisíc z nich však druhý rodič alimenty neplatí. Znamená to, že by teoreticky tolik lidí mohlo v blízké budoucnosti kvůli novele zákona o řidičské oprávnění přijít? Práce tak, zdá se, přibyde hlavně exekutorům, do jejichž kompetencí zabavování ŘP nyní spadá (takzvaná Exekuce pozastavením řidičského oprávnění na základě paragrafu 71 a – návrh na ni může každý rodič, který se s neplacením alimentů potýká, podat přímo k exekutorům sám). Nutno dodat, že „novinka“ se nezamlouvala zřejmě ani prezidentovi Klausovi, který ji vetoval (poslanci ji však přesto v listopadu 2012 schválili), velmi ostře proti ní vystupují i odborníci na dopravu.

„Nelze než konstatovat, že držení řidičského oprávnění, podobně jako rybářského lístku, zbrojního průkazu nebo třeba živnostenského oprávnění, s dlužnými alimenty vůbec nesouvisí. Lze naopak vcelku logicky předpokládat, že u toho, kdo na zaplacení dlužných alimentů má finanční prostředky, může exekutor už dnes využít řadu velmi efektivních nástrojů. Není proto jasné, proč k nim doplňovat další, a proč zrovna pozastavení řidičského oprávnění. Dost možná na to doplatí jen ti dlužníci, kteří v dnešní složité době na zaplacení alimentů nemají, což zřejmě neměl a nemohl být záměr poslanců. Navíc může pozastavení řidičského oprávnění podle nového zákona trvat v podstatě neomezeně dlouho, protože dokud nebude pohledávka uhrazena, opatření zůstane v platnosti, a není-li ji z čeho uhradit, bude se povinnému hradit jen stěží,“ domnívá se Václav Špička z Autoklubu ČR. A upozorňuje na celou řadu dalších otazníků.

„Pouze malou náplastí je to, že již vydaný exekuční příkaz bude zrušen. Jenže s jakým časovým odstupem? Tedy v případě, pokud sám řidič – dlužník výživného – prokáže, že řidičské oprávnění nezbytně potřebuje k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost. Tato poměrně vágní formulace totiž ve skutečnosti skýtá jen pramálo jistot. Ne každý, kdo ke své profesi používá řidičské oprávnění, je totiž tímto ustanovením chráněn. Nejen proto, že řidičské oprávnění sice možná ke své práci potřebuje, ale nikoliv nezbytně, jelikož může být třeba jako zaměstnanec převeden na jinou práci…, ale navíc může jít i o situaci, kdy půjde o druhé zaměstnání. Nelze ani přehlédnout, že už doručením exekučního příkazu o pozastavení řidičského oprávnění nebude dotyčný řidič smět řídit motorová vozidla. Následně se bude prokazovat, že řidičské oprávnění opravdu nezbytně potřebuje, přičemž hodnotit to ale bude exekutor… Než o tom exekutor následně opět autoritativně rozhodne, tak už dotyčný řidič stejně může být bez práce. Nějaký zvlášť vstřícný přístup ze strany exekutorů nelze předpokládat  - kárná řízení proti nim nejsou až tak zcela výjimečným jevem,“ poukazuje dále Václav Špička i ve svém oficiálním vyjádření k tomuto tématu.

Absurdita, nahrávající opět jen rozšiřování pravomocí exekutorům?

Podle Špičky se proto celá nová úprava jeví jako absurdní. „Exekutoři tak vlastně získali právo zasahovat do výkonu státní moci vykonávané jinak obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Mezi podmínky držení řidičského oprávnění se tak – vedle zejména odborné a zdravotní způsobilosti – vlastně fakticky doplnila i určitá forma bezdlužnosti. Přitom už zde zdaleka nejde jen o exekuci. Zdá se naopak, že exekuční úřady, jež jsou v podstatě velmi dobře prosperujícími podnikatelskými entitami, se pomalu ale jistě stávají rovněž jedním z nejmocnějších vykonavatelů státní moci v České republice. A takto široká míra privatizace státní moci už zřejmě přesahuje rozumnou míru. Autoklub ČR uvedené ustanovení považuje nejenom za nemorální, ale také dost možná za protiústavní, neboť vybočuje z mezí přiměřenosti. Tedy z toho, co je k efektivnímu uspokojení pohledávky z dlužného výživného na nezletilé dítě nezbytně nutné,“ uzavřel Špička.

Jde přitom často jen o pár stovek…

Alimenty přitom někdy dosahují směšných částek. Vyživovací povinnost má totiž každý rodič ke všem svým dětem, je jedno, zda se narodily z manželství, či volného svazku. Platit je povinnost i na dítě, se kterým se druhý rodič z jakéhokoli důvodu nestýká, a to i v případě, že mu byl s potomkem soudem zakázaný styk.

V České republice neplatí žádný přesný přepočet, na základě kterého by platila rovnice XY příjmu = XY výše alimentů. Záleží proto vždy na konkrétním soudci, jak zhodnotí konkrétní situaci. Výše alimentů se tak ale obvykle pohybuje od 9 do 25 procent příjmu rodiče, který má povinnost alimenty platit, odvíjí se i od věku dítěte.

Nejčastější alimenty? 1600 korun. Náklady na dítě na měsíc jsou čtyřnásobné

„Průměrná výše alimentů před dvěma lety u nás činila 1 600 korun měsíčně na dítě a měsíc. Český statistický úřad přitom vyčíslil náklady na dítě zhruba na 7 000 korun,“ podotýká závěrem Lucie Asenová z Asociace neúplných rodin.

Slovensko má v tomto směru náskok, jenže…

V rámci objektivity je třeba uvést, že se k podobnému postupu vůči neplatičům alimentů uchýlilo i sousední Slovensko a to již v roce 2009. To bylo také zpočátku velkým argumentem dnes již exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS), který tuto novinku v novele trestního zákoníku podporoval. I tam ale neplatičů alimentů naopak přibývá. Stačí se jen probrat několika články z místního deníku SME. Ten uvedl, že policie v roce 2012 evidovala zhruba osm tisíc případů neplatičů výživného v zemi ročně, zatímco v roce 2006 to bylo o dva tisíce míň.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…