„Vítězstvím by bylo, kdyby s komunisty ve vedení obce odešli i jejich podporovatelé. Dokud ty svině rudý budou žít, nebude klid. Už mě tahle epizoda směšnosti přestává bavit, protože se z toho stala klasická česká politická fraška. Až to skončí, odstraní se kříž, mrtví budou pohřbeni v Jihlavě, Němci budou dál mlčet a na mě začnou padat všechna trestní oznámení, která jsou připravována,“ dává najevo své znechucení Milan Litavský, který postavil na místě hromadného hrobu v lokalitě Budínka dva kříže. Tím odstartoval celorepublikovou hysterii ohledně zavražděných sudetských Němců na konci války v Dobroníně.
Kolem Budínky stále rušno
Případ hromadného hrobu v lokalitě Budínka u vesnice Dobronín na Jihlavsku nenechává nikoho klidným. V roce 2010 tam totiž policie při archeologickém průzkumu našla lidské ostatky. Z určitých pramenů totiž vyplývalo, že by tam mohlo ležet kolem třinácti sudetských Němců, které hned po válce popravili příslušníci Rudých gard. Srovnáním DNA získaného z ostatků a od možných příbuzných obětí, kteří žijí v Německu, se ukazuje, že v Dobroníně byli opravdu zavražděni sudetští Němci. Už jsou známa jména pěti obětí, na druhou stranu u některých srovnání ke shodě DNA nevedlo.
Psali jsme:
Trestní orgány se k tomu však nechtějí moc vyjadřovat. „Z policie žádné informace o Dobroníně neunikají. Cestou právní pomoci nicméně dostávají pozůstalí v Německu informace o tom, zda šlo o shodu DNA či ne. Zastupuje je pan Niebler, jenž to pouští ven. Z naší strany si osobuje právo na poskytování informací pouze dozorující státní zástupce,“ sdělila mluvčí policie na Vysočině Dana Čírtková. „Na případ je uvaleno embargo a nelze se k němu vyjadřovat,“ doplnil mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma. Už nyní je však zřejmé, že případ jen tak rychle ukončen nebude.
Občanská válka v Dobroníně?
Znalec celé kauzy a poměrů v Dobroníně, jenž však kvůli jejímu zpolitizování chtěl zůstat v anonymitě, soudí, že v obci zuří něco jako skrytá občanská válka. „Šedesát let se tam ví, že hned po válce došlo k masakru Němců, ale každý mlčel. Kdo o tom promluvil, stal se černou ovcí. Policejní vyšetřování však potvrzuje informace z knihy německé spisovatelky Hermy Kennelové. Přitom je vidět, že tato kauza překonává Benešovy dekrety. Komunisté, tehdy byli v Rudých gardách, nicméně často v historii odsoudili rychle a tvrdě lidi, co se jim znelíbili. Teď v Dobroníně přicházejí o moc. Vždy tam měli více než šedesát procent voličských hlasů a nyní po sedmnácti letech vlády komunistického starosty dochází ke změnám,“ míní s tím, že v Dobroníně výměnou starosty došlo k malé Sametové revoluci.
Změna starosty v obci proběhla začátkem roku. Nicméně současný starosta Ivan Sehnal nějakou revoluci v Dobroníně popírá. „Po volbách roku 2010 tady vznikla spolupráce KSČM a našeho Sdružení nezávislých kandidátů 2010. Starosta Vlach odstoupil podle tehdejší dohody a konaly se volby. Kvůli tlakům ohledně hrobů to nebylo. Jen v médiích se to zhouplo do roviny osobních útoků. Už se k tomu nechci vracet,“ říká a dodává: „Kauza obci uškodila. Jsme sice známí po celé republice, ale nechvalně. Bylo by mi milejší, kdyby se psalo, že máme hezké dětské hřiště.“
Podle bývalého starosty komunisti nevraždili
„Jako kluk jsem skutečně slyšel, že tady byli zabiti Němci. Doteď se bráním nařčení, že Češi, krvavé bestie, surově umlátili chudáky Němce. Situace koncem války tady byla dost složitá. Vím, že z fronty utekl mladý německý voják a schoval se u známého sedláka. Když si myslel, že je po válce, šel do hospody na pivo. Nicméně na nádraží tehdy stál vlak s protileteckou obranou. Jiný německý sedlák toho kluka naprášil, přičemž hlídka z nádraží ho zastřelila. Vzniklo tak napětí i mezi Němci. Mohla to tedy být i pomsta rodinných klanů. Nevěřím, že by to dokázalo těch pár polomrtvých komunistů, co se vrátili z koncentráků,“ řekl již dříve ParlamentnímListům.cz Jiří Vlach z KSČM, když byl ještě ve funkci starosty. V nedávných volbách však nedosáhl ani na funkci místostarosty.
Jednu z prvních zmínek o masakru zveřejnila v devadesátých letech německá spisovatelka Herma Kennelová ve své knize Bergersdorf. Podle ní bylo na tucet německých mužů vyvlečeno za vesnici, kde byli donuceni vykopat si hrob a opilí partyzáni se na ně vrhli, probodali je krumpáči a rozsekali rýči. Přeživší pak dorazili ranou z pistole. Ubití krumpáči a lopatkami však antropologové nepotvrdili.
Naštvaný autor křížů
Muž, který postavením křížů bouřlivé debaty o Dobroníně odstartoval, je už opravdu dost pobouřený a nadává na všechny. „Fraška. Novináři a politici mě napadají, že kopu na všechny strany, abych si vybral nějaký tým. Jde ale o mé osobní názory a ať mi všichni políbí prdel. Němci se bojí, Češi poslouchají komunisty a církev se třese na majetek. To je celé. Mrtvý, prd ví,“ dodává Milan Litavský, jenž už dostal několik anonymů a u auta jednou našel i rozpíchané gumy.
Právě on v roce 2010 na místě hromadného hrobu v lokalitě Budínka postavil dřevěný kříž. Ten nejdřív někdo popsal hanlivými nápisy a pak ho neznámý vandal zničil úplně. Litavský tam tedy postavil druhý, železný, kříž. Po mnoha tahanicích s obcí o jeho povolení jej členové České strany národně sociální natřeli na růžovo. V současnosti je v plném proudu debata o tom, kde budou ostatky z hromadného hrobu nakonec pohřbeny.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
