Přiznám se, že když jsem se dověděl, co ve skutečnosti znamená překlad názvu skupiny, jaké excesy provázely v minulosti jejich vystoupení a jejich politické zaměření, můj zjednodušený pohled ovlivněný novinovými články se přece jen proměnil. Nicméně celá záležitost asi není tak jednoduchá, aby se odbyla jen poukazem na svobodu projevu, nemilovaného prezidenta a politická práva vyjádřit k němu odpor.

Potupa chrámu sv. Spasitele připomíná sovětské blasfemické zničení tohoto chrámu Josefem Vissarionovičem Stalinem. Pomsta za rozsudek, jíž bylo zboření kříže postaveného na místě zavražděných obětí NKVD v Kyjevě, mě přece jen děsí. A ptám se, koho se více obávat.

Prvořadou skutečností, na kterou svorně všechna média zapomněla, je totiž vnímání posvátného prostoru v pravoslaví. Ano, u nás se toto vědomí posvátna vytratilo. Pravoslaví však vnímá prostor, do kterého všechny tři ženy vstoupily, jako místo, kam žena fakticky nesmí vkročit – kromě vlastní svatby. I kdyby se tam tedy šly opravdu jen modlit, byly by jistě napomenuty a vykázány.