Schválená novela přitom od ledna 2012 zpřísňuje dosavadní pravidla pro čerpání podpory. Uchazeč o zaměstnání, který odmítne nabídku veřejné služby od úřadu práce, přijde nejen o podporu v nezaměstnanosti, ale také o dávky v hmotné nouzi. Dostal by jen částku existenčního minima. Proto ministr plánuje v nejbližších dnech vydat metodický pokyn, podle něhož půjdou na veřejnou službu přednostně dvě skupiny lidí. Ti, kteří čerstvě přišli o dlouholetou práci, mezi nimi nejsou.
„Metodický pokyn jsem neviděla, tak ho zatím nemůžu komentovat. Ale mám pocit, že ten výběr bude panu ministrovi a jeho úřadu sloužit jako cílený bič na určité skupiny lidí. Takové - rozděl a panuj v praxi," reagovala pro ParlamentníListy.cz známá levicová ekonomka Ilona Švihlíková.
Čtěte také:
Ta již před několika dny vyjádřila znepokojení z hrozby zavedení institutu "nucené práce" do českého právního řádu. A prezentovala se s touhou změnit v levicově orientovaném Spojenectví práce a solidarity (SPaS). "Vážně míněné diskuse na toto téma sledujeme a nemůžeme se s nimi smířit. I proto naléhavě žádáme o protest proti tomu i občanské iniciativy. Chceme, aby bylo příslušné opatření zrušeno," řekla tehdy redakci Švihlíková.
Čtěte také:
Spolu s Milanem Neubertem a Janem Kavanem pak veřejně vyzvala vládu k obnovení aktivní politiky zaměstnanosti a o vytvoření podmínek pro tvorbu nových pracovních míst.
"Co jiného, než nucená práce je ustanovení takzvaných norem, které vláda předkládá parlamentu a kterými požaduje, respektive podmiňuje, vyplácení podpory v nezaměstnanosti účastí příjemce na takzvané veřejné službě v rozsahu až 20 hodin týdně? Takové rozhodnutí musí být přece protiústavní, jistě je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která v článku 9 jasně říká, že nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. Taxativně uvedené výjimky nelze ztotožnit s plánovaným využitím institutu veřejné služby," uvádí v materiálu, který byl pro tyto účely zpracován, mimo jiné Švihlíková.
Veřejná služba bude navýšena - z 15 tisíc míst až na 50 tisíc, plánuje Drábek
A tak se ministerstvo práce a sociálních věcí dává do vysvětlování. Ve čtvrtek například na online chatu na serveru Aktuálně.cz uvedl Drábek to, že počet míst ve veřejné službě, spočívající nejčastěji v péči o veřejné prostranství a obecní budovy, se má během příštího roku výrazně zvýšit. "Plánujeme, že z nynějších průměrně 15 tisíc až na 50 tisíc míst," řekl ministr. A dodal, že budou cílit své změny hlavně na dvě skupiny nezaměstnaných.
Čtěte také:
„Připravujeme k tomu metodický pokyn pro úřady práce. Už je v podstatě hotov, zveřejníme jej v první polovině prosince společně s prováděcími vyhláškami k novele zákona, kterou v tomto týdnu podepsal prezident republiky," zopakoval Drábek. Podle uvedného pokynu by úřady měly pak přednostně nabízet veřejnou službu dvěma skupinám lidí. Jednak dlouhodobě nezaměstnaným a jednak těm, u nichž je předpoklad zneužívání systému.
Veřejná služba je hlavně pro dvě skupiny
„Ano, jde v první řadě o ty nezaměstnané, kteří už vyčerpali podporu v nezaměstnanosti a nyní pobírají jen takzvané sociální dávky. Chceme postupovat od těch, kteří jsou nejdéle bez práce, a postupně je střídat tak, aby se dostalo na ty, kteří jsou bez zaměstnání už dva roky nebo rok. Když je více zapojíme do veřejné služby, mohou si obnovit pracovní i určité životní návyky," vysvětlil Drábek.
V praxi to pak bude znamenat, že se veřejná služba rozšíří hlavně o druhou skupinu. Tu, u které je "předpoklad zneužívání systému". To, podle jakého klíče to budou úředníci však rozpoznávat, Drábek neuvedl, přesto poněkud blíže vysvětlil.
Čtěte také:
„Obecně jde hlavně o pasivní přístup k hledání vlastního uplatnění nebo výkon práce na černo. Příkladem je člověk, který se nechává pravidelně a úmyslně zaměstnávat jen na letní sezónu, typicky ve stavebnictví. A v zimě pak má v podstatě prázdniny placené státem právě díky podpoře v nezaměstnanosti. Proti těmto případům musíme mít účinný nástroj. Takový člověk pak bude tlačit na svého zaměstnavatele, aby si ho nechal ve stavu po celý rok, protože nebude chtít v zimě vykonávat veřejnou službu. Ostatně je to tak normální, ten zaměstnavatel prostě u takového druhu práce musí počítat s nějakými sezónními výkyvy," říká Jaromír Drábek.
Má to "ale"...Obce mají zájem o veřejnou službu cca jen v osmi procentech
Přesto je nutné mít na paměti fakt, který také zcela neusnadňuje příklon k tomu, že se politika zaměstnanosti vydala správným směrem. Zájem měst a obcí o využívání veřejné služby se totiž zatím hodně liší. Když si nechal Úřad práce ČR zpracovat v říjnu výzkum, ukázalo se, že mají obce zájem o veřejnou službu jen zhruba z osm procent.
„Starostové dávají najevo, že když to všechno kolem veřejných prací zajistí stát, tedy úřad práce, tak tu nabídku rádi využijí. Prostě pak budou moci jen přijít a říci, že potřebují v obci udělat tohle a tohle, a úřad práce jim někoho vybere. Pomůže to i dlouhodobě nezaměstnaným v té konkrétní obci, protože budou mít nějaký normálnější životní rytmus. Samozřejmě v obcích, kde to dobře funguje už nyní, chceme pokračovat v dobré spolupráci, přestože to formálně přejde pod úřad práce," uvádí dále ministr práce a sociálních věcí.
V současné době je podle poslední statistiky ve veřejné službě u nás průměrně 15 tisíc míst. V příštím plánuje ministerstvo práce a sociálních věci zvýšit cílové číslo na 50 tisíc míst.
Čtěte také:
Ekonomka Švihlíková: Ať si pravice připraví armádu na lidi, kterým bude brát
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
