„Napřed to byli příbuzní. Nebojíme se žádné práce, hodně vydržíme, a tak se dařilo.  Postupně jsem už potřeboval dva byty, ve kterých jsme tady bydleli. Většinou chlapi, ale za mnou nakonec přijela i manželka, která si našla práci v cukrářské dílně i manželka bratrance, která je také zaměstnána v potravinářské výrobě. Dařilo se, dařilo,“ říká s nostalgií Jurij.

Opili se a nepřišli do práce. Zlaté dobré časy

Partě nádeníků vyřizoval potřebné papíry, sehnal jim bydlení a hlavně zajšťoval práci především ve stavebnictví.  Výplatu za odvedenou práci si nechal vyplácet sám. "Měl jsem výdaje a oni to dobře věděli. Nemuseli se o nic starat, i pracovní pomůcky jsem jim kupoval. A potom bylo také lepší, když jsem měl jejich peníze v ruce já. Ne za všechny jsem se totiž mohl zaručit a pokud disponovali dostatečným obnosem, stalo se párkrát, že se opili tak, že do práce nepřišli. A to nám dobré jméno nedělalo. Ale to byly jen drobné nedostatky ve zlatých časech,“ vzpomíná Ukrajinec, který samozřejmě vzal tu a tam i zakázku na černo - bez dokladů. 

Konec "černochů"?

Jenže nastupující krize poznamenala gastarbeitery ve stavebnictví mezi prvními. A také přibylo mnohem více důsledných kontrol především od policistů a celní správy právě na zaměstnance či činnost bez patřičného povolení - v hantýrce nazývaní černoši.

Více příběhů ZDE

Ukrajinci se stahují zpět

„Teď jsem rád, když si zase seženu pro sebe obkladačskou práci. Manželka zaplaťpánbůh ve firmě vydržela, povolení máme a tak se sami uživíme. Ale většina z mých kamarádů a bratranců už je zpět na Ukrajině. A upřímně doufají, že se to tady zase zlepší, my tam máme opravdu v mnoha oblastech bídu, jakou si vážně nedokážete u vás ani představit,“ říká čtyřicetiletý muž. Své děti s manželkou, jež je původně učitelka, vidí jen dvakrát, či třikrát do roka. Na Ukrajině se jim o ně stará babička a už několik let se zde v česku těší na pravoslavný nový rok a velikonoce, kdy jsou doma alespoň několik dnů za sebou.

Jurij a mnoho dalších Rusů a Ukrajinců, kteří v ČR už léta pracují, vědí dobře, že za práci na černo jim hrozí mnohem větší postihy. Výraznějších sankcí se dočkají i firmy, které nelegální práci umožňují. Zároveň se zněkolikanásobí počet kontrolorů, kteří budou na zaměstnavatele dohlížet. Na připravované změny, které jsou součástí novely zákona o zaměstnanosti, upozorňuje Petr Husák, ředitel strategie finančně poradenské společnosti DataLife. Současně se zamýšlí nad negativními důsledky, které má černá mzda na výši penze.

Práce na černo se nevyplatí

„Deset let práce na černo může znamenat nižší důchod v řádech tisíců korun. Výše penze totiž není závislá jen na době pojištění, ale i na dosažených příjmech, což si mnozí lidé vůbec neuvědomují. Dobře na tom nebudou ani zaměstnanci, kteří dlouhodobě pracují pouze za minimální mzdu a zbytek si nechávají platit na ruku. Týká se to například číšníků a dalších profesí, kde figuruje černá složka mzdy,“ říká. Petr Husák
Lidé, kteří pracují na černo, nedostanou v případě nemoci nebo úrazu žádnou nemocenskou. Po dobu trvání své pracovní neschopnosti zůstanou bez jakéhokoliv příjmu a mohou se celkem snadno dostat do dluhové pasti. Nelegální pracovníci nemají v případě ztráty výdělečné činnosti nárok na podporu v nezaměstnanosti. Zároveň musí počítat s tím, že ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna příštího roku výrazně posílí kontrolu nelegálního zaměstnávání.

„Počet kontrolorů má podle údajů ministerstva vzrůst v příštím roce až čtyřnásobně. Kromě toho bude upravena definice nelegální práce tak, aby její prokazování bylo snadnější a jednoznačné. Pozor na chystané změny by si neměli dávat jen pracovníci, ale také samotné firmy, které nelegální práci umožňují. Od nového roku mohou dostat pokutu až do výše 10 milionů korun, což je ve srovnání se současnými podmínkami jednou tolik,“ uzavírá Petr Husák. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.