„Boj proti zvyšování popularity komunistické strany povede přes to, když se na ni bude pohlížet jako na standardní stranu,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog Jan Kubáček. Pro radikály a extrémisty je podle něj to nejlepší, když nemusí nést zodpovědnost a když se nemusí zodpovídat ze svých reálných skutků a chování.
Ukončení vládní izolace KSČM by bylo vhodné
Také historička a analytička Veronika Sušová-Salminen si myslí, že ukončení vládní izolace KSČM by bylo vhodné. „To říkám s ohledem k opakovaným pokusům KSČM zrušit, které ale byly opakovaně odmítnuty, naposledy v roce 2011, jako nepodložené. Jestliže z hlediska ústavy a zákonů jde o stranu, která má všechny atributy legálnosti a jestliže argumenty o minulosti byly odmítnuty jako v zásadě právně a ústavně irelevantní, potom je její izolace popřením principů liberální demokracie, na prvním místě rovnosti,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz.
Psali jsme:
Připomněla, že se přitom KSČM podílí na práci v parlamentu, její hlasy pomohly zvolit prezidenta V. Klause a podílí se na vládě v krajích a na samosprávě. „To všechno svědčí o tom, že se jedná dnes o stranu, která je státotvorná,“ soudí historička.
Zneužít se dá jakákoli ideologie
Nemyslí si, že by současná KSČM představovala nějaké nebezpečí. „V teoretické rovině představuje každá strana, která by získala ústavní většinu a rozešla by se s demokratickými metodami, nebezpečí. Jakákoliv ideologie se dá zneužít,“ dodává. Ale připouští, že KSČM se na rozdíl od jiných komunistických stran v regionu, jako třeba v Polsku, Maďarsku nebo Slovinsku, nereformovala směrem k sociálně-demokratické levici.
_profil_top.jpg)
„Rozdíl spočívá hlavně v otevřené protisystémové identitě KSČM a roli politického konzervativismu členstva a stranické elity hned po roce 1990. Ve srovnání se středoevropským regionem představuje v tomto směru výjimku, a to i s ohledem ke stabilní voličské podpoře, která tu je dlouhodobě i přes to, že se strana tímto směrem nereformovala,“ podotkla Veronika Sušová-Salminen.
Psali jsme:
Komunisté si nezadali, nejsou spojeni se skandály a korupcí
Věříte předsedovi KSČM Filipovi?Anketa
Ale další voliči v ní mohou vidět i protestní stranu, a pak je tu skupina voličů, kteří volí komunisty z nostalgických důvodů a konzervativismu. Vnitřně podle ní nepředstavuje strana monolit, jsou v ní i názory, které lze označit za ortodoxní nebo konzervativní. V tom ale prý není rozhodně sama, například v dnešní Komunistické straně Francie, která je zastoupená v parlamentu asi sedmi procenty, existuje řada neformálních frakcí včetně trockistů, maoistů nebo stalinistů. „Obecně mám dojem, že ortodoxní skupina v KSČM spíše slábne,“ míní analytička.
Češi si musí zvyknout, že v demokracii jsou i antikapitalistická hnutí
Ale je KSČM standardní politickou stranou, pokud jde o její program a chování? Podle historičky Veroniky Sušové – Salminen představuje dnešní komunistická strana v Česku protisystémovou stranu, která si stanoví za cíl změnu společenského systému v socialismus. Ale v dnešních parametrech se strana hlásí k nenásilným a demokratickým metodám.
„Její vize socialismu se slučuje s demokratickými hodnotami a marxismem,“ uvedla, že v podstatě v každé demokratické společnosti existuje politické hnutí, které je antikapitalistické, a tím také protisystémové. „Je to jedna z věcí, na kterou bychom si měli v České republice zvyknout,“ říká s tím, že marxismus je ve světě stále přijímán jako relevantní politicko-filozofický směr a je třeba ho odlišit od sovětské verze marxismu-leninismu, kterou dnes mnoho lidí považuje za „úchylku“, nikoli za normu. A dodává, že ani pojem „protisystémový“ se nutně nerovná extremistický a neznamená ani, že jde o něco, co je automaticky proti lidským právům a demokratickým hodnotám.
Psali jsme:
Komunisté jsou na komunální i sněmovní úrovní pragmatickou stranou
Také politolog Jan Kubáček potvrzuje, že když vidí chování komunistů na komunální, krajské i sněmovní úrovni, jsou velmi pragmatickou politickou stranou. „Nejenže vedou velmi často věcnou, konkrétní a neideologickou politiku, ale velmi často dokáží žít i z mnoha kontrolních prebend. Bylo by zajímavé, kdyby média začala víc politiku KSČM komentovat, analyzovat, pak by to radikální pozlátko, které mnohé přitahuje, rychle odpadlo. A ukázalo by se, že je to opravdu standardní politická strana i s těmi negativy,“ konstatoval. Také politolog souhlasí, že i mnohá hlasování ve sněmovně, kdy ODS nebo sociální demokracii chyběly hlasy, a nešlo o téma, které by bylo spojeno s programem KSČM, komunisté chybějící hlasy dodali.
„Buď tím, že zvedli ruce, nebo že opustili sál a snížili tak hlasovací kvórum pro přijetí zákona,“ objasnil jednání komunistů v parlamentu. „Když se podíváte na spoustu kontrolních výborů, které mají v krajských, obecních nebo magistrátních zastupitelstvech, zjistíte, že je to strana věcná, konkrétní a stejně intenzivně je to strana funkcionářů, bafuňářů, kteří žijí z té placené funkce,“ upozorňuje, že v mnohém se komunisté od ostatních partají neliší.
Po volbách ještě možná promlouvat do vládního dění KSČM nebude
Nastane už po říjnových sněmovních volbách pro české komunisty rozhodující a dlouho očekávaná chvíle, kdy se opět po více než dvaceti letech dostanou k moci na vládní úrovni? Politolog Jan Kubáček si stále ještě není jist, že komunisté budou promlouvat do příštího vládního dění, protože je podle něj možné, že se do sněmovny dostane více drobnějších politických stran.
„Je možné, že vznikne jistá koalice tolerance, je otázka, která strana bude tolerovaná, jestli sociální demokracie nebo nějaký širší směr politických stran,“ zamýšlí se. Bude záležet na tom, jestli se do sněmovny dostanou lidovci, zemanovci nebo zelení, kteří by mohli utvořit se sociálními demokraty vládní koalici. Ale pravdou podle něj je, že „dáno voličsky“ bezesporu stoupne vliv komunistů přinejmenším ve sněmovně, tedy v jednotlivých výborech a v zákonodárné podobě.
„To možná povede k tomu, že se na ně změní pohled. Média se na ně zaměří, začnou porovnávat jejich rétoriku a reálné činy, jejich manifesty, konkrétní chování a konkrétní hlasování. A to může vést k tomu, že se mnozí voliči začnou komunisty vnímat jako stranu standardní a ne mesianistickou, což může vést ke změně náhledu, ke znormalizování vztahů jejich a voličů a ke zklidnění preferenční podpory,“ shrnul politolog.
Psali jsme:
Preference komunistů ve Francii klesly, když se ukázala, že jsou stejně mocichtiví
Zatím je situace podle Kubáčka taková, že v současnosti mnohá média buď komunistickou stranu ostrakizují s těmi pověstnými ďábelskými rohy, nebo ji naopak ignorují, a tím jí v podstatě nahrávají, protože se stále udržuje jako strana mesianistická, ostrakizovaná, přehlížená, a tím spojuje všechny sociálně a politicky přehlížené skupiny.
„Pokud chceme srovnat a normalizovat pohled na komunisty, jak potvrzují zkušenosti ze zahraničí, je třeba detailně sledovat jejich styl práce a poměřovat jejich slova a reálné skutky,“ radí, protože se prý pak ukáže, že komunisté jsou v mnoha směrech pragmatičtí jako jiné strany. „Pak ta mesianistická pavučina tolerance odpadne a stane se něco podobného jako ve Francii, kde preference komunistů klesly, když se ukázalo, že to jsou strany také mocichtivé, klasicky pragmatické a cynické. A voliči jim to posléze sečetli,“ objasňuje politolog.
Na jedné straně bafuňáři, na druhé mladí, nevypočitatelní a nebezpeční radikálové
Ale jak jsou na tom komunisté personálně? Mají dostatek odborníků, které by případně mohli vyslat na ministerstva a další státní úřady? V Poslanecké sněmovně se komunističtí poslanci léta téměř nemění, do poslaneckých lavic po volbách přicházejí stále stejní lidé, kteří v poslaneckých lavicích sedí už deset, patnáct i více let. „Je to takový systém zásluhovosti,“ potvrzuje politolog, že v komunistické straně funguje systém, který si starší pamatují z dob před listopadem 1989. Komunisté mají podle politologa dvojí problém. Na jednu stranu mají zajímavé odborníky v terénu, ale řada poslanců jsou klasičtí bafuňáři, jaké vidíme třeba u mnoha sportovních svazů.
„Mají to vysezené, dostali to za zásluhy a mají to dobře zaplacené. Je to částečně způsobeno tím, že komunistická strana je uzavřena, sází hodně na systém zásluh Na druhé straně nastupují mladí radikálové, extremisté, až takoví tvrdí leninovci, z kterých jde opravdu strach,“ říká politolog o komunistickém mladí, které je prý charakteristické hlavně nevypočitatelností. „U nové radikální generace nevíte, jestli to je jen slovní radikalismus, nebo jestli jsou opravdu připraveni na politiku prosazovanou cestou násilí. Nejen slovního, ale i toho fyzického. A to je velmi nebezpečné,“ je přesvědčen Jan Kubáček.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
