„Proč se v Praze staví hotely a dálnice? U nás se nešlo systémem rozdělit si peníze, aby měl každý naditou peněženku, ale budovali jsme teritorium, kde by měli všichni vysokou životní úroveň," říká k tomu pro ParlamentníListy.cz strůjce slušovického zázraku František Čuba, jehož zde valná většina lidí stále uznává jako geniálního hospodáře a agronoma.
K tématu:
Slušovický šéf Čuba: Komunisté se zase dostanou do vlády
Návrat do minulosti
„Srdce každého pijáka si zcela jistě získá, pravá šest let stará slušovická whiska, prej už Vizovice balej vývoz slivovice, není šance proti značce Made in Slušovice," pěla dvojice písničkářů Miroslav Paleček a Michael Janík ódu na družstvo v rámci televizního pořadu Jedeme dál ze Slušovic, který se roku 1988 natáčel před zdejším Parkhotelem. Vždyť na konci osmdesátých let podnik procházel neskutečně úspěšným údobím. Podle některých zdrojů hospodařil s obratem sedm miliard, měl zisk 700 milionů korun a zaměstnával bezmála 7000 lidí. Podle jiných však daleko méně.
Krátká exkurze do minulosti Slušovic mluví za vše. Roku 1963 se stal předsedou zdejšího JZD František Čuba. Družstvo i tehdejší vesnici vyšvihl, co se zemědělství týče, na mezinárodní úroveň. „Jednou sem přijela parta a spletla si kravín s hotelem. Není divu, když v oknech kravína kvetly muškáty a vypadal jako luxusní ubytování," popisuje ParlamentnímListům.cz tehdejší hospodaření Věra Manďáková, která se v družstvu starala o exkurse. Družstvo se ale rozšířilo i o další obory. Jedním z nejznámějších byla výroba počítačů řady TNS, což znamenalo: „Ten Náš Systém." Druhý typ měl počeštělou klávesnici, kde enter znamenalo vezmi, a poslední typ už měl paměť velikosti 1 MB.
U piva jen o práci
„Když jsem tam přijel, nikdo mě neznal. Tak jsem zašel aj na to pivo. A představte si, plná hospoda lidí a všichni mluvili o práci. Měli druhé, třetí, sedmé a pořád o práci. Říkal jsem si, že to jsou nemocní lidé," popsal naturel družstevníků v České televizi tehdejší vedoucí provozu počítačů Jaroslav Pečiva. Ten přišel dvanáct let před rozpadem družstva.
Slušovice byly za komunistů zvláštní ekonomickou zónou. Vše bylo k dostání, západní zboží se kupovalo v Tuzexu, jezdilo se na Západ, vydělávalo kolem 3500 korun čistého a okolí družstevníkům jen tiše závidělo. Stranické špičky sledovaly rozvoj Slušovic také s nevolí, ale rozbít se jej kvůli plnění plánu neodvážily. To přišlo až se změnou režimu. Ostatně předseda Čuba, proti němuž se obvinění z hospodářských čachrů neprokázala, viní z pádu družstva přímo exprezidenta Václava Havla.
Čtěte také: Zeman vzpomíná: Havel neznalý ekonomiky zničil podnik Slušovice
Ve stylu socialistického realismu
„Slušovice se samozřejmě změnily. Dříve neměly bytovou výstavbu, významné finanční zabezpečení, větší komunikace a tak. Dostihová dráha zůstala ve slušném, tribuny a areál ve špatném stavu. To vše vybudovalo včetně mnoha dalších objektů zemědělské družstvo. Kdybych získal deset miliard korun, dalo by se do roka o oživení družstva hovořit," podotýká pro ParlamentníListy.cz František Čuba. Sedíme v bývalé družstevní centrále, kde má prostornou kancelář. Nicméně zemědělské družstvo vybudovalo ještě honosnější velín, mnohopatrovou budovu u příjezdu do městečka. Ta však dnes zeje prázdnotou a chátrá. „Ke konci se opravdu budovaly věci, které přesahovaly potřeby regionu. Začínalo se to trochu převracet v pýchu," okomentovala to bývalá místostarostka Blanka Lisovská.
Většina lidí středního věku byli družstevníky a na Čubu nenechají dopustit, i když teď už část kritizuje tehdejší pracovní nasazení, které jim nenechalo moc volného času pro soukromý život a koníčky. „On je tady fakt pojem. Většinou ho pomlouvají ti, co si za jeho časů postavili baráky a dostali se k dobrým penězům. Za dobrotu na žebrotu," líčí mladá číšnice z restaurace na rohu slušovického náměstí. „Klan Čubů ovládá městečko dodnes. Nic se od komunismu nezměnilo. Je to mafie," zmíní elektrikář, jenž sem přijel kvůli práci ze severních Čech. Oba inkognito, protože se bojí vesnických tlachů. Okolo náměstí je nespočet staveb ve stylu socialistického realismu, jako připomínek tehdejšího režimu. V údolí stojí i největší dostihový areál na Moravě, kam chodí na běžné dostihy kolem pěti tisíc lidí, na kopci je letiště.
Minimum nepřizpůsobivých
Třítisícové město Slušovice leží na úpatí Hostýnských a Vizovických vrchů. První písemná zmínka je datována rokem 1261, ale v novodobé historii se staly městem až roku 1996. Ještě roku 1991 byly zakládány na ruinách JZD Slušovice nové akciovky. „Družstvo pozvedlo životní úroveň místních, ale kolem roku 1989 se to stalo neudržitelné, protože sem přišlo mnoho lidí za výdělkem a byznysem," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz staronový starosta Petr Hradecký (KDU-ČSL), jenž kdysi pracoval v družstevním závodě na výrobu palet. Slušovice prý mají minimum sociálně nepřizpůsobivých občanů, nezaměstnanost i dnes jen pětiprocentní.
Největším současným zaměstnavatelem v okolí je rakouská firma Greiner Packaging Slušovice, která vyrábí široký sortiment obalů. Největší obrat má naopak maličká a nenápadná společnost Sws, co obchoduje s počítačovými komponenty. Stejnojmenná společnost JZD Slušovice už je spíš jen výsměchem značce budované drahná léta. Nedávno také skončila firma na výrobu jogurtů Yoplait. Pro město to nemá, jak tvrdí starosta, kromě zaměstnanosti přínos skoro žádný.
„V roce 1995 k nám přijela na víkend návštěva a divila se, že venku chodí lidé v montérkách. Doba lidi změnila a už to tak není. Už nejsou v tak silném nasazení, že by překrývali víkendy. Vrátilo se to do normálu a někteří lidé jsou rádi, že už mohou dělat v poklidnějším pracovním tempu," popisuje nálady občanů Hradecký. S rozpočtem kolem padesáti milionů korun se Slušovice staly obyčejným městečkem na Valašsku. Přívlastky jako zázračné moravské městečko, stát ve státě či mysteriózní zemědělské družstvo patří minulosti.
- Další reportáže ParlamentníchListů.cz čtěte ZDE
Čtěte také:
Foto: Hans Štembera
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
