O dvaadvacet let zpátky se vrátil předlistopadový premiér, když se ve druhém dílu svých pamětí, které pod názvem Ještě pár odpovědí vydalo nakladatelství Epocha, pustil do hodnocení nynějšího života u nás. Připomněl slova Václava Havla „Naše země nevzkvétá“ z jeho prvního prezidentského novoročního projevu. „V té době naše země neměla žádné dluhy. Převzali silnou, třeba ne ve všem modernizovanou ekonomiku, převzali státní banku s nemalými rezervami, převzali vynikající zahraničně obchodní pověst Československa,“ zdůrazňuje Štrougal.
Konfrontuje tehdejší situaci s tím, že nyní máme obrovské dluhy, nejsou prostředky na zdravotnictví, na sociální služby, na opravy silnic, o kultuře ani nemluvě. „ČSSR měla kromě ohromného nezadluženého majetku v roce 1989 celkem 85 miliard pohotových finančních rezerv. Teď vláda volá po politice rozpočtové odpovědnosti. Proč ji potřebujeme? Protože za posledních dvacet let narostl dluh republiky na skoro 1,5 bilionu korun. A zvyšuje se,“ netuší expremiér, kde se to zastaví, když zatím jsme schopni platit jen úroky a každý nový státní rozpočet je zase deficitní.
Kdo si nakradl miliony, vyšší DPH lehce zaplatí
Upozorňuje, že dosud neexistuje představa o likvidaci státního dluhu nebo alespoň nebyla vyslovena. Stát se tváří, že dluhy musíme zaplatit všichni. „A ten samý stát brání už léta přijetí zákona o prokázání původu majetku. Samozřejmě, když jste si nakradl na státních nebo veřejných zakázkách sto milionů, lehce zaplatíte vyšší DPH za pečivo nebo léky. Když jste si nakradl miliony, vaše budoucí penze vás nemusí zajímat. Tak, pro pár tisíc lidí, naše země opravdu vzkvétá,“ znovu se Štrougal vrací k Havlovým tehdy líbivým slovům.
Psali jsme:
Štrougal připomíná, že vládě v prvním pololetí minulého roku věřilo jen 20 procent obyvatelstva, což někteří vládní představitelé včetně premiéra zdůvodňují složitou hospodářskou situací, rozpočtovou nerovnováhou, a tedy i nepopulárními zásahy do životní úrovně zaměstnanců i důchodců. „To víme, a kdo to zavinil, také. Ale právě viníci, polistopadová vládnoucí garnitura zase nabízí jen škrty, zdražování a omezování dávek. To je nejsprávnější strategie?“ podivuje se expremiér.
Vláda je povinna zaujmout stanovisko k návrhům Miloše Zemana
Domnívá se, že povinností vlády je zaujmout stanovisko k návrhům, které předložil pod názvem „Co navrhuji pro budoucnost České republiky?“ bývalý předseda vlády Miloš Zeman. „Tím spíše, že Zeman navrhuje progresívní zdanění, zákon o prokázání původu majetku, zabavení nelegálních příjmů a majetků, odstranění daňových výjimek, které vznikly na nátlak různých lobbistů, ponechání snížené sazby u potravin a léků a další kroky,“ chválí Štrougal návrhy čestného předsedy SPOZ.
Ve druhém dílu svých pamětí, které pod názvem Ještě pár odpovědí vydalo nakladatelství Epocha, Štrougal tvrdí, že česká politika jen rozpačitě a bezmocně sleduje globalizační procesy, narůstající moc a bezohlednost nadnárodních korporací a celosvětové manévry s penězi, surovinami a hotovými výrobky. „U nás vidím naprostou rezignaci na nějakou hospodářskou, sociální, zahraniční politiku. Vše je jakoby předurčeno jinými. Neusilujeme o výhodnější místo v tomto světě, neumíme se s nikým spojovat, nediskutujeme o budoucnosti,“ podotýká předlistopadový premiér.
Levice buďto nechce pracovat, nebo jí jde jen o vládní křesla
Doslova šokující je pro něj takový přístup u české levice. „Buďto nechtějí pracovat, nechtějí hledat chytré lidi a nové myšlenky, nebo jim jde jen o vládní křesla a místa ve správních radách. Svět přece neskončil, dějiny se nezastavily, lidé potřebují nějaké návrhy pro svou budoucnost. Současný kapitalismus má obrovské problémy,“ připomíná Štrougal, jakou příležitost nynější stav levici nabízí.
„Jestliže přijmeme tezi, že to jinak nejde, jestliže budeme jen krčit rameny a lehounce korigovat momentální stav, ocitneme se v roli právě toho Gorbačova, který nakonec prohrál. Proč by právě u nás nemohl vzniknout zajímavý soubor nápadů a konstruktivních řešení globálních problémů? Je snad málo informací, málo údajů?“ ptá se bývalý premiér s povzdechem, že to bychom museli mít jinou politiku a její jiný smysl.
Nezasloužíme si prohrané arbitráže s kdejakým chytrákem z Karibiku
Domnívá se, že lidé chtějí jen docela obyčejné věci. Dobrou práci, dostupné kvalitní vzdělání, slušné živobytí, zabezpečení v nemoci a ve stáří. Spravedlnost, bezpečnost, mír. „Nenechat se obírat domácími a tím spíše zahraničními vydřiduchy. Hodnocení a oceňování lidí podle výsledků jejich práce, ne podle ´výsledků´ různých podvodů, korupce a nejrůznějších způsobů okrádání, které ze současného kapitalistického systému vyplývají,“ vyjmenovává Štrougal a dodává, že naopak bychom neměli chtít nezaměstnanost, bezdomovce a žebráky.
Podle něj se změnou politiky a s novou strategií musejí přijít chytří lidé. Věří, že by se v této zemi našlo pár desítek vzdělaných, pokud možno mladých a světaznalých odborníků, kteří by se o to mohli pokusit. „Česká republika si nezaslouží být montovnou, tak trochu ušmudlanou zemí, kde se krade ve velkém i malém, kde si investoři dovolí zaplácnout příšernou stavbou ornou půdu i historické náměstí. Česká republika si nezaslouží nekonečné prohrané arbitráže s kdejakým chytrákem z Karibských ostrovů,“ je si Štrougal jist.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
