Státní rozpočet potřebuje nové a nové příjmy a jedním z nich by se mohla stát spotřební daň u vína. Až dosud je přitom nulová na rozdíl od piva a dalších alkoholických nápojů. Ministr financí Miroslav Kalousek by rád do nových daňových zákonů prosadil její zavedení, a to kolem deseti korun za litr. Vztahovala by se jak na nápoje vyráběné v Česku, tak i na dovážená vína.

„V okamžiku, kdy je poměrně vysokou spotřební daní zdaněno pivo, není v rámci rovných podmínek ospravedlnitelné, aby tiché víno nebylo zatíženo spotřební daní,“ uvedl Miroslav Kalousek pro Lidové noviny. Až dosud byl prodej vína zatížen jen daní z přidané hodnoty. Její spodní sazba má od příštího roku stoupnout podle plánů vlády ze 14 na 17,5 procenta.

Rekultivace krajiny nepomůže, chlast je chlast

Majitelé vinařství v minulosti argumentovali pro ponechání výjimky jejich podílem na celkové rekultivaci krajiny. „Jsou to úctyhodné argumenty těch, kteří bojují za své zájmy. Pěstují-li se chmelnice, je to také rekultivace krajiny. Ve finále je to zkrátka chlast, který si zaslouží být zatížen spotřební daní, ať už je to pivo, nebo víno,“ prohlásil Kalousek pro LN.

V Česku se podle předsedy Svazu vinařů ČR Jiřího Sedla vypije přibližně 200 milionů litrů ročně, takže při desetikorunové spotřební dani na jednom litru by stát vybral po jejím zavedení asi dvě miliardy korun. Domácí poptávku pokryjí čeští producenti zhruba z jedné třetiny, větší část připadá na dovážená vína zejména z Francie, Itálie a Španělska. Spotřební dani nepodléhá víno v patnácti ze 27 členských států Evropské unie.

Jde o narovnání podmínek u alkoholických nápojů

Spotřební daň na víno byla v Česku zrušena v roce 1997, kdy činila 2,50 koruny na jeden litr nápoje. „Státu se její výběr nevyplatil. Správa výběru daně byla totiž dražší než celkový výtěžek daně,“ připomněl generální ředitel vinařství Templářské sklepy Čejkovice Pavel Pastorek. Takový scénář ale nyní nehrozí, a to ani kdyby navrhovaná daň deset korun za litr byla nakonec nižší.

„Jestli to skončí na sedmi či osmi korunách, není podstatné. Tady jde o narovnání podmínek,“ podotkl ministr financí. Například půllítr dvanáctky zdražuje spotřební daň ve výsledné ceně piva o dvě koruny. Proto se pivovarníci svého času pokusili navrhnout přejmenování piva na chmelové víno, čímž by se vyhnulo spotřební dani. Zatížení vína spotřební daní však může posílit nelegální obchod, a tím i šedou ekonomiku.

Zatím hledali finty jen výrobci šumivých vín

Už nyní dochází k obcházení legislativy v segmentu šumivých vín, která podléhají spotřební dani ve výši 23,40 korun na litr. To platí od tlaku tří megapascalů, takže výrobci takové opatření poměrně lehce obcházejí. „Lahve nasytí do nižšího tlaku, například na dva megapascaly. Zákazník, který hledá co nejlevnější produkty, často upřednostní levnější ´syčák´ před kvalitním šumivým vínem. Tratí na tom pak jak vinaři, tak stát,“ vysvětlil Pastorek pro LN.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.