Podle deníku Insider se na Panenských či Cookových ostrovech může skrývat klíč k řadě podezřelých korupčních kauz, včetně jedné z nejzávažnějších – vysávání peněz z pražského dopravního podniku. Ale přes Panenské ostrovy běžela i část transakcí spojených s privatizací Mostecké uhelné společnosti a plzeňské Škodovky, které léta zaměstnávají švýcarskou justici a od loňska znovu i české policisty, i desítky méně známých transakcí. Například kolem zisku z vymáhání pokut od černých pasažérů plzeňského dopravního podniku, nebo kolem zkrachovalého TechnoParku Pardubice.
Daňové ráje lákají i velké holdingové skupiny
Ale i velké holdingové skupiny mají mateřské společnosti registrované v některém z evropských daňových rájů, uvádí deník Insider. Například PPF má matku v Holandsku, KKCG na Kypru, Penta vloni přesunula svůj investiční holding z Kypru na ostrov Jersey. Ale mezi byznysmeny jsou i „vlastenci“ jako majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš, který odmítá přestěhovat matku holdingu do zahraničí.
V databází se zatím žádný Čech neobjevil
Mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová ParlamentnímListům.cz potvrdila, že databáze OFFshore Leaks přitahuje pozornost daňového úřadu. „Finanční správa se o projekt zajímá a podniká potřebné kroky k případnému využití dostupných dat. Prozatím se však podle našich informací ve zveřejněných údajích v rámci Projektu Offshore Leaks neobjevil žádný Čech.,“ uvedla. Silný zájem má i Finančně analytický útvar ministerstva financí, který kontroluje podezřelé finanční operace a zabývá se bojem proti praní špinavých peněz.
Nejisté podnikatelské prostředí i snaha vyhnout se daním žene firmy do daňových rájů
Proč podnikatelé míří do vzdálených, většinou exotických zemí? Z Česka je vyhání stále se měnící daně, nejasná legislativa, šikanózní insolvenční návrhy nebo nesmyslné exekuce odporující zákonu, které doprovázejí podnikání v Česku: Ale často i snaha vyprat špinavé peníze a vyhnout se daním. Počet českých společností, které mají vlastníka se sídlem v daňovém ráji, ke konci roku 2012 přesáhl 12 500 a meziročně se zvýšil o 3,8 procent. Největší zájem byl o Kypr, USA a Seychely, Bermudské ostrovy a Belize. Z daňového ráje jsou tak kontrolována zhruba tři procenta z 366 500 firem registrovaných v Česku.
Poprvé po sedmi letech odchod firem z Česka mírně klesl
Ale za první tři měsíce letošního roku počet firem, které se přesunuly do daňových rájů, poprvé po sedmi letech klesl. Příčinou jsou podle analytičky České kapitálové informační agentury Petry Štěpánové zřejmě i zveřejnění seznamu milionářů s majetkem v daňových rájích. Klasické daňové ráje - takzvaná offshore centra - jsou většinou v malých, mnohdy ostrovních státech. Neplatí se tam žádné daně (případně jen mírné poplatky), nejsou nutné ani další formality povinné ve vyspělých zemích. Samozřejmostí je také anonymita majitelů společností.
Do daňových rájů láká i anonymita
Anonymita offshore daňových rájů je dána tím, že informace o vlastníkovi nelze, na rozdíl od České republiky, dohledat v obchodním rejstříku přístupném na internetu. Ani pátrání po vlastníkovi přímo v dané zemi nebývá úspěšné. Offshore destinace požadují do obchodního rejstříku absolutní minimum informací. V řadě případů lze zjistit pouze název společnosti a adresu, na které sídlí. Offshore destinace nemají s Českou republikou uzavřené smlouvy zabraňující dvojímu zdanění, odvod daní tak může probíhat i podle českých zákonů.
Hříšníkům hrozí dodanění i po deseti letech
Co udělají Finanční úřady, když získají informace z databáze Offshore Leaks? „Naložíme s nimi stejně jako s jinými informacemi, které získáme. Použijeme je v daňových řízeních, pokud budou pro nás využitelné a pokud budou data věrohodná,“ vysvětlila mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová. A když daňoví úředníci zjistí, že nějaký daňový subjekt daň nezaplatil, nebo dokonce nepodal daňové přiznání, či v něm „jen“ neuvedl nějaké příjmy, pak s ním Finanční úřad zahájí daňové řízení. „Pokud to bude možné,“ říká mluvčí, protože i na tyto prohřešky platí promlčecí lhůty. „Maximumální lhůta u dodatečného vyměření daně je podle daňového řádu deset let, ale existují i judikáty, které tuto lhůtu prolamují,“ uvedla.
Funguje mezinárodní výměna informací
I když zatím české úřady z databáze Offshore Leaks žádné údaje o českých firmách nemají, řeší podobné případy díky mezinárodní výměně informací. „Je velice účinným nástrojem mezinárodní daňové spolupráce, která umožňuje správné stanovení výše daňové povinnosti jednotlivých daňových subjektů,“ konstatovala mluvčí Homolová. Ročně si Česká republika se zahraničím vymění zhruba 1 200 písemností. „Jde o informace zasílané buď z našeho podnětu nebo z podnětu druhé strany, ale mimo to si jednotlivé státy vyměňují ještě informace v rámci automatické výměny, která probíhá jednou ročně. Jde o další tisíce informací,“ dodala.
Prostor pro firmy se pomalu, ale jistě zužuje
Ale prostor pro firmy, které chtějí uniknout daním nebo vyprat špinavé peníze, se pomalu, ale jistě zužuje. Na počátku letošního roku vstoupily v účinnost dohody o výměně informací v daňových rájích uzavřené mezi Českou republikou a Jersey, Bermudami, Ostrovem Man, Guernsey, San Marinem a Britskými Panenskými ostrovy. „Tyto dohody umožňují výměnu informací nezbytných pro účely správného stanovení daně poplatníků smluvních stran, případně pro účely trestního řízení ve vztahu k daňovým deliktům.
Na jejich podkladě mj. lze od smluvních států získat potřebné informace bez ohledu na to, zda tyto informace jsou v držení bank či jiných finančních institucí,“ uvádí mluvčí Generálního finančního ředitelství. A podobné dohody se připravují s Kajmanskými ostrovy, Andorou, Bahamami, ostrovem Saint Maarten, Arubou, Belize a Cookovými ostrovy. Ale to neznamená, že je vyhráno. Úředníci ministerstva financí přiznávají, že v praxi bývá těžké i přes tyto dohody k potřebných informacím dostat. A nejde vždy jen o exotické destinace. Mezi státy, kde se stále striktně dodržuje bankovní tajemství, patří třeba Rakousko. I země britské koruny jsou prý proslulé neochotou k poskytování informací.
Evropské regulační úřady pasou po hříšnících
Od letošního roku se také v rámci Evropské unie uplatňují postupy mezinárodní daňové spolupráce, která obsahuje daleko širší možnosti vzájemné spolupráce daňových správ členských států. Tato směrnice byla přijata právě za účelem zabraňování mezinárodním daňovým únikům. K novým postupům například patří povinné zavedení pravidelné (automatické) výměny informací. „Evropské úřady tlačí na to, aby i země, nazývané daňovými ráji, musely poskytovat informace o svých klientech. Podařilo se jim to v případě Lucemburska, tlačí na Rakousko, a myslím, že budou sílit tlaky i na země mimo kontinentální Evropu, protože firem, které mohou uplatňovat daňové úniky nebo prát špinavé peníze, může být mnoho,“ potvrdil i ekonom Jiří Cihlář. A evropské úřady se snaží podobné informace získat a vyvodit z nich důsledky. Ekonom připomněl nedávný příklad, když ze švýcarské banky unikly informace o jejich klientech. „V tu chvíli je začaly stíhat evropské regulační úřady, například v Německu,“ uvedl Cihlář.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
