Společně s Milošem Gregorem vystoupila v show Michalův Mashup také herečka Jitka Schneiderová. Pořad se natáčel ve vinném sklípku ve Znojmě a Schneiderová hned v úvodu Gregora ocenila jako skvělého a vzdělaného politologa, kterého dlouhodobě sleduje.

Coby politolog Miloš Gregor dostal od moderátora Michaela Rozsypala odlehčenou otázku, a sice zda lze politické preference člověka odhadnout podle toho, co pije. Do debaty se ined zapojila také Jitka Schneiderová, která připomněla bývalého prezidenta Miloše Zemana s tím, že u něj by se to dalo určit poměrně snadno.

Gregor však namítl, že Zeman pil prakticky všechno. „Tam je to těžké. Vyber si z toho, co je zrovna to dominantní,“ rýpl si na adresu někdejší hlavy státu, čemuž se Schneiderová zasmála.

Následně Miloše Gregor poznamenal, že politické preference by spíše odhadoval podle toho, do jakých podniků člověk chodí, než podle toho, co konkrétně pije. Moderátor pak v nadsázce otevřel téma nulového zdanění tichého vína a poznamenal, že na jižní Moravě se pro takový postoj jistě najde dost zastání. Gregor se ale do širší debaty pouštět nechtěl a stručně uvedl: „Já jsem velký odpůrce nulové daně.“

Téma se poté přesunulo k dezinformacím. Moderátor se Gregora s nadsázkou zeptal, jak by vznikla lež o znojemských okurkách, kterou by část společnosti postupně začala přijímat jako pravdu.

Gregor tedy pokračoval v příkladu se znojemskými okurkami a vysvětlil, že dezinformace se nejsnáze uchytí mezi lidmi, kteří o daném tématu mnoho nevědí. „Kdybych chtěl šířit nějaký bizarní nesmysl o znojemských okurkách, asi bych s tím nezačal ve Znojmě,“ uvedl s tím, že místní by lež rychle odhalili.

Právě povědomost ne příliš zainteresovaných lidí podle něj hraje při šíření nepravdivých tvrzení důležitou roli. „Ve chvíli, kdy nám něco přijde povědomé, máme tendenci těm informacím více věřit,“ vysvětlil. Smyšlenku by proto nejprve rozšířil jinde a teprve poté ji do Znojma „importoval“ jako údajně všeobecně známou pravdu.

„Nejčastěji je úspěšná nějaká dezinformace nebo manipulace, která má pravdivé nebo alespoň částečně pravdivé jádro, případně může působit zdánlivě pravdivě,“ dodal expert na dezinformace v obecnější rovině.

Následně se vyjádřil také k možné souvislosti mezi bulvárem a odolností společnosti vůči dezinformacím. Podle něj však ostrý bulvár lidi spíše otupuje, než aby je učil větší obezřetnosti. „V politice je občas potřeba vážit slova, takže nemůžu říkat o někom, že je tupý, i když bych byl kolikrát velice rád,“ poznamenal Gregor. Když se ho moderátor zeptal, koho konkrétně má na mysli, odpověděl se smíchem, že na takový výčet nemají dost času.

Vážnější dopady podle něj ale podobné útoky mají na rodiny a nejbližší okolí veřejně činných lidí. „Když něco komentuji na sociálních sítích, lidé nevybíravě neurážejí jen mě. S tím se dá žít, člověk si rychle zvykne i na nějaké výhrůžky, ale mají tendenci zatahovat do toho a ubližovat i rodině,“ uvedl. Právě to je podle něj mnohem složitější, protože jeho blízcí si jeho veřejnou kariéru nevybrali, přesto na ně její důsledky někdy dopadají.

Téma pak Gregor znovu odlehčil příkladem ze svého soukromí. Uvedl, že kolegyně jeho manželky se jí pravidelně ptají na politiku jen proto, že žije s politologem. „Ona chudák k tomu přišla jako slepý k houslím. Politika ji nezajímá, nechce se o ní bavit, ale všichni mají pocit, že když žije s politologem, tak to musí vědět. Takže se z donucení stala amatérskou politoložkou,“ poznamenal.

Řeč přišla i na otázky, které politologové slýchají nejčastěji. Gregor uvedl, že mu vadí obecné dotazy typu „Co mi řekneš k té politice?“. Když se ho proto moderátor zeptal, co říká na Filipa Turka, Gregor chvíli mlčel a pak poznamenal: „Myslím, že to je asi všechno, co by se k němu dalo říct.“

Za další nepříjemnou otázku označil dotaz, koho sám volí. „Když je to lehce konfrontační rozhodnutí, někomu se na to nechce odpovídat,“ uvedl. Lidé se ho před volbami často ptají také na to, koho mají volit. Kamarádům podle svých slov klidně poradí. Schneiderová doplnila, že se o politice rovněž s přáteli ráda radí a někdy jí pomáhá vyslechnout si i odlišné či oponentní názory.

Miloš Gregor se věnoval také tomu, jak na voliče působí známá jména na kandidátních listinách. „Rozhodně fungují,“ uvedl. Moderátor připomněl bývalého poslance Miloše Babiše, kterého si lidé mohli zaměnit za Andreje Babiše, a který ve volbách v roce 2013 kandidoval až ze třináctého místa středočeské kandidátky ANO. Díky 8 628 preferenčním hlasům však poskočil na její první místo a získal poslanecký mandát. Gregor v jeho případě žertoval, že se „potkal Miloš Zeman s Andrejem Babišem a vzniklo z toho toto jméno“.

Ještě výraznější příklad podle Gregora přinesly volby do Evropského parlamentu v roce 2019. Recesistické uskupení ANO, vytrollíme europarlament tehdy získalo tolik hlasů, že dosáhlo na státní příspěvek. „Někteří lidé si mysleli, že volí ANO Andreje Babiše, a tak volili recesistickou kandidátku ANO, vytrollíme europarlament, což je krásné,“ poznamenal.

Během rozhovoru politolog rovněž zdůraznil rozdíl mezi názorem a fakty. „Žijeme ve svobodné zemi. Máš právo myslet si, co chceš, a mít jakýkoliv názor na cokoliv. Fakt je ale prostě jen jeden. Pravda a realita je jedna,“ uvedl.

Při rozhovorech s politiky je podle jeho slov někdy nutné doslova „hrát blbečka“ a předstírat. Zároveň by si přál, aby se voliči rozhodovali podle realistických programů a vizí, které politici následně skutečně naplní „bez vykecávání, okecávání, výmluv a osobních útoků“.

Podle Gregora však politická debata postupně degraduje. „A degraduje z velké části také proto, což říkám dlouhodobě a nebývám za to příliš oblíbený, že my jako voliči to dovolujeme,“ uzavřel.

Psali jsme:

Babiš v Ankaře: Všichni mluví o válce, nikdo o míru

Lži Václava Moravce. NATO ztrácí smysl, napsal náměstek ministra

Co Macinka vymetá a Babiš na to nadává, kvete na resortu školství

Lidé čerpají informace potvrzující jejich vidění světa a můžou to být klidně fake news, říká politolog Gregor