Téměř čtvrtina lidí stále nechápe, kam míří peníze vybrané na regulačních poplatcích ve zdravotnictví, které byly zavedené v roce 2008. Vyplývá to z různých průzkumů.
„Peníze vybrané na poplatcích považuje za příjem státního rozpočtu 15 procent dotázaných, podle osmi procent respondentů jsou jeho příjemcem zdravotní pojišťovny. Necelá desetina lidí vůbec netuší, komu takto vybrané finanční prostředky náleží," uvedla například před časem agentura STEM/MARK.
Názor, že z takto vybraných peněz neprofituje stát, zastává pak podle agentury poměrně mnoho obyvatel. A komunistka Soňa Marková k tomu souhlasně kývá. Kvůli nepřehlednosti poplatků chce něco dělat i Svaz pacientů.
“My budeme o zrušení těchto poplatků jednat příští týden s ČSSD jakožto možným vítězem voleb,“ řekl prezident Svazu pacientů Luboš Olejár ParlamentnímListům.cz. Podle Olejára nelze totiž vylepšovat "blbý systém" kdysi nastavený vládou ODS.
On to ten zákon neuvádí
Marková pak poukazuje na to, že zákon o zdravotním pojištění nestanovuje, na co přesně mohou vybrané poplatky lékaři a zdravotnická zařízení použít.
„I když věřím, že si nemocnice - zvlášť ty velké - vedou nejen přesnou evidenci finančních prostředků, ale i toho, co užitečného pro pacienty za ně bylo pořízeno. Není ale zcela vyloučeno, že za ně byly uhrazeny i stoupající náklady na vodu, elektřinu, platy sester, platy uklízeček, nový televizor, či počítač a podobně. Jejich používání je netransparentní,“ napsala Marková pro komunistický deník Haló noviny.
„Jsem přesvědčená, že regulační poplatky ztratily svůj původní účel. Místo toho, aby za ně bylo pořizováno něco užitečného pro pacienty,“ uvedla dále komunistka s tím, že vzniká podle ní dokonce poptávka lékařů nebo celého systému, aby pacienti platili tyto platby co nejvyšší.
Luboš Olejár na tato slova jen souhlasně přikyvuje. „Pravdou je, že poplatky končí na příjmu zdravotnického zařízení nebo na „iču“ lékaře a není specifikace zákonem daná, na co mohou být použity,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Olejár.
Chtěli za to nové sedačky, ale jezdí za to na dovolenou
„Ty poplatky jsou příjmem nemocnice a ona za to může zaplatit cokoliv, tedy i cenu vody, nebo to může jít na zvýšené DPH Kakouskovi. To ale není vše. Ono to může jít i na stavění chalup, baráků, nebo na nákup počítačů. Pokud jde o větší nemocnice, tak ty z toho mohou spravovat i místní silnici nebo komunikaci k nemocnici, či přidat lékařům na platech,“ uvedl dále Olejár.
Podle něj celé slavné regulační poplatky skutečně nejsou specifikovány zákonem, takže to, co nejde přes zdravotní pojišťovny – a tam je to určeno na vyúčtování výkonů - tak to může pak skončit leckde, i když lékaři kdysi říkali, že za poplatky dají pacientům do čekáren třeba lepší sedačky, či televize kvůli dlouhému čekání.
„Ovšem to se leckde neděje. Ty poplatky končí jinde, tedy i na proplacení zájmů lékařů. Je tam sice koeficient na amortizaci zařízení, tedy budov, ale nakonec to může skutečně skončit leckde. Takový stomatolog si z toho třeba může zaplatit dovolenou na Kajmanských ostrovech,“ překvapil Olejár a vysvětlil, že celá věc se před lety za ministra Tomáše Julínka „upekla“ jen proto, aby stát nemusel platit více za státní pojištěnce v rámci tehdejších jednání poskytovatelů s pojišťovnami.
Olejár: Správné to není! A daní to vůbec?
„Takto nastavené to ale správné rozhodně není, neboť lékař má mít příjem zdaněný. Proto předpokládám, že tyto příjmy zdravotnická zařízení zdaňují. Tak mne napadá, že by se na to mohly podívat finanční úřady,“ uvedl dále Olejár.
Svaz pacientů ale podle něj v tomto rozhodně nezahálí. „Proti tomu nemá cenu nyní vystupovat a vylepšovat nějak blbý systém postihující nemocné a seniory. My jsme ale již vyzvali dopisem předpokládaného budoucího vítěze voleb, tedy ČSSD, a příští týden v úterý máme se zástupci sociální demokracie jednání právě na téma zrušení zdravotnických poplatků,“ uzavřel Olejár.
ParlamentníListy.cz zjistily, že kvůli poplatkům v roce 2008 Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodický pokyn, jak se vybírání poplatků má hlídat. Především proto, že kolik kdo zaplatil na poplatcích a doplatcích, se započitává do limitu. Hlídat to ale mají přitom zdravotní pojišťovny.
"Pokud výše poplatků, které musí pojištěnec za daný rok uhradit, přesáhne takzvaný ochranný limit pět tisíc Kč (u dětí do 18 let a osob starších 65 let 2 500 Kč), jeho pojišťovna mu částku navíc vrátí, a to do 60 dnů od uplynutí čtvrtletí, ve kterém k překročení limitu došlo," uvádí pokyn resortu.
„Poplatky jsou příjmem zdravotnického zařízení nebo zařízení lékárenské péče. Zdravotnické zařízení je povinno použít vybrané poplatky na úhradu nákladů spojených s provozem zdravotnického zařízení a jeho modernizací. Při zjištění opakovaného a soustavného porušování této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto zdravotnickému zařízení uložit pokutu až do výše 50 tisíc korun,“ dodává dále metodický pokyn.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
