Myslí, že pro některé členy ANO bude překvapením, že věci v politice nejde změnit okamžitě. „Jsem zvědavá, jak pod tíhou tohoto poznání hnutí ANO obstojí a do jaké míry zůstane jednotné,“ řekla expředsedkyně strany LIDEM a bývalá vicepremiérka v Nečasově vládě Karolína Peake v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Vy jste veřejně vyjádřila obavu z propojení byznysu, politiky a médií v případě šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. V čem vidíte největší riziko?
Není to věc, kterou musíme nutně personifikovat na pana Babiše, i když je to shodou okolností zrovna on, kdo si mohl dovolit koupit mediální dům Mafra, a momentálně jsem se dočetla, že vyjednává i o koupi nejposlouchanějšího rádia Impuls. Ale propojení politiky a médií je obecnější otázka. Vždycky se přece říkalo, že média mají být hlídacím psem demokracie, tedy těmi, kdo sledují politiky. Ale když bude vlastnictví médií soustředěné v jedněch rukách, obávám se, že to bude spíš zbraň v rukách jednoho politika, ať už proti jiným politikům, nebo jako velmi účinný prostředek na manipulaci s veřejným míněním.
Fotogalerie: - Vila Peake
Myslíte si, že to skutečně hrozí, když se Andrej Babiš na veřejnosti dušuje, že nebude do svých médií nijak osobně zasahovat?
Nejenže to hrozí, nepochybně už to nastává. I když se Mladá fronta i Lidové noviny tváří, že je to úplně v pořádku, že je Andrej Babiš nijak neovlivňuje. Ale Andrej Babiš je rozumný podnikatel, určitě nekupuje média jen proto, že je chce mít ve svém portfoliu, ale protože si velmi dobře spočítal, že pro politika je velmi důležité tvořit veřejné mínění i jinak než politickými činy. Nejde jen o to, že by média používal proti jiným politickým stranám, ale také o to, že se v nich neobjeví něco negativního na pana majitele. To bych se divila, kdyby se o chlebodárci psalo špatně. Ovšem nechci pana Babiše dopředu kritizovat, s velkým napětím očekávám, jak splní všechno, o čem tvrdí, že je tak jednoduché změnit, když člověk přijde ze soukromého sektoru do politiky. Ale vidím v jeho chování i jeho minulosti rizika, která ve mně vyvolávají napětí a obavy.
Psali jsme:
Hodně se mluví o určité podobnosti hnutí ANO s Věcmi veřejnými, za které jste po minulých volbách vstoupila do Poslanecké sněmovny. Jednak jde o politická hnutí, která nemají žádnou stranickou strukturu, navíc obě strany měly ve svém čele podnikatele, i když velmi rozdílného formátu. Vidíte i vy sama nějaké shodné rysy?
Vidím to tam velmi intenzivně. Právě proto, že jsem členkou Věcí veřejných byla a zažila jsem s Věcmi veřejnými jak vstup do politiky, tak počátky v politice, kdy se strana i její jednotliví členové, do té doby neseznámení s politikou a procesy v politice, se vším teprve seznamovali. A teď nemluvím jen o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ale o tom, že politika je zásadně něco jiného než podnikatelské prostředí nebo běžné zaměstnání. Má trochu jiná pravidla, a taková představa: My teď do toho vlítneme, nechápeme, jak to doteď mohli dělat tak blbě, vždyť je to přece tak jasné, je poněkud naivní.
Fotogalerie: - Sbohem, Peake
Myslím, že to bude pro některé členy ANO trochu překvapení, a jsem zvědavá, jak toto hnutí obstojí a do jaké míry zůstane jednotné pod tíhou toho poznání, že to v politice nefunguje tím způsobem, že všechno změníte a druhý den to okamžitě bude jinak. Ale ono je to v demokracii i správně, že i to, co považujete za dobrý nápad, nelze v politice hned druhý den realizovat. Prostě proto, že někdo může považovat za dobrý nápad něco, co je úplně hloupé, takže je dobře, že existují různé překážky a protiváhy, aby se jednotlivé věci musely skutečně prodiskutovat, musely projít celým demokratickým procesem.
Jste, po zkušenosti, kterou jste si v uplynulém volebním období prošla, stále zastáncem takových hnutí jako Věci veřejné, ANO a Úsvit, nebo si myslíte, že politika by měla být spíš záležitostí politických stran, s jejich stranickou strukturou, demokratickým výběrem kandidátů, jasným programem?
I po té zkušenosti s Věcmi veřejnými jsem rozhodně příznivcem klasických politických stran, kde i uvnitř těch subjektů musí probíhat demokratický proces. Nicméně si také uvědomuji, že jsou to právě ty tzv. klasické strany jako ODS nebo ČSSD, které svým chováním vůči voličům a České republice způsobily vznik těchto hnutí a nově vytvářených politických stran, které jsou rychlokvaškami, ale veřejnost do nich vkládá naději, že něco změní. Kdyby klasické politické strany tuto poptávku svým chováním nevytvořily, tak by tady nevznikly Věci veřejné, ANO nebo Úsvit přímé demokracie.
Co jste říkala tomu, že se na kandidátkách Úsvitu Tomia Okamury objevili někteří bývalí poslanci Věcí veřejných včetně Víta Bárty? Někteří se dostali i do sněmovny.
Připadalo mi to jako dodatečná ilustrace současné politické situace, kdy téměř vyhrálo hnutí ANO, byť zcela nově vytvořené podnikatelem Andrejem Babišem, a k tomu uspěl Tomio Okamura se svým populistickými a naprosto nerealistickými sliby. A k němu se připojilo pár bývalých členů Věcí veřejných.
Psali jsme:
Myslíte si, že když hnutí ANO bude zřejmě muset také vstoupit do nějaké vládní koalice, ať už v jakémkoli formátu, může se zopakovat podobná situace jako u Věcí veřejných, které se záhy rozpadly?
Věci veřejné udělaly každému dalšímu podobnému uskupení dvojí službu. Zaprvé tu, že je tu určité podobné očekávání, že v případě ANO jde o nezralé hnutí, které se také rozpadne, ale na druhou stranu si myslím, že Andrej Babiš i celá řada jeho kolegů jsou lidé zkušení, kteří si toto memento Věcí veřejných velmi dobře uvědomují a také dobře vědí, že tady toto riziko je a budou se snažit toho co nejdéle vyvarovat.
Takže si myslíte, že hnutí ANO skutečně hrozí podobný scénář jako u Věcí veřejných?
Ty symptomy tam nepochybně jsou, není to klasická politická strana, v níž by docházelo k nějakým vnitřním demokratickým procesům při sestavování kandidátek.
Myslíte si, že se riziko zvyšuje s počtem poslanců, kteří se za hnutí dostali do Parlamentu, protože co poslanec, to možná jiný názor? A hnutí ANO má dvakrát víc zákonodárců, než měly Věci veřejné.
Určitě ano. Já předpokládám i z reakcí Andreje Babiše po volbách, že nečekal, že se tolik lidí z jeho hnutí dostane do Poslanecké sněmovny, takže je možné, že se tam dostali poslanci, o nichž mnoho neví a netuší, co od nich přesně může očekávat. Samozřejmě, že celé hnutí a poslanecký klub budou postaveni před celou řadu situací, různých hlasování, různých tlaků zvenku, a je otázka, jestli z toho vyjdou jednotní, nebo ne.
Čeho by se hnutí ANO mělo podle vás vyvarovat, aby nedopadlo jako Věci veřejné?
Já si myslím, že už je teď na nějaké rady pozdě. Hnutí se vytvořilo, má nějakého lídra s nějakou vizí. Podobnost s Věcmi veřejnými vidím velmi silnou. Bude záležet na tom, jestli lídr bude tak silný, že své lidi ukočíruje, nebo jestli se mu to nepodaří. Radu by bylo možné dávat jen na začátku, při tvorbě politické strany. Jsem přesvědčena, že dlouhodobou šanci mají spíš klasické strany. A doufám, že to tak bude, protože právě ty klasické politické strany mají být nástrojem demokratického právního řádu a parlamentní demokracie, a ne nějaká ad hoc uskupení.
Psali jsme:
Za Věcmi veřejnými se táhly podivné praktiky bezpečnostní agentury ABL Víta Bárty, za hnutím ANO údajná spolupráce s StB jejího šéfa Andreje Babiše. Myslíte si, že to může významným způsobem poškodit celé hnutí ANO, pokud se u slovenského soudu prokáže, že skutečně s StB spolupracoval?
Samozřejmě záleží na jeho voličích, do jaké míry tomu přikládají důležitost. Pro mne osobně to důležité je, lustrační zákon jsme tu neměli pro nic za nic. To, jestli nebude moci Andrej Babiš získat negativní lustrační osvědčení, jestli i bez něj bude chtít vstoupit do vlády, je otázka. Bude zajímavé, jak na to bude reagovat i poslanecký klub ANO. Ale vidím tu i jiné problémy, když jste zmiňovala v souvislosti s Vítem Bártou ABL, Andrej Babiš je zase majitelem společnosti, která čerpá obrovské dotace ze státního rozpočtu. Takže tady je těch problémů víc.
Co říkáte na povolební vývoj? Překvapilo vás něco na předčasných sněmovních volbách?
Velký úspěch ANO mne nepochybně překvapil. Čekala jsem, že se Andrej Babiš do Poslanecké sněmovny dostane, nečekala jsem, že s tak vysokým výsledkem. Stejně tak mne překvapil naopak nízký výsledek sociální demokracie, potom i vývoj kolem tzv. puče a lánské schůzky byl poněkud úsměvný. Jsem přesvědčena, že je chyba, že Bohuslav Sobotka skutečně neřekl: Ano, dvacet procent je můj velký osobní neúspěch v těchto volbách. I kdyby neodstupoval, tak zkrátka tuto větu jsem od něj neslyšela. Jinak si spíš počkám, jak vývoj bude pokračovat, zda se podaří vytvořit nějakou akceschopnou vládu.
Když vidíte, jak politika teď vypadá, jste ráda, že jste mimo, nebo byste se toho jako homo politicus nějakým způsobem chtěla účastnit?
Máte pravdu, když v sobě máte to puzení se nějak angažovat veřejně, máte zkrátka tendenci se do toho zapojovat. Ale já jsem ráda, že se teď mohu víc věnovat své rodině, svým dětem, a velmi si to užívám. Ale samozřejmě politiku sleduji, baví mne, na svém Facebooku ji komentuji a diskutuji poměrně intenzivně se svými příznivci. Ale když politiku teď vidím, tak mi pauza rozhodně nevadí. Začínám víc sledovat komunální politiku jak na Praze 1, tak v celé Praze. To je něco, k čemu bych se chtěla vrátit. Vidím tam spoustu věcí, které by se daly zlepšit a které by se daly dělat jinak. Když to prostě člověk v sobě má, tak si nemůže pomoci a musí do toho veřejného dění mluvit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
