Podle článku, který podnikateli věnoval americký list The New York Times, by Babiš měl být pouze menšinovým akcionářem. "Znechucen obviněními z nepatřičného ovlivňování plánuje Babiš Mafru a budoucí mediální akvizice veřejně obchodovat a stát se menšinovým akcionářem," napsal deník. Připomněl tak Babišův telefonát do redakce Lidových novin krátce poté, co letos vydavatelství převzal a zjišťoval, proč noviny nenapsaly o tiskové konferenci jeho politického hnutí.

Babiš nechce být podezírán z ovlivňování médií

Úvahy o vstupu na burzu chápe novinář a publicista Karel Hvížďala, podle kterého je Babiš pod veřejným tlakem zejména kvůli "nestandardnímu spojení politiky, byznysu a médií". "Rozumím tomu, že se chce zbavit toho břemene, že bude podezírán z ovlivňování," řekl Hvížďala, který spolupracoval i na vypracování nového kodexu vydavatelství Mafra.
Analytik společnosti Fio David Brzek se domnívá, že je velmi brzo na hodnocení potenciálu po vstupu na burzu, když není vůbec známo, jaká struktura skupiny by byla nabízena. Obecně sektor tištěných médií není podle něj moc investorsky zajímavý, a tudíž by pro úspěch bylo nutné, aby dominantní část struktury skupiny tvořila aktiva navázaná na on-line média.

Akcie zaměstnancům nabízel například Der Spiegel v 60. letech

Babiš zatím neupřesnil, jaká burza podle něj přichází v úvahu. V reakci pro ČTK ale poukázal na to, že podobně se na burze obchoduje například polský list Gazeta Wyborcza. Veřejnému obchodování by ale měla předcházet koupě dalších médií. "Perspektivně bychom to všechno zabalíkovali a dali na burzu a zamotivovali i některé vybrané redaktory a komentátory, aby byli kvazi spoluvlastníky," řekl miliardář. Veřejnost by mu potom prý přestala podsouvat, že si média pořídil kvůli tomu, aby mohl něco ovlivňovat.