Jaký je příběh muže, který se podle svých slov stal obětí médií, kterým poté, co jej vypátrala, dal údajně všechny informace, aby prokázal, že není padouch, ale svědek nekalých praktik jisté ruské banky, který se pod novou identitou skrývá před možnou pomstou?
Změna příjmení? Kvůli ochraně svědka
Na začátku byl zaměstnanec banky v ruské Rjazani Sergej Selezněv. „Tady jsem se stal svědkem toho, jak banka pomáhala krátit daně ruským podnikatelům, toho jsem se nechtěl účastnit," říká Sergej. Aby změnil názor, prý jej pro výstrahu pořezali na krku, a dokonce na něj stříleli. „Oni mě nechtěli zabít, jen vystrašit," myslí si Sergej, proto jsem v roce 2001 z Ruska utekl do České republiky.
Vyvrací tak tvrzení medií, že z Ruska utekl proto, že prý v bance ukradl jeden a půl milionu dolarů mafiánům a proto se „uklidil" do České republiky. Tady se ale ze Sergeje Selezněva stal Sergej Bartěněv. „To je příjmení po matce, žádné vymyšlené jméno," vysvětluje dnes už Bartěněv své nové příjmení.
K TÉMATU:
Jak k němu přišel? „Oficiální cestou, výměnou za dokumenty, které dokladovaly trestnou činnost (krácení daně) v bance, kde jsem pracoval," popisuje Bartěněv s tím, že dokumenty už v ČR předal ruské tajné službě FSB (nástupnická organizace nechvalně známé KGB). Ta mu po oficiální žádosti přes ruskou generální prokuraturu umožnila v rámci ochrany svědka změnit si příjmení i datum narození.
Ze začátku mi vyhrožovali
Jenže tím příběh nekončí. Později prý Sergeje kontaktoval někdo z Ruska. Na schůzce po něm chtěl tři miliony dolarů, jinak jej zabije. Sergej mu řekl, že si věc musí promyslet a kontaktoval českou policii s tím, že je mu vyhrožováno zabitím. Na další schůzku tak šel vybaven mikrofonem, aby průběh další schůzky zaznamenal.
Ruská mafie podle Wikipedie:
Postsovětský organizovaný zločin se vyznačuje hierarchickou strukturou tradicí, disciplinovaností, pořádkem.
Na vrcholu pomyslné pyramidy je vždy tzv. vor v zakone (zloděj ze zákona, zloděj podle zákona, zloděj podle práva). Je to profesionální zločinec, starší a zkušený, který si své postavení vydobyl svou kriminální kariérou. Nikdy nebude spolupracovat s policií, ostatní ho respektují, svou funkci vykonává až do své smrti (někdy předčasné). Je zde také rada vorů. Pod nimi je autorita, která řídí staršiny. Staršinové už mají na starosti organizování konkrétních činností, spolupracují s vedoucími skupin, které provádí akce (pašování, vydírání, obchod), jsou v kontaktu s právníky, různými poradci a pěšáky, vojáky, vykonavateli.
Příkazy se vydávají zprostředkovaně z důvodu utajení. Jednotlivé články řetězce by o sobě tedy neměly vědět. To pak ztěžuje práci policii při rozkrývání jejich trestné činnosti. Ruská mafie také často využívá prostředníky k nákupu nemovitostí a jiného majetku - a tak jsou sídla firem, byty nebo auta napsané na třetí osoby a hlavní aktéři jsou těžko postižitelní.
Ta se uskutečnila v pražském hotelu Don Giovanni. „Peníze jsem odmítl zaplatit a opět jsem si vyslechl a se mnou i česká policie výhrůžky zabitím," řekl redakci Bartěněv. Proč naše policie nezakročila a nechala tajemný kontakt odcestovat zpět do Ruska, nechápe. Každopádně si vyslechl, že víc se nedá dělat a tím jeho spolupráce s naší policií skončila. Podle něj šlo zřejmě o výstrahu, aby se do Ruska nevracel. Dnes žije Bartěněv nedaleko Prahy a dá se říci, že v poklidu zde deset let podnikal v cestovním ruchu a reklamě.
Sousedi, že ho neznají? Dalo by práci se jim vyhýbat
Život se mu změnil až teď, a to ze dne na den poté, co o něm vyšel celostránkový článek, který z něj dělá mafiána skrývajícího se pod falešným jménem v České republice. K tomu o něm média napsala, že nevychází z domu a sousedé ho prakticky neznají. My sedíme na zahradě řadového rodinného domku, která je součástí vnitrobloku a nutno poznamenat, že vidět sem je na pár metrů z dalších deseti podobných domů.
Nikde žádné vysoké zdi či živé ploty, které by bránily sousedům podat si přes nízký plot ruce. „Zde se skrývat před zraky ostatních je opravdu složité," směje se Bartěněv a dodává: "Nemám se čeho bát, kdybych byl hledaný mafií, jak píšou noviny, myslíte, že když mě našly ony, že mafie by mě nenašla už dávno?"
Všechno kvůli dluhu a dědictví
Do smíchu mu ale není. „Já jsem novinářům, kteří mě našli - a jsem přesvědčen, že to bylo na zakázku - dal všechny dokumenty, co mám. Dokonce jsem je upozornil na schůzky, které jsem tu měl, abych jim dokázal, že tu nejsem nelegálně a že skrývám-li se, tak jedině před pomstou z Ruska." říká Bartěněv.
„Ale novináři to všechno, patrně v honbě za senzací, obrátili proti mně, informace ode mě vložili do úst dobře informovaným zdrojům a zveřejnili moji identitu. Co mám teď dělat? Kde mám hledat zastání," stěžuje si Bartěněv. Prý vás hledá ruská policie a vydala na vás zatykač, zní naše další otázka.
Prý dluží 120 000, jenže v rublech. Směšné
„Ano, to jsem si vygoogloval," ukazuje nám Bartěněv dokumenty. Z nich je patrné, že v roce 2001 začala ruská policie Sergeje Selezněva vyšetřovat pro dluh cca 120 000 rublů, což v tehdejším kursu představovalo asi tři tisíce dolarů. Sergej nechápe o jaký dluh jde, komu peníze dluží. Tento skutek má v Rusku tři roky promlčecí lhůtu. Někomu však tento skutek nedá spát. A tak je vyšetřování uzavíráno a opět otevíráno právě před skončením oné lhůty.
„Snažil jsem se dopátrat, komu dlužím, ale to se mi nepovedlo," konstatoval Bartěněv, podle kterého je tato „směšná" kauza znovu a znovu otevírána proto, aby se nemohl do Ruska vrátit. Navíc podle médií z takzvaně dobře informovaných zdrojů přišla informace, že ruská prokuratura žádala ČR, aby Selezněva - Bartěněva vydala ruské spravedlnosti.
ČR to prý ale neudělala proto, že změnou příjmení přišla o kontrolu nad tím, kde Selezněv proměněný na Bartěněva zmizel. „To je nesmysl, neskrývám se před českými zákony a pak, mám v pase místo občanství XXA. Ani na Selezněva ani na Bartěněva nemám žádné občanství, tady mám jen trvalý pobyt, tak mě ani ČR vydat nemůže," vysvětluje Bartěněv.
Za vším asi dluh a dědictví
Proč ale kauza vůbec spatřila světlo světa? Bartěněv prý tuší, odkud asi vítr fouká. Podnikal tady v cestovním ruchu a spolu se svou společnicí postavili dům, na nějž od ní dostal směnku na sedm a půl milionu korun, protože jej celý financoval on. „Byli jsme s mojí společnicí jako rodina, pak ale umřela na rakovinu a otec společnice se rozhodl, že dluh nezaplatí," myslí si Sergej. Kyselá pachuť prý podle něj zůstává po tom, čeho jsou média schopna kvůli honbě za senzací.
Jak navíc redakce ParlamentníchListů.cz zjistila od samotného Sergeje Selezněva, podle výpisu ruského ministerstva vnitra nikdy nebyl stíhán Interpolem, jak prezentovala většina českých médií v pondělí.
Úřední dokument dokazující toto tvrzení má redakce k dispozici. Jeho stáří je 24 hodin.
Překlad dokumentu:
Vážený Nikolaji Michajloviči!
Na Vaši žádost ohledně Selezněva Serjege Michajloviče ...
V záznamech Generálního sekretariátu Interpolu, bází daných Národního centrálního střediska Interpolu Ministerstva vnitra Ruska, se figurant nenachází, není mezinárodně hledaný, informace kriminálního charakteru není.
Kam dál:
- Kolář: Rusko musí pochopit, že už nejsme jeho součástí
- Kožušník (ODS): Rusko by se mělo jasně vyjádřit ke Kubě
- Bártova strategie. Nemusela by se za ni stydět ani ruská mafie
- Z Prahy se stává Las Vegas. Ruská mafie se stahuje, varuje BIS
- Rusové v Čechách. Láká je sem hazard
Foto: ParlamentníListy.cz
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
