Důvodem nového poradenství je podle ministerstva především fakt , že roste počet pohřbů bez obřadu a sociálních pohřbů na náklady obce. „Nerozloučit se s blízkými může mít vliv nejen na psychiku, ale i pracovní výkony lidí,“ vysvětluje ministerstvo. Nefunguje u nás prý přirozený systém pomoci pozůstalým a sekularizací společnosti byla smrt tabuizována. „Přitom rituály smutku a truchlení jsou nutné,“ vysvětluje Naděžda Špatenková z ministerské skupiny.
Faktem podle Lidových novin je, že dramaticky roste počet sociálních pohřbů. A nejen proto, že by lidé na poslední rozloučení s blízkými neměli. Někteří prostě jen chtějí ušetřit. Sociální pohřeb musí zemřelému vypravit obec, kde zemřel, pokud se k němu do 96 hodin od smrti nikdo nepřihlásí. Třeba ostravská čtvrť Poruba vloni vypravovala jeden sociální pohřeb týdně.
Pozůstalí by do pohřbu museli investovat obvykle více než deset tisíc, když nechají kremaci na obci a pak si vyzvednou urnu, zaplatí jen šest tisíc. Jenže takové „dodatečně proplacené“ pohřby se do statistik sociálních pohřbů vůbec nezapočítávají, proto se ani neví, kolik takových pohřbů proběhne. V každém případě se však prý situace v pohřebnictví stává alarmující.
Nápad ministerstva na pohřební poradce však podle Lidových novin rozčílil psychology, kteří jsou dnes jedinými certifikovanými „utěšovateli“. „Žádný certifikát nemůže nahradit letitou odbornou kvalifikaci,“ protestuje psycholog Petr Weiss. Proti nápadu ministerstva pro místní rozvoj se bouří i oficiální orgány Asociace klinických psychologů i České psychoterapeutické společnosti. Podle ministerstva však psychologové mohou lidi od pomoci naopak odrazovat. „Lidé si říkají, nejsem přece žádný blázen,“ namítá psycholožka Špatenková.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jav
