Přestože Rusnokově vládě zbývají poslední dny, odcházející premiér Jiří Rusnok poskytl pro deník Právo velký rozhovor, v němž se mimo jiné rozhovořil o možném dopadu devalvace koruny po zásahu České národní banky. Třeba na zdražování potravin měla tato devalvace prý minimální vliv, na vině jsou údajně obchodníci.
„ČNB jen dala nějaký impulz tím, že v konkrétní makroekonomické situaci zasáhla k oslabení koruny, kdy tato ekonomika pět let stagnovala, sazby centrální banky jsou více než rok na nule - čili žádné jiné nástroje k uvolnění ekonomiky banka neměla. To, že vyskočily ceny některých potravin, je podle mých informací do značné míry zneužití situace ze strany obchodníků," tvrdil v rozhovoru Rusnok.
Rusnok: Obchodníci využili mediální masáže a PR přípravy
„Ukazuje se, že dodavatelské ceny zdaleka takto nevzrostly, ale obchodníci využili mediální masáže a PR přípravy, že ceny porostou, a výrazně navýšili své marže. Tato bublina asi časem splaskne, protože lidé ty vysoké ceny nebudou akceptovat, nehledě na to, že výrazná část obyvatelstva má i alternativu koupit si některé věci v zahraničí," uvedl pro deník Právo Rusnok a dodal:
„Naše zem je malá, v okolí hranic žije spousta lidí, a pokud se dnes dovídáme, že v Německu nebo Polsku jsou základní potraviny levnější, tak se toho spotřebitelé budou snažit využít a maloobchod bude donucen, aby růst marží korigoval.“
S tímto jeho názorem ale hrubě nesouhlasí předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Zdeněk Juračka.
„Že by situace obchodníci zneužili? V žádném případě! Já tvrdím naprostý opak. Ti obchodníci naopak zmírnili dopad zlomu eura. Protože konkurence v České republice je tak silná, že se vzájemně sledují, kdo za kolik prodává,“ uvedl Juračka nesouhlasně pro ParlamentníListy.cz.
Podle něj například obchodníci ve večerce nemají víc jak deset procent marže. „To napětí mezi nimi, sledování vývoje cen, je obrovské. Že by se domluvili v rámci kartelu a že by toho zneužili, to naprosto vylučuji,“ řekl dále Juračka, který podle médií již léta aktivně působí pro zlepšení kvality potravin a podporuje regionální podnikatele.
Dovozové maso z Polska nebo Maďarska se přepočítává přes eura
„Podražení“ eura tak podle něj dopad na zdražení potravin má. „A nejde třeba jenom o maso, které se dováží z eurozóny. Dovozové maso z Polska nebo Maďarska se totiž prodává přes eura nebo se přepočítává přes eura. Takže je to úplně jedno pro zpracovatele. Samozřejmě, že zlom koruny na růst cen potravin má vliv, ale těch vlivů je tolik, že se to sčítá dohromady: U některých plodin jde o neúrodu, zvyšují se ceny dovozu... To je komplex důvodů. Ale v každém případě negativní zlom koruny na růst cen potravin vliv má,“ zopakoval.
Pokud jde o levnější potraviny, které lidé nakupují v zahraničí, tak je podle Juračky logické, že se v příhraniční oblasti korigují ceny podle toho, jaké jsou v zahraničí.
„Ale některé korigovat už nejdou, některé naše ceny jsou skutečně už pod nákupními cenami. Jde o to, že třeba Poláci jsou známí nízkými cenami, tam farmáři neplatí nemocenskou, neplatí zdravotní a mají spousty lepších výhod pro podnikání, než tady v ČR. Mají tedy nižší režii. V Polsku se skutečně dá vyplodit a vyrobit potravina za levnější peníz. Obchodník, který chce v příhraničí uspět, se tak musí snažit přizpůsobit ceny - alespoň u některých komodit - těm cenám, které jsou za hranicemi,“ dodal.
Jinak ovšem smýšlí prezident Agrární komory České republiky a také senátor Jan Veleba.
„Já si myslím, že nesporně obchodníci zásahu ČNB využili, respektive zneužili. Řekl bych to ale takto: jsem přesvědčen o tom, že na cenu poměrně dramaticky zvýšených cen potravin o více než deset procent mají vliv obchodníci. Za druhé si myslím, že teprve teď se možná naplno projevilo loňské zvýšení DPH - v loňském roce se to tak naplno neprojevilo, neboť to bylo tlumené třeba nižšími maržemi. Teď ale bariéry povolily, protože opatření České národní banky je asi skutečně takový svodný mechanismus, že se na to svádí všechno,“ zmínil pro ParlamentníListy.cz Veleba.
„Takže pokud se týká samotného opatření ČNB, tedy oslabení koruny, tak si nejsem jist, že by banka v tomto byla až tak nevinně. Jde o to, že zemědělství České republiky se dlouhým vývojem dostalo do situace, kdy jsme potravinově hrubě nesoběstační. Právě proto na tlak ceny směrem nahoru zásah centrální banky vliv má, protože ve finančním vyjádření dovážíme kolem 40 procent potravin. Ale to je třeba nějak zanalyzovat, nelze to jen mechanicky říci. Já jsem o tom minulý týden hovořil s končícím ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem a říkal jsem mu, že by bylo dobré, kdyby takovou analýzu zadal – má na to koneckonců i nástroje, jako je třeba Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Abych to ale nakonec nějak shrnul: zásadní vliv na vyšší ceny mají za prvé obchodníci, za druhé loňské zvýšení DPH a na třetím místě to bude vliv opatření ČNB, ale já sám nedovedu říci, jak velký,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Veleba.
Realita přeskočila odhad
Oslabení koruny vůči euru a dolaru mělo povzbudit Čechy, aby v předvánočním čase více nakupovali. Ekonomové však od začátku upozorňovali, že oslabení kurzu české koruny povede především ke zdražování. A to například i u základních potravin. Třeba na začátku ledna Potravinářská komora ČR odhadovala, že ceny potravin vzrostou o pět až osm procent. Zda tomu tak je, na to si nedávno posvítil třeba deník Blesk. V supermarketech nejčtenější list zjistil, že ceny o některých komodit vzrostly mnohem více - dokonce o desítky procent.
Podle srovnání Blesku například cena chleba stoupla o více než 12,5 procenta, brambory pak podražily o bezmála čtrnáct procent. A to není nic proti nárůstu cen ovoce a zeleniny, které se dovážejí. Rajčata se ve srovnání s listopadem nyní prodávají o plných 68,33 procenta dráž, zjistil Blesk.
„Jedním z důvodů je intervence ČNB a oslabená koruna,“ uvedla k tomu například mluvčí řetězce Albert. Vliv na zdražování připustil i nastupující ministr financí Andrej Babiš. Podle něj se guvernér Singer „podepsal“ zejména na ceně masa.
Podle profesora Jaroslava Vostatka z Vysoké školy finanční a správní, kterého deník oslovil, se tento efekt dal od začátku předpokládat. Intervence ČNB navíc podle něj byla tak drastická, že je klidně možné, že se budou ceny zvyšovat i nadále.
Máslo Alpenbutter o deset korun dráž?
Lidové noviny minulý týden v článku zaměřeném na jídlo a jeho ceny pak srovnával třeba máslo. „Podražilo téměř vše – například 250 g másla značky Alpenbutter od Meggle mohli zákazníci ještě před půlrokem pořídit za 39,90, dnes ale vyjde o deset korun dráž. O tři koruny podražilo i mléko od Madety, o dvě koruny je vyšší cena 100 gramů salámu Vysočina z Krásna,“ napsaly minulý týden Lidové noviny.
Deník srovnával i ceny stejných potravin v Polsku, Německu a u nás. „Sýr Almette, který v Česku vyjde na 29,90 koruny, stojí v Polsku 23,70 a kilo vepřového místo 150 korun vyjde na 123 korun,“ uvedl ve srovnání list.
Dodejme, že po skončení své funkce v čele kabinetu nastoupí Jiří Rusnok do České národní banky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
