Fotografie zachycují proměnu náhrobků, jejichž autory jsou přední sochaři přelomu 18. a 19. století, např. rodina Platzerů, Václav Prachner, Josef Max, Josef Malínský a František X. Lederer. Pořadateli výstavy jsou Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova a KC Prádelna. Vernisáž se uskuteční v pondělí 6. května od 18,00 hod.
Malostranský hřbitov u Plzeňské ulice byl původně vinicí vybranou v r. 1680 jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb, a tak bylo místo bývalého smíchovského morového hřbitova v r. 1784 oficiálně ustanoveno za místo posledního odpočinku obyvatel Malé Strany, Hradčan a Smíchova. Po téměř sto letech přestal vyhovovat podmínkám rozrůstajícího se města a je proto v roce 1884 zrušen. Od té doby chátrá. V roce 1958 byl hřbitov i s kostelem Nejsvětější Trojice prohlášen kulturní památkou. Od roku 1989 se o pohřebiště stará Správa pražských hřbitovů.
Autorem fotografií zachycujících podobu Malostranského hřbitova v 50. letech minulého století je Josef Mayer (1923–1991), který se angažoval v Klubu za starou Prahu, mj. byl i členem domácí rady v letech 1947–1970 a 1975–1991, i jeho místopředsedou v letech 1963–1964 a 1980–1987. V roce 1960 nastoupil do Pražského střediska památkové péče. Od roku 1965 do roku 1990 pracoval jako vedoucí Pražského střediska památkové péče a ochrany přírody.
Autorkou současných fotografií i celé výstavy je členka Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova Klára Zápotocká. Mimo svoji profesi grafické designérky se věnuje nejen práci pro Sdružení, ale pracuje i pro další dobrovolnické organizace jako Domácí umění o. s. nebo SOS Přednádraží.
K nejvýznamnějším sochařům vrcholného baroka patří F. I. Platzer (1717–1787), pochovaný na Malostranském hřbitově. Spolupracoval např. i s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, který je (spolu se svým otcem Kryštofem) pochován na Malostranském hřbitově. F. I. Platzer založil vlastní dílnu. Svou činností si získává jméno a je pražskou šlechtou povoláván k výzdobě paláců. Namátkou např. Bratfeldský palác, Černínský palác, Kounický palác. Podílí se také na výzdobě chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. Brána gigantů na Pražském hradě je také ozdobena sochami Platzerovými. Celá jeho dílna je směřována k dodávkám kompletní řezbářské a kamenosochařské výzdoby chrámů, kostelů a zámeckých zahrad a kaplí. Platzerova dílna funguje ještě v roce 1902. Na Malostranském hřbitově se nachází neuvěřitelné množství náhrobků, které jsou rodinou Platzerů signované. Na výstavě fotografií se představí náhrobky od dvou představitelů platzerovské dílny: Ignáce Michala Platzera (1757–1826) a Roberta Platzera (1831–1868).
Dalším významným představitelem sochařského umění přelomu 18. a 19. století je Václav Prachner (1784–1832), autor klasicistní náhrobní plastiky. Jeho nejznámějším dílem je alegorie Vltavy na fontáně Clam-Gallasova paláce v Praze. Na Malostranském hřbitově nalezneme jeho náhrobek pro pasovského biskupa Thuna-Hohensteina, který tvoří dominantu celého hřbitova, a také nedávno restaurovaný náhrobek hraběnky Žofie Valdštejnové.
Českoněmecký sochař Josef Max (1804–1855) tvořil i se svým bratrem Emanuelem ve 40. a 50. letech 19. století nejvýznamnější dvojici kamenosochařů-figuralistů. Řadu děl vytvořil se svým bratrem Maxem, zejména dva pomníky odlité do bronzu: pomník maršálka Radeckého modeloval v letech 1851–1855, jeho část tvořilo osm vojáků rakouské armády. Největší realizací tak zůstává jeho jezdecký Pomník císaře Františka I. v Krannerově věži na dnešním Smetanově nábřeží.
Český sochař a řezbář Josef Malínský (1752–1827) je považován za představitele sochařů empírového klasicismu, kteří navázali svou tvorbou na barokní českou minulost. Začínal jako řezbář ve slonovině a dřevu, což posléze ovlivnilo i jeho sochařskou tvorbu. Patřil k zakladatelské umělecké generaci 19. století, i když byl starší než jeho druhové.
Český sochař František Xaver Lederer (1758–1811) patří k představitelům klasicismu. Je autorem kašny na Uhelném trhu, sochařské výzdoby zadního průčelí Klementina či portrétní busty Františka I. ve Strahovské knihovně.
Galerii Prádelna naleznete na adrese Holečkova 38a, Praha 5. Otevřeno je každý všední den od 14,00 hod. do 16,00 hod. V případě zájmu prohlédnout si výstavu mimo uvedenou dobu se můžete obrátit na vedoucího KC PRÁDELNA p. Michala Čiháka, tel.: 603 289 675. Dopravní spojení autobusem č. 176 ze zastávky Švandovo divadlo (zastávka Holečkova) nebo tramvají č. 9, 10 a 16 ze zastávky Anděl do stanice Bertramka nebo U Zvonu. Více informací o Malostranském hřbitově naleznete na webových stránkách www.malostranskyhrbitov.cz. Nabídku akcí Komunitního centra Prádelna naleznete na www.kcpradelna.cz.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
