Jak se díváte na rozhodnutí poslanců ODS opustit při hlasování o rozpuštění sněmovny sál?

Existují situace, v nichž neexistují dobrá, nýbrž jen víceméně špatná řešení. Nemyslím, že by poslanci tímto aktem chtěli usilovat o prodloužení fungování sněmovny v osobním zájmu za každou cenu, výsledek hlasování šlo předem odhadnout. Spíše to byl vzkaz hodnotící dění v posledních měsících z hlediska rozkolísání fungování celého ústavního systému směrem k oslabení parlamentu. Dovedu si představit, že titíž lidé, kteří dnes poslance kritizují, je budou za několik týdnů kritizovat z opačných pozic za to, že předali vládu v zemi levici a prezidentovi.

Připomenu, jak někteří politici či novináři v minulosti horovali pro přímou volbu prezidenta a tváří v tvář jejím výsledkům a následkům se přeměnili v její kritiky. Platí však, že tento postoj je v tuto chvíli takřka nekomunikovatelný vzhledem k převažující společenské atmosféře, objektivnější hodnocení dá až historie. Já osobně to, přiznávám, cítím jinak, a je to spíš psychologický než politologický postřeh. Mám rád prostředí s jasným zadáním včetně těžkých zkoušek. Mě osobně se žije lépe v situaci, kdy je potřeba se poprat s nepříznivou situací tváří v tvář, hledání špatných a ještě horších řešení vede k agónii. Psychologicky vítám, že agonie a udržování statu quo včera skončilo a je třeba se poprat s osudem. Konečně víme, na čem jsme a jdeme do voleb.