Skonem Václava Havla se uzavřela další z etap podivuhodného životního příběhu Dagmar Havlové, jež spojila svůj osud s tehdejším prezidentem manželským svazkem 4. ledna 1997. Časopis Týden při té příležitosti uvádí, jako by šlo nejméně o dvě postavy. Dagmar Veškrnovou – milované herecké třeštidlo – a Dagmar Havlovou, původně nemilovanou první dámu, jejíž obraz se v očích veřejnosti postupně zlepšoval a která v tom smutném týdnu před nedávnými Vánocemi vypadala tak trochu jako světice.

Obrat o sto osmdesát stupňů zaznamenala u většiny české veřejnosti Dagmar Havlová-Veškrnová, když se před patnácti lety po utajené svatbě rázem proměnila z oblíbené komediální herečky v trpěnou prostopášnou „komediantku“, která si bůhvíjak omotala kolem prstu prezidenta Havla a dotáhla ho k oltáři ani ne rok po smrti jeho paní Olgy.

Mediální lynč byl hodně velkým přeháněním

I když si na ni v nové roli lidé časem zvykli a začali ji i díky neúnavné péči o churavějícího manžela respektovat, miláčkem publika, jakým byla „holka z porcelánu“, už se nikdy nestala. „Já jsem se dostala do popředí v momentu, kdy opadla euforie prvních svobodných porevolučních let a už se nic neodpouštělo,“ postěžovala si Dagmar Havlová v roce 2004 Lidovým novinám na nepřízeň veřejnosti i sdělovacích prostředků.