Prvními pasažéry výletní lodi MV Hondius, u kterých se podle dostupných informací objevily příznaky hantavirové infekce, byli 69letý nizozemský biolog Leo Schilperoord a jeho žena Mirjam. Média přitom původně s ohledem na přání rodiny zveřejňovala pouze jména obou manželů. Podle několika nizozemských médií ale má jít právě o manžele Schilperoordovy.

Jako první o jejich vypátrání informoval účet na síti X s názvem Sgt. Wingflapper. „Podařilo se mi identifikovat pacienta nula s hantavirem. V médiích se hojně objevovaly zprávy, že prvními oběťmi byl starší nizozemský pár, jejich jména však byla zpočátku utajena z ohledu na soukromí rodiny. Místní nizozemská média nyní uvedla jména tohoto páru: Leo Schilperoord (69) a jeho manželka Mirjam Schilperoord (69), oba z Haulerwijku ve Frísku v Nizozemsku. Řada zpravodajských zpráv potvrzuje, že Leo byl první, u koho se objevily příznaky, což z něj činí pacienta nula,“ píše zmíněný účet.

„Vzhledem k žádosti rodiny o zachování soukromí se v žádném zpravodajství neobjevily žádné fotografie Lea ani Mirjam. Po nějakém pátrání jsem našel účet na Facebooku, který odpovídá jménu, věku, místu a obsahuje dokonce i fotografie z výprav za pozorováním ptáků – což dokonale odpovídá zprávám, že se pár pravděpodobně nakazil virem během výletu za pozorováním ptáků v Argentině před plavbou,“ dodává.

I’ve identified the Hantavirus patient zero.

It was widely reported that the first victims were an elderly Dutch couple, but their names were initially withheld out of respect for the family’s privacy.

Local dutch media outlets have now named the couple as Leo Schilperoord (69)… pic.twitter.com/TP1WkejOp9

— Sgt. Wingflapper (@SgtWingflapper) May 7, 2026

O tom, že manželé Schilperoordovi jsou prvními, kdo se hantavirem nakazil, následně informovala řada nizozemských médií s odvoláním na místní komunitu v Haulerwijku, která potvrdila nedávné úmrtí manželů Schilperoordových.

Leo Schilperoord studoval na univerzitách v Amsterdamu a Groningenu a v nizozemských médiích je popisován jako dlouholetý vědecký pracovník a aktivní člen místní komunity. Podle zpráv zemřel již 11. dubna přímo na palubě lodi MV Hondius. Jeho tělo bylo následně vyloženo při zastávce na ostrově Svatá Helena v jižním Atlantiku.

Jeho manželka Mirjam Schilperoordová byla po zhoršení zdravotního stavu transportována do nemocnice v Johannesburgu v Jihoafrické republice. Tam 26. dubna zemřela. Oba manželé před nástupem na loď cestovali po Argentině, Chile a Uruguayi. Právě Argentina je nyní považována za nejpravděpodobnější místo, kde mohlo dojít k původní nákaze. Světová zdravotnická organizace dlouhodobě označuje Argentinu za zemi s nejvyšším výskytem hantaviru v Latinské Americe.

První zprávy o nákaze

Loď MV Hondius vyplula z argentinského města Ushuaia, často označovaného jako „konec světa“, směrem k Antarktidě. Během plavby se ale začaly objevovat další případy vážného onemocnění. Celkem zemřeli tři cestující, další osoba skončila na jednotce intenzivní péče v Jihoafrické republice a několik dalších pasažérů bylo evakuováno. Jednou z obětí byla také německá cestující, která zemřela 2. května. Pozitivní test byl potvrzen rovněž u muže, který opustil loď již dříve a následně byl testován ve Švýcarsku. 

Obavy vyvolává i skutečnost, že část cestujících již mezitím odcestovala do svých domovských zemí. Podle informací deníku The Guardian vystoupilo 23 cestujících 23. dubna na ostrově Svatá Helena. Někteří z nich se následně vrátili do Spojených států, další do Evropy. Americké úřady podle médií monitorují pasažéry například v Georgii, Kalifornii a Arizoně. Zatím nebyly hlášeny další potvrzené případy mimo loď, úřady ale pokračují v preventivním sledování kontaktů.

Další pozornost vyvolává i informace, že mezi potenciálně exponovanými osobami měla být také letuška, která přišla do kontaktu s nakaženými během přepravy mezi Svatou Helenou a Jihoafrickou republikou. Úřady monitorují i další osoby, které byly v blízkém kontaktu s nemocnými pasažéry, včetně zdravotníků a členů posádky. Podle Světové zdravotnické organizace však zatím neexistují důkazy o rozsáhlejším komunitním šíření mimo loď.

Nakažená loď nyní pokračuje směrem na Kanárské ostrovy poté, co španělské úřady povolily její zakotvení. Na palubě zůstává téměř 150 lidí, kteří podléhají zdravotnímu monitoringu a omezenému režimu pohybu. Loď předtím kotvila u Kapverdských ostrovů, kde proběhla evakuace několika nemocných členů posádky a pasažérů.

Vyšetřovatelé nyní zkoumají, kde přesně mohlo dojít k původní nákaze. Inkubační doba hantaviru může být jeden až osm týdnů, což výrazně komplikuje zpětné dohledávání kontaktů. Není tak jasné, zda se první cestující nakazili ještě během pobytu v Argentině, nebo až během samotné plavby v odlehlých oblastech jižního Atlantiku. Argentinské úřady proto analyzují pohyb cestujících před nástupem na loď a snaží se zjistit, zda navštívili oblasti s vyšším výskytem nakažených hlodavců.

Úmrtnost až 40 procent

Celá situace získala další rozměr ve chvíli, kdy se potvrdilo, že na palubě byl detekován andský virus, tedy specifický typ hantaviru známý především z Argentiny a Chile. Tento kmen je mimořádně sledovaný, protože na rozdíl od většiny ostatních hantavirů může ve vzácných případech docházet i k přenosu mezi lidmi. Podle jihoafrických úřadů byl andský virus potvrzen například u nizozemské ženy a britského muže hospitalizovaného v Johannesburgu.

Hantavirus představuje skupinu virů přenášených především hlodavci, zejména krysami a myšmi. Člověk se nejčastěji nakazí kontaktem s jejich močí, výkaly nebo slinami, případně vdechnutím kontaminovaných částic. V případě lodi MV Hondius se hantavirus nezvykle s největší pravděpodobností začal přenášet z člověka na člověka. Nejznámější formou onemocnění je hantavirový plicní syndrom, který začíná příznaky podobnými chřipce – horečkou, únavou, bolestmi svalů a hlavy. Následně ale může velmi rychle přejít do těžkých dechových obtíží a selhání plic.

Právě andský virus, který byl potvrzen na lodi MV Hondius, patří mezi nejnebezpečnější varianty hantaviru. Jak informuje britská BBC, úmrtnost se podle odborníků pohybuje mezi 20 až 40 procenty. Neexistuje přitom žádná specifická léčba ani široce dostupná vakcína. Pacienti se léčí podpůrně, často na jednotkách intenzivní péče, pomocí kyslíkové terapie, umělé plicní ventilace nebo dialýzy. Odborníci proto považují současnou situaci za velmi vážnou, přestože Světová zdravotnická organizace zatím hodnotí celkové riziko pro veřejnost jako nízké.

Psali jsme:

Ministerstvo zdravotnictví: Stanovisko k výskytu onemocnění mpox v Africe

„Nepoučitelní Češi.“ Vedle koronaviru něco moc zlého. Epidemiolog volá na poplach

Pandemie všude, válka na východě, děti se budí. Psycholožka se svěřila s obavami

Povinné očkování, natvrdo, říká poradce vlády ze Slovenska. Přestaňte filozofovat o svobodě, tomu viru je to jedno