"Navrhovateli se jeví jako právně sporné, a to až na hranici ústavnosti, pokud exekuce či výkon zasahují do majetkových hodnot druhého z manželů, ačkoliv neexistuje právní důvod se domnívat, že se jedná o jejich společné jmění," uvedli autoři v důvodové zprávě. Je to podle nich srovnatelné s tím, že by exekutoři mohli postihnout majetek příbuzných dlužníka.
Exekuce majetku ve společném jmění by podle předkladatelů byla možná i potom, co by navrhovaná novela platila. "Vylučuje pouze takovou exekuci proti majetku druhého manžela, který nemusí být ve společném jmění, a to za situace, kdy postižený manžel nemá ani možnost účinně dokázat, že majetek je výlučně jeho, protože takové tvrzení není důvodem pro částečné zastavení exekuce," dodali autoři.
Úprava platná nyní se do občanského soudního řádu dostala v minulém volebním období při projednávání její vládní novely ve sněmovním ústavně-právním výboru.
Současnou předlohu podepsala skupina poslanců TOP 09 a Starostů v čele s Helenou Langšádlovou. Podpis pod ní připojili také Marek Benda z ODS, Jan Chvojka z ČSSD, Helena Válková z ANO a Jan Bartošek z KDU-ČSL. Ve Sněmovně má tedy poměrně značnou šanci na schválení, nejprve ji ale posoudí vláda.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
