Když se představuje na svém blogu, uvádí následující slova: "Už mi došla trpělivost s cenzurou jak v novinách, tak v televizi. Vždy jsem se držel rčení: Co na srdci, to na jazyku, ačkoliv mně to činilo vždy problémy jak v soukromí, tak v práci. Dnes říkám, že co na srdci, to na jazyku a na mém autě!"
A co tím myslí? Začneme-li od toho posledního, pak opravdu to, že všechny své stesky a výtky směrem "nahoru" píše na kapotu svého auta. S ParlamentnímiListy.cz si však povídal i o zásadnějších věcech.
„Přišlo to jako lusknutí prsty a změnil se mi naráz život. K horšímu. Stal se ze mě psanec,“ popisuje ParlamentnímListům.cz začátek toho, co ho motivovalo k tomu, aby se politicky angažoval. Zdeněk Ponert je totiž taxikářem, který v roce 2005 jako mluvčí odborů taxikářů veřejně na televizní kamery řekl, že ne všem taxikářům v Praze se líbí nové předpisy pražského magistrátu. Ty stanovovaly maximální možnou cenu, za kterou by měli řidiči taxislužeb po hlavním městě jezdit, v případě nedodržení následovaly přísné sankce i s možností odejmutí licencí. Vše gradovalo ještě několik let poté a vyvrcholilo rvačkou taxikářů a strážníků na Staroměstském náměstí.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.




