V první polovině 70. let minulého století jsem se kamarádil s kubánským studentem, který studoval na Univerzitě Karlově bohemistiku. Jednou jsme seděli na koleji u Karlova náměstí v Praze a klábosili. Nečekaně přišel jeho otec − zastavil se v Praze při cestě do Santiaga. Ministr kubánské vlády, bojovník od Playa Giron, kamarád Fidela a dalších a … normální člověk. Popíjeli jsme kubánský rum, který jsme koupili na Karláku v Černém pivovaru – ten náš domácí na Kubě je ale lepší, říkal −, kouřili jsme ligerosky, povídali si vtipy – on: to víte, jak se Che stal prezidentem kubánské národní banky? ... ??? ... to se Fidel ptal svých compañeros „kdo z vás je ekonomista?“ a Che, který se bavil se sousedem a otázku chybně slyšel a myslel, že se Fidel ptá „kdo z vás je komunista?“ a tak se přihlásil … já: víte, kdo je na naší papírové dvacetikoruně komunistou? ... ??? ... ten první, protože má obě ruce levé (na dvacetikoruně byl Žižka v čele husitského vojska, tedy se svú rotú, vpředu šel voják s růžicí a kvůli nezvládnuté perspektivě středověkého kreslíře to vypadalo, že má obě ruce na levé straně těla; byla to iluminace z Jenského kodexu).
A hlavně jsme si povídali o politice – s těmi raketami to Chruščov dobře neudělal ... – a bylo toho hodně, ale mě hlavně zajímalo − jak to, že se tak dlouho proti Americe (USA) držíte, Kuba je na dohled, na dostřel určitě, několik desítek tisíc příslušníků americké námořní pěchoty by Kubu obsadilo, Sovětský svaz by těžko riskoval velký konflikt … odpověď: A co by bylo dál? Aby se u nás okupační jednotky udržely, musely by na každých sto čtverečních metrů postavit jednoho ozbrojeného mariňáka. Jak dlouho by to vydržely. Někteří Kubánci nemají rádi Fidela, ale většina Kubánců nemá ráda Američany. Je v tom historická zkušenost. S našimi předky i s námi zacházeli jako s dobytkem.
Takže odpověď byla jednoduchá: …Yankee no!
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
