Projekt desetiletí? Metro v Krkonoších. A cílová stanice tři kilometry od sjezdovky. Ano, slyšíte dobře
25.10.2021 16:32
Před několika dny se opět rozproudila diskuse ohledně projektu s poetickým názvem „krkonošské metro“. To řeší dlouhodobě lidé z Dopravní fakulty ČVUT v Praze. Nápad, který vznikl před více než deseti lety, měl za cíl přicházet a zkoušet na naší železnici novou techniku, zejména zvýšení bezpečnosti, komunikační systémy a třeba také alternativní pohony pro železniční vozidla. Studenti zde měli uplatňovat nová technická řešení a nápady. ParlamentnímListům.cz to řekl muž obeznámený s uvedenými skutečnostmi.
Pro projekt byla zvolena konkrétní železniční trať z Martinic v Krkonoších do Rokytnice nad Jizerou. Známá místa pro většinu lyžařů v zemi.
Nad letitým projektem se však vznáší stále více otazníků. A to zejména v jeho smysluplnosti a životaschopnosti. Není tajemstvím, že ho nedávno odmítly i obce v okolí dráhy jako zcela nesmyslný a pro obyvatele a turistický rozvoj zcela nepotřebný. Trať je totiž z hlediska využitelnosti třeba pro lyžaře naprosto nevhodná. Důvod? Končí tři kilometry od nejbližšího lyžařského areálu…
Také záměr prodloužit trať až k vlekům se zdá nereálný, neboť náklady na výkupy pozemků a vlastní výstavbu by byly enormní. Obce argumentují i neúměrnými náklady na vybudování příslušné infrastruktury současné trati bez prodloužení. Zastávky, propustky, perony, ostrůvky a další stavby s potřebným stavebním povolením.
Velkým problémem jsou rovněž dostupná vozidla.
Nejdříve chtěla dopravní fakulta použít staré sovětské vozy z pražského metra. To se však ukázalo jako zcela nemyslitelné. Nyní jsou prosazovány takzvané vlakotramvaje. Bylo již zakoupeno několik vyřazených tramvají z Ostravy, které mají být upraveny na hybridní pohon, a má se s nimi začít po železniční trati jezdit s cestující veřejností.
To se ovšem zcela vymyká nejen platným zákonům naší republiky, ale i dalším technickým předpisům. Na jejich změně se prý mělo pracovat po celou dobu přípravy popisovaného projektu. Jak? Nikdo neví. Také výstavba napájecích či nabíjecích stanic a schválení těchto tramvají do provozu bude dlouhodobá a obtížná, přiznala řada oslovených odborníků.
Otazníky vidí i Drážní úřad. „K projektu máme bohužel pouze minimum informací, které pocházejí především z médií. Nejsou nám známy detaily projektu, které jsou důležité pro formulaci našeho stanoviska, popřípadě našeho rozhodnutí ohledně povolení takového provozu. Nemáme ani informace o ceně projektu. Projekt je to každopádně velmi neobvyklý.
Anketa
Vydrží Fialova vláda až do řádných sněmovních voleb?
Nyní vám můžeme pouze sdělit, že paralelní provoz tramvají a vlaků na stejné trati je velmi komplikovaný a závisí na plnění technických předpisů pro drážní vozidla. Tramvaje bohužel v tomto směru nejsou navrženy. Jedním problémem z mnoha, který je ale velmi zásadní, je pasivní bezpečnost v případě srážky dvou vozidel. Skříň tramvaje by musela být upravena tak, aby splnila odolnost vůči definovanému zatížení. To nejsou ovšem jediné požadavky. Tramvaj není konstruována v souladu s předpisy a normami pro vlaky, ale pouze pro provoz na městských drahách,“ sdělila naší redakci Pavlína Straková, tisková mluvčí Drážního úřadu.
Na názor jsme se ptali i okolních měst a obcí, odpověď však přišla jen z Rokytnice nad Jizerou. Ani ti moc o projektu nevědí. „O projektu ‚Krkonošské metro‘ jsem oficiálně slyšel naposledy někdy v roce 2012 v rámci tehdejší spolupráce zástupců Krkonošského metra se Svazkem obcí Jilemnicko, která ale v roce 2012 skončila. Od té doby nemám o projektu žádné informace, zástupci Krkonošského metra s nikým ze samospráv nejednali a zmínka o ‚projektu‘ se znovu objevila až v tisku v návaznosti na převoz tramvají na rokytnické nádraží v letošním roce.
Obecně s využitím (oživením) dráhy souhlasím. Její prodloužení přes Rokytnici do Harrachova je také věc, o které se dlouhodobě mluví, byla by pro Rokytnici velkým přínosem, a je obsažena i v Zásadách územního rozvoje LK (otázkou je reálnost tohoto řešení vzhledem k možnostem území a hlavně ohromným nákladům). Možnost lepšího využití tratě a její další rozvoj řeší v posledních několika letech zástupci Svazku obcí Krkonoše, dotčených obcí a měst, Libereckého kraje a Koridu. V poslední době proběhlo několik jednání s vedením Správy železnic,“ uvedl naší redakci Petr Matyáš, starosta města Rokytnice nad Jizerou.
Kdo více než deset let projekt financoval, kdo jej vyhodnocoval? Kdo uvolňoval studenty a pedagogy pro práce na projektu, který po více než deseti letech nemá žádné výstupy, žádný pokrok ani žádné vedlejší efekty?
„Dále se nabízí otázka, zdali si vůbec dopravní fakulta může podobné nesmyslné a dlouhodobé projekty jak vázanou kapacitou pedagogů, tak i potřebou financování dovolit. Zda není třeba efektivnost projektů opravdu konstruktivně a pravidelně vyhodnocovat. Kdo a jak vůbec podobné projekty smysluplně řídí? Zda nesmyslností projektů podobného ražení spíše nedemotivujeme studenty?“ ptal se náš zdroj z dopravní oblasti.
Další otázka je, co se na této trati vůbec bude zkoušet.
„Za více než dekádu trvání přípravy postoupila úroveň techniky mílovými kroky dopředu a dopravní fakulta na toto musí jistě reagovat. Je otázka, zda nemá někdo z tak nekonečného projektu jen jakousi zašívárnu, dobře placenou z financí našeho vysokého školství nebo z kapes nás všech daňových poplatníků,“ uvedl dále náš zdroj.
Závažnou informací je také fakt, že akademici z Dopravní fakulty ČVUT, kteří se podílejí na tomto projektu, jsou jako vysocí odborníci členy bezpečnostní komise ministra dopravy a podílejí se mimo jiné na řízení státní organizace Správa železnic. Tudíž jsou zodpovědni za koncepční rozvoj i bezpečnost naší železnice.
Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
