Až mrazí. Celá pravda o zdražení. „Náhoda?“

29.02.2024 11:10 | Analýza

Prudký růst cen v Česku už postupně odeznívá, ale při pohledu na to, o kolik se co v Česku zdražilo za poslední 2 roky, až mrazí. Jen náklady na bydlení, energie, paliva a vodu se lidem dle dat Českého statistického úřadu zvedly za dva roky průměrně až o 45,6 %, výdaje na léky a zdraví o 21,7 % a oblečení je oproti roku 2021 dražší o 35,4 %. Ekonomové Tomáš Adam a Jiří Schwarz ml. si všimli, že skokové zdražení posledních let se týká téměř výhradně postkomunistických zemí. Pravda je prý taková, že hranice masivní inflace vede tudy, kudy vedla někdejší „železná opona“.

Až mrazí. Celá pravda o zdražení. „Náhoda?“
Foto: Repro Facebook
Popisek: Přeplněný supermarket

Anketa

Mají čeští zemědělci proč protestovat?

97%
2%
hlasovalo: 46406 lidí
Z ročních indexů spotřebitelských cen zboží a služeb vyplývá, že si v posledních letech Češi pohoršili u velkého množství zboží a služeb velmi výrazně a výjimkou zdaleka nejsou ani případy, kdy ceny některých položek vzrostly jen během posledních dvou let o 30 až 40 %.

Že zdražovaly potraviny, si asi všiml každý Čech, který v uplynulých dvou letech navštívil alespoň jednou supermarket a to, že byly celkově ceny potravin o 34,4 % vyšší v roce loňském oproti těm v roce 2021, překvapí málokoho. Ceny se ovšem velmi výrazně zvedly i u dalších položek, z nichž mnohé s podobnou výší růstu cen lidé spotřebovávají rovněž na denní bázi.

Zvláště poslední dva roky se zvedly ohromně náklady na bydlení, energie, paliva a vodu, u nichž si lidé připlatili v roce 2023 oproti roku 2021 až 45,6 %, což je výrazný skok, když vezmeme, že celkově se tyto náklady zvedly od roku 2015 o 62,9 %.

Anketa

Která vládnoucí strana zatím nejvíce prospěla České republice?

2%
3%
0%
92%
0%
0%
3%
hlasovalo: 49918 lidí
Nemálo ceny poskočily také u oděvů a obuvi. Odívání bylo v loňském roce oproti roku 2021 dražší o 35,4 % a obuv včetně oprav zdražila o 32,8 %. V prosinci 2022 byl například pánský oblek dražší o 920 Kč oproti prosinci 2020 a jeho průměrná cena vzrostla na 8089 Kč. Dámská kožená obuv pak zdražila ve stejném období o více než 300 Kč na průměrných 1669 korun.

Nábytek a bytové zařízení v posledních dvou letech zdražilo o 24,5 %, bytový textil o 31 %, domácí spotřebiče včetně oprav o 11 %, skleněné, stolní a kuchyňské potřeby pro domácnost o 21 %, a pokud porovnáme ceny v prosinci 2022 a prosinci 2020, tak kupříkladu nákup čalouněné pohovky podražil o více než 3 tisíce korun, jelikož oproti 11 345 Kč v roce 2020 jste v prosinci 2022 za pohovku v obchodě už nechali 14 419 Kč. Kombinovaný sporák v tomto období zdražil o 417 Kč a elektrická chladnička s mrazničkou o 1886 Kč až na průměrných 16 038 korun.

Výdaje na zdraví, kam se řadí například nákupy léků, se v roce 2023 oproti roku 2021 zvedly o 21,7 % a doprava byla dražší o 19,3 %, přičemž si ještě výrazněji připlatili lidé, kteří jezdí hromadnou dopravou. Zatímco pořízení automobilů, motocyklů či jízdních kol bylo dražší o 15,7 % a provoz osobních dopravních prostředků o 21 %, ceny dopravních služeb vyletěly za poslední dva roky až o 27,2 %. Zatímco do roku 2019 naopak dopravní služby zlevňovaly a byly o více než 6 % levnější než v roce 2015, dnes jsou naopak oproti roku 2015 dražší až o 25 %.

Poštovní služby za dva roky podražily o 21,2 %, ale naopak telekomunikace zdražily jen o 2,7 % a jsou jako jedny z mála položek stále o necelých 5 % levnější, než byla jejich cena v roce 2015. U poštovních služeb se naopak oproti roku 2015 jejich ceny zvedly 58,7 %.

Za rekreační a kulturní služby si lidé oproti roku 2021 připlatili 24 %, o 22 % zdražily noviny, knihy a papírenské zboží a dovolené pak až o 36,7 %. Pánské kadeřnictví kupříkladu zdražilo mezi lety 2020 a 2022 o 62 korun na průměrných 298 Kč a ubytování v tříhvězdičkovém hotelu se za tyto dva roky prodražilo o 1181 Kč. Namísto průměrných 2899 Kč v prosinci 2020 stála jedna noc o dva roky později podle ČSÚ průměrně 4081 Kč.

Celkově průměrné ceny v Česku vzrostly u sledovaných položek Českým statistickým úřadem (ČSÚ) za dva roky až o 31,7 %. A pokud by tak v Česku byl nějaký člověk, kterému se nezvýšily během posledních dvou let příjmy ani o korunu, pak by byl dnes rázem o téměř třetinu chudší oproti roku 2021. A opomínat nelze ani značné znehodnocení úspor těch lidí, kteří je drželi v českých korunách na běžných účtech.

„Nová železná opona“

Ekonomové Tomáš Adam, jenž poradcem guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla, a Jiří Schwarz ml., jenž je poradcem bankovní rady ČNB, ve svém nedávném komentáři označili vysokou inflaci v zemích střední a východní Evropy za „novou železnou oponu“ a všimli si, že vyššího cenového růstu v posledních dvou letech dosahovaly země na východě, zatímco země na západě měly inflaci nižší. „Platí to bez ohledu na to, zda mají vlastní měnu, nebo přijaly euro. Hranice přitom prochází podobnými místy jako ta, kterou pojmenoval Churchill ve svém slavném projevu téměř před 80 lety,“ podotkli.

Poznamenávají, že přestože se životní úroveň ve střední a východní Evropě za posledních 30 let výrazně zvýšila, za Západem stále zaostává. Před příchodem energetické krize a vysoké inflace měla být sice cenová hladina v zemích střední a východní Evropy přibližně 30 % pod průměrem EU (a služby až o 40 %), ale mělo to odrážet i mzdy, které v Česku za evropským průměrem zaostávají také o 40 %.

Zdroj: ČNB

„Nižší ceny služeb společně s nižšími příjmy znamenají, že za energie, potraviny a jiné nezbytné zboží utratíme větší část svého rozpočtu než lidé na Západě. Cena položek, jako jsou energie a potraviny, přitom v posledních letech rostla rychleji, což se přes větší váhu na spotřebě projevilo i ve vyšší celkové inflaci,“ poznamenali.

V rámci uvedeného komentáře Adam se Schwarzem podotýkají, že budeme „postupně dohánět Západ“ a „vyšší inflaci v zemích s nižšími příjmy, kterou jsme v posledních dvou letech pozorovali, lze považovat za známku konvergence urychlené nákladovými šoky“ a vysoká inflace má doznívat také v podobě tlaku na růst mezd i v blízké budoucnosti.

Pokud byste však čekali, že Západ doženeme i skrze vyšší mzdy, ekonomové vás hned vzápětí zklamou. To, že by se mzdy vyrovnaly těm, které mají lidé v jiných bohatých západních ekonomikách, je prý totiž „nepravděpodobné“. Adam a Schwarz však alespoň věří, že nakonec z mapy Evropy zmizí alespoň „významné ekonomické dědictví železné opony v podobě inflačních rozdílů“.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Pokud někdy vůbec existoval nějaký významný rozdíl mezi Západem a Východem, , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseruský medvěd , 29.02.2024 12:10:24
tak se za těch 30 let akorát těžce prohloubil... Chcete mi snad někdo tvrdit, že naše životní úroveň byla až tak nízká, ve srovnání s Řeky, Francouzi, Španěly a jinými? Jasně, že je rozdíl, když se srovnaly průměrné podmínky naše a Německa, Lichtenštejnska či Dánska. Všude je něco... Ovšem to, že jsme nyní těžce vykrádáni, to nikdo neoddiskutuje.

|  26 |  0

Další články z rubriky

Nechutné. Ani vidět to nemůžu. Nákup paprik kazí Čechům náladu

4:44 Nechutné. Ani vidět to nemůžu. Nákup paprik kazí Čechům náladu

Paprika, která je u nás klidně za stovku, stojí na Balkáně pakatel. Maximálně půldruhého eura. Na tr…