Ještě zajímavější, než diskuze na pódiu, byly ale rozhovory v kuloárech. I tam se většina přítomných shodovala, že situace se dostává do kritického bodu. „Je rozdíl mezi lidmi rekvalifikovanými a lidmi, kteří se ten obor skutečně vyučili,“ řekla ParlamentnímListům.cz účastnice konference, která se zabývá kádry v kominictví. „Nevěřili byste, kolik u nás pracuje rekvalifikovaných lidí s vysokoškolským vzděláním,“ řekla redakci. Jak dodala, tomuto oboru hrozilo, že vůbec zanikne.
Duální systém je pro malé a střední české podniky likvidační
Podobné stížnosti zaznívaly i od dalších účastníků, mezi nimiž byli i ředitelé učňovských škol. „Němci nám vnucují duální systém učňovského školství, kde teoretickou výuku platí stát, zatímco praktickou hradí firmy, které také zavazují smlouvou absolventa, že pro tuto společnost musí pracovat určité období. Od většiny účastníků ale zaznívalo, že pro české střední a malé firmy je tento systém likvidační, protože na to prostředky mít nebudou.
„Ono to má ještě jeden háček,“ řekl jeden z ředitelů učňovských škol. Vysvětlil, že jde-li o velké společnosti, požadují většinou firmy, aby se student „upsal“ i k tomu, že v případě potřeby bude převeden na „nějakou“ dobu do mateřské, nebo jiné dceřiné firmy. „No a náš stát je zase bez vyučeného odborníka, do jehož studia investoval své prostředky,“ konstatoval rozhořčeně.
Češi prý nejsou mobilní a neznají jazyky
Pavel Roman, člen představenstva Česko-německé obchodní komory, upozornil, že zahraniční, tedy německé společnosti, mohou začít odcházet, protože pociťují nedostatek kvalifikovaných kádrů. Paradoxně ale někteří přítomní poukazovali v diskuzi na to, že právě Němci rekrutují české kvalifikované kádry, kterým nabízejí podstatně lepší podmínky v Německu.
ParlamentníListy.cz proto zajímala skutečnost, jak zajistit, aby naši učni neodcházeli po studiu nebo ještě v průběhu studia za hranice. Pavel Roman po chvíli váhání odpověděl, že toto nebezpečí zatím nehrozí. „Pomáhá tomu jazyková nevybavenost. Navíc nejsou Češi zrovna mobilní,“ dodal Roman.
Hospodářská komora ČR nebyla k diskuzi pozvaná
Mezi aktivní účastníky konference nebyli pozváni zástupci Hospodářské komory ČR, která paradoxně jako první začala bít na poplach a stala se iniciátorem pracovních skupin, které se touto problematikou zabývají. Hospodářská komora ČR má ale jednu odlišnost. Není příznivcem duálního systému učňovského vzdělávání, protože je tento systém nevhodný pro střední a malé české firmy. „Je třeba, aby byly legislativně upravené daňové úlevy pro firmy, které budou učně vychovávat,“ řekl před časem pro ParlamentníListy.cz prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. Podle něj dobře nastavený systém daňových úlev spolu s dalšími opatřeními pomůže i malým a středním firmám zajistit si své vlastní kvalitní učně.
Podle Petra Kužela je naprosto nezbytné pracovat jak s učiteli už na základních školách, tak zejména s rodiči. „Je důležité, aby právě rodiče si uvědomili, že montérky nejsou hanlivé slovo,“ řekl Kužel.
Ohrozí nové zkoušky kvalitní přípravu odborníků?
Mimo jiné se přítomní dozvěděli, že „už se konečně budou rušit některé zákony, například ten o elektrotechnických službách“, protože údajně není třeba, aby učni skládali zkoušky na zbudování nebo opravu zásuvky. „Vždyť ti lidé budou nejen sami pracovat s elektřinou, ale budou také poskytovat služby lidem. Jak zajistíme, aby ti učni měli skutečně odpovídající kvalifikaci, až vyjdou z učiliště,“ uvažoval jeden z ředitelů učiliště z příbuzného oboru.
Konference se zabývala nedostatkem učňů v průmyslu. Jak ale vyplynulo z kuloárových debat, problém není jen u technických nebo přírodovědných odvětví. „Naprosto zoufalý stav je i v takových oborech jako je řeznictví, krejčovství, a v podobných službách,“ zaznívaly stížnosti odborníků. „Každý by dnes chtěl být manažerem, ředitelem a bůhví kým ještě, jen aby nemusel manuálně dělat. Uvědomují si vůbec všichni ti takzvaní manažeři, že za 10 let na ně nebude mít kdo dělat? Už teď chybí lidi nejen v technických profesích, ale i v některých službách, a co teprve, až profesně „vymřou“ ti odborníci. Vždyť to ty mladé ani nebude mít kdo naučit,“ zlobila se účastnice konference z personalistiky.
Psali jsme:
Nedělejme projekty pro projekty
„Ministerstva, domluvte se, ale myslete i na firmy, abychom se vyznali v projektech, které zřizujete, aby to nebyly jen projekty pro projekty. Pak totiž s námi ani školy, ani firmy nechtějí spolupracovat,“ řekla v diskuzi účastnice panelu Věra Vrchotová, personální ředitelka MOTOR Jirkov, která je zároveň členkou Rady pro rozvoj lidských zdrojů v Jihočeském kraji.
Další její návrh padl ke spolupráci mezi podniky a školami ve věci závěrečných zkoušek. „Domluvme se spolu, pak lze ty peníze z evropských fondů, které jsou na to určené, podstatně lépe využít,“ dodala Vrchotová.
Do deseti let nebude mít mladé lidi kdo oborům učit
Pro úplnost dodejme, že řada přítomných neschvalovala způsob, jakým byl zlikvidován systém českého učňovského školství po revoluci. Příčinou byl podle nich nejen pád a likvidace velkých českých podniků, které měly vlastní učňovská střediska, ale i necitlivé zásahy do samotného systému učňovského školství. Podle nich se mohly některé věci transformovat tak, aby vyhovovaly současným potřebám. „Nejhorší na tom je, že za pár let už nebudou ani ti, kdo by ty mladé mohli svým oborům pořádně naučit,“ shodovali se odborníci.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
