V tomto týdnu vyšel průzkum veřejného mínění, podle nějž by v přímé volbě na uvolněné křeslo po prezidentu Václavu Klausovi usedl expremiér úřednické vlády Jan Fischer. Jako druhý by pak v prezidentské volbě skončil ekonom Jan Švejnar.
Psali jsme:
Neumím prožívat spor o prezidenta
Podobné výzkumy a především téma volba prezidenta Jan Keller příliš neřeší. „Já nemám žádného svého favorita. Já nedokážu prožívat ten spor, jestli poslanci mají volit prezidenta a nebo občané. Já si myslím, že jde o úřednickou funkci a mě je v podstatě úplně jedno, jak se volí,“ tvrdí Keller.
Podle něj je humbuk kolem prezidentské volby jen pseudoproblémem. „Je to pseudoproblém. A my máme hodně velkých problému, od kterých celá ta kampaň, která v podstatě bude trvat rok, odkloní pozornost,“ myslí si.
Prezident zastíní skutečné problémy
„Zase se rok nebude nic důležitého řešit. A za druhé, mezi lidmi je strašně moc agresivity a nenávisti, a to povede jen k tomu, že tu vznikne další osa, kde se budou vymaňovat proti sobě fischerovci, zemanovci, švejnarovci a nevím kolik dalších skupin,“ obává se Keller.
„To znamená, že místo aby se lidé spojovali k řešení důležitých problémů, budou se zase mezi sebou hádat, jestli Švejnara nebo Zemana. Proto si myslím, že po zkušenostech s Václavem Klausem by bylo férové, tak pět let nevolit prezidenta. Než mít někoho srovnatelného s Klausem, je lepší být bez prezidenta,“ podotkl sociolog lakonicky.
Psali jsme:
Já bez prezidenta nešťastný nebudu
„Z ústavního hlediska by tu funkci mohl vykonávat premiér, což by mělo tu výhodu, že by byl zodpovědný. Protože funkce prezidenta je u nás definována tak, že ten člověk za své činy nenese žádnou zodpovědnost a na Václavu Klausovi je to prostě znát,“ vysvětlil.
Podle Kellera ani nehrozí, že by jakkoliv silná osobnost ve funkci prezidenta měla šanci cokoliv pozitivně ovlivnit. „Rozhodně ne, myslím si, že prezident u nás nemá šanci mluvit do ničeho skutečně důležitého,“ nastínil Keller.
A co je pro něj opravdu důležité? „Důležité je to, že nám do budoucna hrozí velké zadlužení, důležité je to, že máme export zaměřený tak selektivně, že jsme závislí na tom, jak se daří Německu. Důležité je to, jaký je kurz koruny. A prezident není schopen, nemá pravomoci, jakkoliv by byl fundovaný, s tím cokoliv udělat. Prostě když nebudeme mít pět roků prezidenta, já nebudu vůbec o nic nešťastnější,“ dodal.
Psali jsme:
Do ulic by dostal lidi leda Klaus
Keller se vysmál i představě senátora Petra Pitharta, který v rozhovoru pro MfD uvedl, že silný prezident by mohl povolat lidi do ulic. „To je nesmysl, to rozhodně ne,“ reagoval sociolog se smíchem. „Do ulic by snad mohl dostat prezident Václav Klaus, ale to spíše v odporu k němu, než na jeho povel,“ uzavřel téma prezidentské volby.
Podrobněji:
Tento týden Český statistický úřad zveřejnil data, podle nichž v Česku z prosincových 2,4 procenta zrychlila inflace v lednu na 3,5 procenta. Přestože od prosince 2008 jsme tu neměli takovou inflaci, jako je ta lednová, nevěří Keller, že číslo je tak úplně pravdivé.
„Já nevím co si mám o údajích o inflaci myslet. Od svých kolegů v Německu, což jsou velmi informovaní lidé, vím, že oficiální inflace v Německu je dva a půl procenta, zatím co skutečná inflace u nich je prý devět procent,“ vysvětlil Keller pramen své nedůvěry k oficiálním číslům.
Psali jsme:
Oficiální inflace? Moje peněženka jí nevěří
„Těžko říci, komu věřit, ale když čtu, že se nám zvedla inflace o tři a půl procenta a vím, že za stokorunu už si nekoupím tři bochníky chleba Morávka, který kupuji, tak si nejsem jistý, nakolik mám věřit tomu, že inflace je jenom tři a půl procenta,“ hodnotí z vlastní zkušenosti.
„Nevím, jak se to počítá, nejsem odborník na inflaci, jenom k tomu mám nedůvěru. Moje peněženka mi říká, že inflace zaručeně musí být mnohem vyšší, než jen tři a půl procenta. Já chodím nakupovat potraviny, dělám běžné nákupy a dnes když jdu nakupovat na víkend a mám pětistovku, tak si nemůžu být jistý, jestli náhodou nezůstanu v obchodě dlužen. A to prakticky nekupujeme ze zdravotních důvodů maso,“ zhodnotil Keller.
Psali jsme:
Jídlo a bydlení podražilo znatelně
A dodal ještě jeden příklad: „Malý jogurt pro děti stojí dvacet šest korun. Když si koupím mattonku s bublinkami, jogurt a chleba, tak sto korun je pryč,“ uzavřel.
Připomeňme, že podle údajů statistiků zdražila například káva o 33,6 procenta a cukr téměř o třiatřicet procent. Chleba byl v lednu dražší o 16,2 procenta a běžné pečivo pak o necelých devatenáct procent. Za vejce jsme zaplatili více o 26,3 procenta.
Náklady kolem bydlení se růstem cen rozhodně také nenechaly zahanbit. Například zemní plyn podražil o více než 25 procent, vodné skoro o dvanáct procent a stočné o 10,1 procenta. Regulované nájemné se zvedlo o 13,8 procenta a tržní o 1,9 procenta. A připomeňme, že na rekordní ceny dosáhly pohonné hmoty.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
